Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika
Lucie ČejkováOkresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.
Na okraji Litoměřic, města při soutoku Labe a Ohře, stojí nenápadná nízká budova Základní školy U Stadionu. Skrývá se mezi panelovými domy, železniční tratí a, jak napovídá její název, místním fotbalovým stadionem. Světle šedou fasádu člení barevné geometrické tvary a v oknech se skví velký nápis odkazující k výročí půl století provozu. Ničím se příliš neliší od podobných budov typických pro městská sídliště v celé republice.
Něco je tu ale přeci jen jinak. Ačkoli to na první, ale vlastně ani na žádný další pohled, z přilehlé ulice není vidět, rovnou střechu podlouhlé, třípatrové budovy obsadilo několik řad solárních panelů.
„Čas od času, jednou, dvakrát do roka jde správce na střechu, očistí je od listí nebo dalšího nepořádku, ale žádnou jinou starost s tím nemáme,“ vypráví ředitel školy Milan Sluka. „Alespoň ukazujeme jak dětem, tak rodičům, ale i ostatním, že sluneční energie se dá takovým způsobem využívat,“ říká.
Jako další výhody vyjmenovává úspory za odběr ze sítě, ale i občasné příjmy — to, když mají vyrobené energie naopak přebytek a prodávají ji ke spotřebě jinde. Podle údajů z městského úřadu jde o příjmy zhruba v řádech desetitisíců, pro rozpočet školy tak mají smysl zejména právě úspory.
Panely, které přeměňují sluneční svit na elektřinu, mají na Základní škole U Stadionu už sedm let. Podobně tomu je i ve dvou dalších školách v Litoměřicích. Další městské budovy slunečními paprsky ohřívají vodu. A plavecký bazén a městský úřad vytápějí tepelná čerpadla, která také stejně jako solární panely vyrábějí energii bez zátěže ovzduší a klimatu emisemi.
Litoměřice, třiadvacetitisícové město na okraji severočeského uhelného regionu, si tak pověst pomyslného zeleného ostrůvku, založenou na pořádání tradiční výstavy Zahrada Čech, přenesly i do energetiky. V dlouhodobém využívání zdrojů šetrných pro klima se mohou stát inspirací dalším samosprávám v republice.
Českému nastavení energetiky navzdory
Zatímco v řadě měst a obcí zkoušejí spíše jednotlivé projekty, Litoměřice se vydaly cestou dlouhodobých a komplexních změn. Nezůstalo tak jen u pořízení nízkoemisních zdrojů energie pro městské budovy.
Ostatně i ty měly původně hlavně inspirovat místní, aby energii ze Slunce více věřili. V Litoměřicích tak už od roku 2000 nabízejí občanům dotace na ohřev vody pomocí solárních panelů. Zpočátku byl ale zájem mizivý, a tak se samo město rozhodlo jít příkladem — ať už pořízením stejné technologie na městské budovy, tak i drobnějšími opatřeními ve veřejném prostoru, například pořízením parkovacích automatů na solární pohon nebo instalací takzvaných solárních laviček, které umožňují třeba nabití telefonu.
Snaha prošlapat cestu obnovitelným zdrojům energie se promítla i do organizace řízení města. Od roku 2011 vznikla na radnici pozice energetického manažera. Mezi jeho úkoly patří třeba monitoring spotřeby energie, hodnocení energetické náročnosti městských budov nebo řešení dodavatelských smluv. Kromě toho navrhuje nová opatření, připravuje projekty a navrhuje strategické dokumenty a akční plány.
Právě díky práci energetického manažera začala Základní škola U Stadionu vyrábět elektřinu ze Slunce. Z detailní analýzy spotřeby vyplynulo, že školství patří mezi sektory, které městskou kasu zatěžují nejvíce — a tak nyní této i několika dalším školám pomáhají solární panely odběr ze sítě snižovat.
Dlouholetý litoměřický starosta Ladislav Chlupáč (ODS) si zřízení pozice energetického manažera na úřadě pochvaluje. Podobný postup by doporučil i dalším samosprávám. „Energetický manažer se ve městech určitě vyplatí. V menších obcích logicky nejsou finance na podobné funkce, ale sdružení obcí by služeb energetického manažera mohla využívat. Tudy by mohla vést cesta,“ uvažuje nahlas.