Nový Lískovec patří mezi okrajové městské části Brna. Z jedné strany ho lemuje rušná silnice velkého městského okruhu, z další zahrady, chatová oblast a přírodní rezervace Kamenný vrch známá pro rozlehlé louky, které se každé jaro zalijí fialovou barvou rozkvetlých konikleců.

Mezi tím vším stojí panelové sídliště, kde se podařilo na české poměry něco neobvyklého. Městská část tam opravila a nadále spravuje rozsáhlý bytový fond — rozmístěný mezi několik panelových domů — takovým způsobem, který může být inspirací pro další tuzemská i zahraniční města.

Od roku 2002 stojí v čele Nového Lískovce Jana Drápalová, bývalá předsedkyně Strany zelených, jednička místního sdružení nezávislých kandidátů Tři oříšky pro Lískovec a zastupitelka města Brna. Drobná žena, jež kromě komplexní opravy paneláků iniciovala také proměnu nevyužitého prostranství v rozsáhlý park Pod Plachtami, za své aktivity v roce 2020 dostala Cenu Josefa Vavrouška.

Jedno velké sídliště

Před leteckým snímkem zavěšeným na stěně zasedací místnosti v budově úřadu městské části Drápalová vysvětluje, že Nový Lískovec je v podstatě jedno velké sídliště. „Jsou tu samé panelové domy. Rodinné domy jsou jen tady, to je stará zástavba,“ popisuje, zatímco prstem pohybuje nad několika ulicemi s domky v severní části fotografie.

Z pohledu čísel tvoří Nový Lískovec zhruba tři a půl tisíce bytů. Čtvrtina z nich spadá pod správu města. V rámci projektu celkové regenerace panelových domů prošly kompletní opravou úplně všechny.

„Bylo to včetně izolace, modernizace teplé užitkové vody, výměny oken, zateplení střechy či zateplení podlahy. Vlastně i včetně bytových jader, která tam byla tehdy ještě umakartová. A potom se dodatečně modernizovaly výtahy a prováděly další úpravy, které už se do původní modernizace nevešly. Třeba elektřina v bytech,” vypočítává Jana Drápalová.

Podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha se v Novém Lískovci povedlo dosáhnout úspěchu, který je ve srovnání s ostatními městy a sídlišti unikátní. „Jestli existuje další podobný příklad, tak o něm nevím. A nemůžu říct, že bych po něm nepátral. Tím neříkám, že neexistují dobře zateplené paneláky, ale v celém tom rozsahu a komplexnosti je to opravdu unikátní,“ říká.

Není renovace jako renovace

Panelové domy dotvářejí ve střední a východní Evropě typickou podobu měst a sídlišť. Jen v České republice podle Svazu českých a moravských bytových družstev stojí kolem osmdesáti tisíc paneláků s celkem asi třemi miliony obyvatel. Patří k dědictví centrálně plánované výstavby, která začala v padesátých letech minulého století a pokračovala až do poloviny let devadesátých.

I ty „nejmladší“ panelové domy jsou tedy nyní skoro třicet let staré. Bytová družstva, společenstva vlastníků nebo majitelé je postupně revitalizují tak, aby odpovídaly současným standardům — mimo jiné také v oblasti energetické náročnosti.

Ostatně právě domácnosti, nejen ty žijící v panelácích, dlouhodobě spotřebovávají třicet procent z veškeré energie využívané v České republice. Dvě třetiny z uvedené spotřeby připadají na vytápění, šestnáct procent na ohřev teplé vody. Na další části pomyslného koláče energetické spotřeby, kam spadá vaření či domácí spotřebiče, připadají už jen jednotky procent.

Snížení energetické náročnosti domovů tak může ulehčit nejen výdajům z rodinných rozpočtů, ale také napomoct při řešení klimatické krize. Budovy a jejich vytápění totiž v Evropské unii tvoří čtvrtinu, podle jiných zdrojů dokonce až třetinu všech emisí skleníkových plynů. Odborníci z Expertní rady pro vědu evropských akademií vypočítali, že pro dodržení cílů Pařížské dohody, k nimž se Evropská unie hlásí, by bylo nutné každý týden zrenovovat na devadesát tisíc domácností.

Ředitel poradenské organizace Budovy21 Petr Holub odhaduje, že alespoň nějakou renovací prošlo v České republice zhruba sedmdesát až pětasedmdesát procent paneláků. Jak ale vysvětluje, řada z nich není upravena kvalitně. „I ve větších městech jsou navíc pořád vidět domy, které zatepleny nejsou. Na malých městech je to ještě horší,“ říká.

Že renovace vedly k různým a z dnešního pohledu leckdy rozporuplným výsledkům, potvrzuje i Karel Polanecký z Hnutí Duha. „Zateplení se provádělo tak, aby se investice do něj co nejrychleji vrátily. Pracovalo se ale s tehdejší cenou energie, která byla oproti dnešku nízká. Často se tak zvolila investice, která se sice relativně rychle vrátila, z dnešního pohledu ale mohlo být zvolené jiné a lepší řešení,“ vysvětluje.

Opravovat již jednou opravené paneláky si pak vynucuje další stavební úpravy, které v mnoha případech nechtějí podstupovat ani sami obyvatelé domů. „Často jsou to titíž lidé, kteří byli u toho, když se zateplovalo poprvé. Těch například dvacet, pětadvacet let, co od té doby uplynulo, pro ně není zase tolik. Proto nejsou s tím, že by měli zase platit, spokojeni,“ přibližuje Polanecký. „Kdyby byly všechny panelové domy opravené tak jako v Novém Lískovci, byli bychom na tom dobře,“ dodává.

No dobře, tak si to udělej

„Tehdy jsem tady byla radní. Nájemníci chodili sem na radnici a žádali, ať se s jejich domy konečně něco udělá, protože jsou v hodně špatném stavu. Tak jsem se jich ujala,“ líčí začátky mnohaleté proměny Nového Lískovce Drápalová.

Co do rozlohy druhá nejmenší městská část v Brně dostala v devadesátých letech do správy panelové domy s celkem více než tisíci byty. Zhruba třetina z nich byla v panelácích z roku 1979, zbylé dvě třetiny v domech o deset let mladších.

„Pořád jsem s požadavky na opravu bytů otravovala na zastupitelstvu. Nakonec mi řekli: ‚No dobře, tak si to udělej.‘ Asi si mysleli, že se mě tím zbaví,“ usmívá se starostka. Ještě do konce jejího zastupitelského mandátu však skončily renovace prvních dvou panelových domů.

Další následovaly už v době, kdy Nový Lískovec vedla. Mezi roky 2001 a 2011 se tak postupně podařilo dokončit regeneraci všech panelových domů ve správě městské části, tedy téměř 860 bytů.

Jana Drápalová popisuje, že na začátku bylo těžké prosadit si renovaci paneláků nejen na radnici, ale také mezi odborníky. Komplikované bylo třeba už jen to, aby našli projekční tým, který by jim vytvořil návrh komplexní modernizace domů včetně na tehdejší dobu neobvykle silného zateplení. „V té době to projektanti, jak se říká, sekali jak Baťa cvičky. Deset centimetrů izolace na fasádu a hotovo,“ vzpomíná.

Nakonec sestavili skupinu, v níž působili akademičtí pracovníci z Vysokého učení technického v Brně, zástupci občanských organizací i sami nájemníci opravovaných domů. Po několika měsících diskuzí se jim podařilo přesvědčit projektanty a koneckonců i obyvatele, že rozsáhlá regenerace paneláků má smysl.

„Původně tomu tehdy nikdo nevěřil. Říkali, že je to nesmysl, že se zateplením ušetří maximálně třicet procent. My ale už dvacet let vedeme energetický management a máme doklady o tom, že výsledné úspory jsou vyšší — přesně tak, jak jsme to původně vypočítali,“ vysvětluje Jana Drápalová.

Díky podrobnému sledování dat z energetického managementu mohli také naplno využít úspor, které renovace přinesly. „Věděli jsme, že nejde jen o to naplácat na baráky polystyren. Že s tím musíme dál pracovat, hlídat spotřebu a regulovat systém, například teplotu vody, která jde do topení,“ vysvětluje, zatímco mi ukazuje prezentace s podrobnými daty.

V počítači i na webových stránkách radnice jich má hned několik. Úspěchy Nového Lískovce ostatně opakovaně prezentovala v České republice i v zahraničí.

Nájemníci na teple ušetřili 132 milionů korun

Jana Drápalová proklikává jednotlivé snímky prezentace na notebooku a vypočítává: „V roce 2013 stálo teplo 668 korun, bylo to tak zhruba dalších deset let až do předloňska, dalo se to velice dobře spočítat. Tady jsem si spočítala, že od roku 2010 do roku 2020 nájemníci všech obecních bytů ušetřili za teplo celkem 132 milionů korun.“

Nový Lískovec původně čerpal peníze na regeneraci panelových domů z programu Panel Státního fondu rozvoje bydlení. Jednoduše řečeno, šlo o výhodné půjčky, jejichž úroky program dotoval.

Na radnici zároveň věděli, že původní nájemné z devadesátých let není udržitelné. Předpokládali však, že díky opravám paneláků lidé zároveň ušetří na energiích, a tak pro ně postupné zdražení cen nájmu na dnešních zhruba sto korun za metr čtvereční nebude tolik citelné.

„Byla to taková naše společná dohoda. Nájem bychom museli zvýšit, i kdybychom s domy nic nedělali. Ale domluvili jsme se, že pokud budou lidé akceptovat tak rozsáhlou rekonstrukci, během níž se třeba na dva týdny až měsíc museli opravdu omezit, tak jim nabídneme zase jiné výhody, díky kterým budou bydlet komfortněji a ušetří,“ říká Jana Drápalová.

Na nájemném nyní Nový Lískovec vybere kolem čtyřiceti milionů korun ročně. Část vrátí zpět do domů na jejich nutné opravy, ze zbylých třeba opravil bývalou výměníkovou stanici a vybudoval z ní komunitní centrum. Myslí však také do budoucna a část peněz odkládá na další modernizaci, která bude znovu nutná třeba za dalších dvacet let.

Tím ale plány na rozvoj Nového Lískovce nekončí. Zastupitelé aktuálně přemýšlejí o tom, jak obytné domy a budovy ve správě městské části, jako jsou školy a školky, propojit do systému komunitní energetiky. „Dávalo by to velký smysl. Teď řešíme, jestli jen na úrovni Nového Lískovce, nebo dokonce větších celků. Chceme také udělat setkání pro společenství vlastníků jednotek, abychom jim prezentovali, jaké jsou aktuálně možnosti a jak můžeme do budoucna spolupracovat,“ popisuje Jana Drápalová.

Nový Lískovec jako vzor pro další brněnské čtvrti

Zodpovědné, energeticky šetrné a k nájemníkům ohleduplné nakládání s obecními paneláky v Novém Lískovci může být vzorem i pro další města a obce. Inspirovali se jím ostatně už třeba v Líšni, další brněnské městské části, pro kterou je charakteristické množství paneláků a bytovek. Jen do obecního bytového fondu tam spadá téměř stovka bytových domů. Postupně je chtějí renovovat všechny.

„Nový Lískovec jsem navštívil v roce 2013, abych zjistil, jakým způsobem realizují opravy. Paní Drápalová byla mezi prvními, kteří měli zkušenosti s modernizací. Zkušenosti jsme převzali a rozšířili tak, abychom zajistil bezvadný průběh investiční akce a přijatelnost zásahů do života nájemníků,“ popsal pro Deník Referendum starosta Líšně Břetislav Štefan. Výsledkem byl mimo jiné i stručný průvodce modernizací, ve kterém vedení městské části seznamuje nájemníky s tím, proč jsou opravy nutné a co je během nich čeká.

Aktuálně v Líšni připravují už pátou vlnu oprav. Zaměřují se hlavně na úpravy elektroinstalace, vodovodních rozvodů a zlepšení standardu uvnitř bytů — například výměnu bytového jádra, výbavy bytu, novou výmalbu nebo podlahy. Část domů a bytů také plánují upravit tak, aby byly bezbariérové a vhodné pro seniory.

Snížení energetické náročnosti se podle starosty Břetislava Štefana věnovali v Líšni už na přelomu tisíciletí. „Výměna oken a zateplení panelového sídliště v Líšni začaly v roce 1997 a hotovo bylo v roce 2004. Hlavních energetických úspor se již podařilo dosáhnout, včetně zateplení střech,“ upřesňuje. Podle údajů brněnských tepláren klesla díky úpravám spotřeba energií zhruba o dvacet procent.

Renovace teď proběhnou ve velkém. Bude se Novým Lískovcem inspirovat republika?

Ukázat zdařilé příklady opravy bytových domů bude přitom nyní klíčové. Poslanci Evropského parlamentu totiž v polovině března schválili novou podobu směrnice o energetické náročnosti budov.

V praxi to znamená, že budovy postavené od roku 2028 budou muset vykazovat nulové emise. Stávající budovy pak musí postupně dosáhnout alespoň energetické třídy D — konkrétně do roku 2030 v případě veřejných budov a do roku 2033 v případě budov obytných.

Současně mají vzniknout nové zdroje financí, které renovace budov a snížení jejich energetické náročnosti podpoří. Dotační příležitosti, které by měly směřovat k opravě a zateplení bytových domů, jsou podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha ostatně již v přípravě.

Zda se díky nim skutečně podaří snížit energetickou náročnost budov a zároveň zlepšit situaci nájemníků, na jejichž rozpočty náklady za energie dopadají, se však teprve ukáže. Podle Karla Polaneckého bude záležet na tom, jestli se podaří povědomí o dotacích rozšířit mezi veřejnost a také zda budou renovace hrazené z dotací pro majitele i nájemníky skutečně příznivé.

„Nastavit dotace u bytových domů je vždy složitější — a o to víc v případě nájemního bydlení. Dotační schéma bude potřeba vymyslet tak, aby z něj profitovali majitelé i nájemníci. Tedy aby majitelé měli motivaci dělat změny, ale zároveň aby se po zvýšení standardu bydlení příliš nezvyšovalo i nájemné,“ vysvětluje Polanecký.

Článek podpořila nadace Journalismfund v rámci programu European Local Cross-border Journalism Grants. Je součástí série textů o energetické náročnosti panelových sídlišť publikované ve spolupráci s maďarským médiem g7.hu.