Nový Lískovec patří mezi okrajové městské části Brna. Z jedné strany ho lemuje rušná silnice velkého městského okruhu, z další zahrady, chatová oblast a přírodní rezervace Kamenný vrch známá pro rozlehlé louky, které se každé jaro zalijí fialovou barvou rozkvetlých konikleců.

Mezi tím vším stojí panelové sídliště, kde se podařilo na české poměry něco neobvyklého. Městská část tam opravila a nadále spravuje rozsáhlý bytový fond — rozmístěný mezi několik panelových domů — takovým způsobem, který může být inspirací pro další tuzemská i zahraniční města.

Od roku 2002 stojí v čele Nového Lískovce Jana Drápalová, bývalá předsedkyně Strany zelených, jednička místního sdružení nezávislých kandidátů Tři oříšky pro Lískovec a zastupitelka města Brna. Drobná žena, jež kromě komplexní opravy paneláků iniciovala také proměnu nevyužitého prostranství v rozsáhlý park Pod Plachtami, za své aktivity v roce 2020 dostala Cenu Josefa Vavrouška.

Jedno velké sídliště

Před leteckým snímkem zavěšeným na stěně zasedací místnosti v budově úřadu městské části Drápalová vysvětluje, že Nový Lískovec je v podstatě jedno velké sídliště. „Jsou tu samé panelové domy. Rodinné domy jsou jen tady, to je stará zástavba,“ popisuje, zatímco prstem pohybuje nad několika ulicemi s domky v severní části fotografie.

Z pohledu čísel tvoří Nový Lískovec zhruba tři a půl tisíce bytů. Čtvrtina z nich spadá pod správu města. V rámci projektu celkové regenerace panelových domů prošly kompletní opravou úplně všechny.

„Bylo to včetně izolace, modernizace teplé užitkové vody, výměny oken, zateplení střechy či zateplení podlahy. Vlastně i včetně bytových jader, která tam byla tehdy ještě umakartová. A potom se dodatečně modernizovaly výtahy a prováděly další úpravy, které už se do původní modernizace nevešly. Třeba elektřina v bytech,” vypočítává Jana Drápalová.

Podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha se v Novém Lískovci povedlo dosáhnout úspěchu, který je ve srovnání s ostatními městy a sídlišti unikátní. „Jestli existuje další podobný příklad, tak o něm nevím. A nemůžu říct, že bych po něm nepátral. Tím neříkám, že neexistují dobře zateplené paneláky, ale v celém tom rozsahu a komplexnosti je to opravdu unikátní,“ říká.

Není renovace jako renovace

Panelové domy dotvářejí ve střední a východní Evropě typickou podobu měst a sídlišť. Jen v České republice podle Svazu českých a moravských bytových družstev stojí kolem osmdesáti tisíc paneláků s celkem asi třemi miliony obyvatel. Patří k dědictví centrálně plánované výstavby, která začala v padesátých letech minulého století a pokračovala až do poloviny let devadesátých.

I ty „nejmladší“ panelové domy jsou tedy nyní skoro třicet let staré. Bytová družstva, společenstva vlastníků nebo majitelé je postupně revitalizují tak, aby odpovídaly současným standardům — mimo jiné také v oblasti energetické náročnosti.

Ostatně právě domácnosti, nejen ty žijící v panelácích, dlouhodobě spotřebovávají třicet procent z veškeré energie využívané v České republice. Dvě třetiny z uvedené spotřeby připadají na vytápění, šestnáct procent na ohřev teplé vody. Na další části pomyslného koláče energetické spotřeby, kam spadá vaření či domácí spotřebiče, připadají už jen jednotky procent.

Snížení energetické náročnosti domovů tak může ulehčit nejen výdajům z rodinných rozpočtů, ale také napomoct při řešení klimatické krize. Budovy a jejich vytápění totiž v Evropské unii tvoří čtvrtinu, podle jiných zdrojů dokonce až třetinu všech emisí skleníkových plynů. Odborníci z Expertní rady pro vědu evropských akademií vypočítali, že pro dodržení cílů Pařížské dohody, k nimž se Evropská unie hlásí, by bylo nutné každý týden zrenovovat na devadesát tisíc domácností.