Tři zelené starostky v Brně: umíme mluvit s lidmi
Radek KubalaV brněnské komunální politice se vyskytuje fenomén, který se v rámci republiky vymyká běžné praxi. Tři radnice městských částí ovládají starostky ze Strany zelených. Navíc po volbách mohou být i čtyři.
Zelené starostky brněnských městských částí Komína Milada Blatná, Jundrova Ivana Fajnorová a Nového Lískovce Jana Drápalová jsou v rámci České republiky unikátním fenoménem. Straně zelených se u nás v poslední době příliš nedaří prorazit a ženy obecně bohužel nejsou v české politice příliš často ve vrcholných politických pozicích. Trio brněnských zelených političek ale umí v komunálních volbách uspět a před blížícími se volbami mají velkou šanci své posty obhájit.
Při posledních volbách zvítězily Ivana Fajnorová i Jana Drápalová ve svých městských částech se ziskem více než padesáti procent hlasů. Obě přitom působí ve funkci starostky již delší dobu, Fajnorová od roku 2010, Drápalová dokonce nepřetržitě od roku 2002. Blatná stojí v čele Komína zatím jedno volební období. Před čtyřmi lety získala jí vedená kandidátka téměř šestadvacet procent hlasů.
Navíc v Židenicích díky dlouholeté práci i aktivní kampani získává čím dál více příznivců další zelená politička Jana Šťastná, která má rovněž šanci po volbách usednout v křesle starostky. Přestože obsazování radnic zelenými političkami nepovažují brněnští Zelení za nějakou zvlášť propracovanou taktiku, zdůrazňují význam vzájemné spolupráce a sdílení zkušeností.
„Samozřejmě, že se spolu radíme, ale nejčastěji o konkrétních věcech. Například když jsme vybírali zpracovatele projektu pro přestavbu bývalé výměníkové stanice na společenské a komunitní centrum, využili jsme zkušenost z Jundrova a uspořádali podle jejich příkladu dvoukolovou soutěž. Ivana Fajnorová v Jundrově zase využila naše zkušenosti s regenerací panelových domů,“ popsala Deníku Referendum vzájemnou spolupráci starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.
Strana vstřícná k ženám
Všechny tři starostky říkají že se ke Straně zelených přidaly i proto, jelikož dává největší prostor ženám. „V Brně jsou ženy z naší strany velmi pracovité a angažované. Muži nás uznávají, respektují a váží si nás. Troufám si říci, že jsou na nás i pyšní. A také příklady táhnou. Jana Drápalová byla vždy můj vzor a věřím, že i já zase mohu být pro některou z mladších žen vzorem a takto se mohou úspěchy zelených žen opakovat,“ vysvětlila Deníku Referendum starostka Jundrova Ivana Fajnorová.
„Ženy v Zelených, které se chtějí stát starostkami, jsou ve své městské části dlouhodobě aktivní. Osobně se už po čtyři roky pravidelně setkávám s lidmi, naslouchám jim a pokud to potřebují, snažím se jim pomoci. Vlastně tím, jak se chovám, jednám a pracuji, vedu celé čtyři roky kampaň,“ popsala Deníku Referendum význam soustavné práce mezi lidmi starostka Komína Milada Blatná.
Co je ještě pozoruhodnější, úspěch si zelené starostky zajišťují i díky ekologickým opatřením, která v městských částech zavádějí. Janu Drápalovou si většina lidí z Nového Lískovce pamatuje díky revitalizaci panelových domů na nízkoenergetický standard, Ivanu Fajnorovou za zklidnění dopravní situace v Jundrově a Miladu Blatnou za ozelenění komínských veřejných prostranství.
Ačkoliv každou městskou část trápí jiné problémy, tak i do letošních voleb všechny tři političky kandidují s cílem navázat na předchozí úspěchy a mají několik společných témat. Patří mezi ně transparentní a otevřený přístup radnice k lidem, podpora místního školství, zavádění ekologických opatření v oblasti dopravy a starost o veřejná prostranství.
Šťastné Židenice
Šanci stát se čtvrtou zelenou starostkou v Brně má Jana Šťastná, která vede kandidátku v městské části Židenice, kde je od posledních komunálních voleb velmi viditelnou opoziční zastupitelkou. Sama výsledek voleb tipovat nechce, i když své šance vidí dobře. Přestože se svými kolegyněmi v rámci strany sdílí zkušenosti, o pomoc s kampaní své kandidátky nazvané Šťastné Židenice je prozatím nepožádala.
„Předáváme si znalosti, které se převážně týkají politiky. Jde hlavně o řešení konkrétních problémů v obci, u kterých je vždy dobré nechat si poradit od zkušenějších. Nerada vymýšlím něco, co už někdo dobře vymyslel a co funguje. Moje kampaň v Židenicích je ale především dílo mých nadšených kamarádů, kteří se mi s obrovským zápalem snaží pomoct,“ chválí Deníku Referendum své dobrovolníky Jana Šťastná.
Přesto od svých kolegyň spoustu věcí odkoukala. „Za těch pět let, co se aktivně pohybuji v politice, jsem toho od zelených starostek — a nejen od nich — odkoukala spoustu. Naučila jsem se například, jak je praktické tvořit veřejný prostor ve spolupráci s občany. Jak lépe komunikovat na veřejnosti. Jak si nebrat osobně útoky na sociálních sítích. Nebo třeba jak vést politická jednání. Byla to dobrá škola a jsem jim za to vděčná,“ vzpomíná Šťastná.
Šanci na výrazný úspěch má Jana Šťastná i podle své nejzkušenější kolegyně Jany Drápalové. „Je v Židenicích dlouhodobě aktivní v místní komunitě, do politiky ji přivedla záchrana přírodovědné stanice Kamenačky. Její příběh a energie, se kterou v Židenicích prosazuje věci pro lidi i to, jak postupně vyzrává, jí podle mne dává velkou šanci na úspěch,“ řekla Deníku Referendum.
Ivaně Fajnorové současná situace židenické kolegyně připomíná její vlastní pozici před čtyřmi lety, než se stala starostkou Jundrova. „Chce-li uspět, musí být její kampaň hodně vidět a její jméno musí rezonovat téměř v každé domácnosti. Na rozdíl od Jundrova, kde se všichni potkávají a znají, jsou Židenice mnohem větší a konkurence je velká,“ poznamenala Fajnorová.
Zvítězit v celém městě je složitější
I přes významné úspěchy v městských částech se Straně zelených nedaří ve větším prorazit na magistrát města. V posledních volbách v roce 2014 strana získala přes sedm procent hlasů, což odpovídalo čtyřem křeslům v pětapadesáti členném zastupitelstvu. Z výše jmenovaných starostek na zastupitelský mandát dosáhly jen dvě - Ivana Fajnorová a Jana Drápalová.
Ani letos nic nenapovídá tomu, že se Straně zelených podaří získat více křesel ve vedení města. Nevýrazné výsledky při volbách na magistrát mají podle zelených starostek několik důvodů. Jedním z těch nejvýraznějších je slabá stranická struktura, respektive nedostatek aktivních lidí ve všech brněnských městských částech.
„Jsou městské části, kde nemáme prakticky žádné aktivní lidi a tam také dostáváme nejmenší podporu i pro městskou kandidátku. Když se podíváte na procenta v těch městských částech, kde jsme úspěšní, tak tam mají Zelení největší podporu i do města,“ řekla Deníku Referendum Ivana Fajnorová.
Milada Blatná se nad to domnívá, že voliči při celoměstském hlasování vycházejí spíše z parlamentní politiky a méně se ohlížejí na konkrétní práci v městských částech. Strana zelených ovšem ve Sněmovně zastoupená není, v posledních volbách totiž nezískala ani jeden a půl procenta hlasů. „Přesto jsme na rozdíl od jiných částí republiky relativně úspěšní i na celoměstské úrovni,“ dodala Milada Blatná.
Podle Jany Šťastné jsou zelená opatření nejlépe vidět právě v městských částech, kde s nimi lidé mají bezprostřední zkušenost. Na celoměstské úrovni prý není zelená politika tak oblíbená.
„Dobře je to vidět na tématech týkajících se dopravy. Každý chce dýchat čistý vzduch, ale málokdo si připustí, že je k tomu potřeba zklidnit dopravu. Nebo třeba zavést rezidentní parkování a nízkoemisní zóny. V zahraničí jsou těmto opatřením daleko otevřenější, jelikož chápou jejich obrovský pozitivní dopad na kvalitu života,“ vysvětlila Deníku Referendum Jana Šťastná.
Podle politologů navíc v letošním roce hrozí výraznější rozmělnění liberálních voličů, kteří kromě Strany zelených mohou volit také v současnosti celostátně úspěšnější Pirátskou stranu, místní uskupení Žít Brno nebo TOP 09. Dosáhnout výraznějšího úspěchu proto bude pro Stranu zelených ještě složitější než v minulých volbách.
Lídryně kandidátky a místostarostka Brna-střed Jasna Flamiková přesto věří, že Zelení mohou udělat lepší výsledek než před čtyřmi lety. Pro Stranu zelených podle ní svědčí zkušenost z vedení městských částí i s brněnským zastupitelstvem, kde Zelení zasedají nepřetržitě od sametové revoluce.
„Věci, které ostatní teprve chtějí řešit, my řešíme už nyní. Pracujeme na projektech adaptace města na změnu klimatu. Omezili jsme používání jedovatého roundupu. Nepopulisticky prosazujeme model rezidentního parkování, který je v souladu s podporou udržitelné mobility,“ řekla na závěr Deníku Referendum Jasna Flamiková.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!