„Spíš tunel než lanovka.“ Projekt brněnské lanovky provází jasný střet zájmů
Petra DvořákováProjekt brněnské lanovky získal minulý týden stavební povolení, současně čelí žalobě. Záměr zatěžuje také střet zájmů developera, jehož firma vytvářela projektovou dokumentaci lanovky a současně vlastní i pozemek, na němž se má stavět.
„V neděli 7. dubna bylo v Brně sedmadvacet stupňů. Nemělo by město s ohledem na klimatickou změnu chránit své přírodní oblasti? V západních městech si takových míst váží a pečují o ně, zatímco Brno je chce zničit,“ naléhá na brněnské zastupitelstvo v rámci občanských interpelací ornitolog Jakub Hrouda, načež se sálem rozezní potlesk občanů, kteří na brněnský magistrát dorazili s plakáty a transparenty jako „Naše obloha není dálnice“ nebo prostým „V Brně lanovku nechceme“.
Stavební povolení na projekt lanovky, která má překonat převýšení jednasedmdesáti metrů mezi Pisárkami a univerzitním kampusem, minulý týden posvětilo ministerstvo dopravy. Námitky obyvatel a Masarykovy univerzity proti stavebnímu povolení vydanému předtím Drážním úřadem v Olomouci ministerstvo zamítlo.
Hra na brněnskou lanovku
Projekt lanovky přitom mezi občanskou společností i opozičními politiky z rozličných důvodů vyvolává rozhořčení. Trasa lanovky má protínat poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě — a narušit život desítek dalších zvláště chráněných živočichů v bohunickém lese, který představuje jednu z největších přírodních oblastí v blízkosti brněnského centra.
Zároveň oponenti lanovky, která má být součástí integrovaného systému městské dopravy, upozorňují, že právě dopravně projekt nedává žádný smysl. Na kampus z centra jezdí přímé trolejbusové a autobusové linky a vloni tam byla konečně prodloužena i linka tramvajová. Od používání lanovky by tak cestující pravděpodobně odrazovala nutnost zbytečného přestupu, aniž by přitom cestu nějak zásadně urychlila.
Jak upozorňuje opozice, pakliže chce město dopravu na kampus posílit a urychlit, může tak učinit třeba nasazením parciálních trolejbusů, které by na kampus jezdily tunelem, namísto ulicí Pisáreckou. Takové řešení by znamenalo klid pro ptáky a zachování cenného lesa, navíc by pravděpodobně vyšlo levněji — odhadované náklady na stavbu lanovky se v průběhu let vyšplhaly téměř k miliardě korun.
To však vedení města Brna neví, protože nemá zpracovanou studii proveditelnosti, která by možná řešení dopravní situace v oblasti porovnala. A tím se dostáváme k třetímu balíku výtek vůči projektu: tedy způsobu, jakým město ve věci postupuje.
„Záměr běží rychle a tiše. Vůbec neproběhlo správní řízení o výjimce ze zákona o ochraně přírody a krajiny, přestože se v dotčené přírodní oblasti vyskytují desítky zvláště chráněných živočišných druhů,“ shrnuje Jan Sychra, předseda jihomoravské pobočky České ornitologické společnosti, která spolu s dalšími iniciativami spustila proti projektu petici.
Česká společnost ornitologická proto podala na Drážní úřad Olomouc správní žalobu, v níž napadá vydání povolení, aniž by proběhlo zmíněné správní řízení a vzal se tak v potaz hojný výskyt zvláště chráněných druhů v oblasti. Zároveň žádá o odkladný účinek žaloby, aby město mezitím nemohlo začít stavět.
Investiční záměr postavit lanovku magistrát schválil už v roce 2015. Jak ale podotýká zastupitelka za Zelené Jana Drápalová: „Považovala jsem to už tehdy za nesmysl, takových schválených investičních záměrů v šuplících magistrátů je. Brala jsem to tak, že si někdo hraje na to, že Brno bude mít lanovku.“ Že se o lanovce mluví už deset let, uznává i ornitolog Sychra — s tím, že projekt většina lidí považovala za „sci-fi“.
Zároveň město v roce 2015 pověřilo realizací záměru Dopravní podnik města Brna. „Tím pádem nemusí kroky spojené s projektem procházet přes zastupitelstvo. Opozice proto nemá k informacím o projektu přístup a nemůže se k nim vyjadřovat,“ upozorňuje Drápalová.
„Protože to vím“
V roce 2020, aniž by existovala jakákoliv analýza nebo studie proveditelnosti, dopravní podnik vypsal veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace lanovky. Do řízení se přihlásily čtyři firmy, určující prý byla cena. Zakázku pak získala architektonická firma AiD team, která projektovou dokumentaci pro město vypracovala za dvanáct milionů korun.
AiD team sídlí v brněnské ulici Netroufalky — tedy v těsném sousedství univerzitního kampusu a bohunického lesa, jímž má lanovka vést. Nejde o náhodu.
„My jsme byli u všeho, co tu v okolí stojí, u všeho, co v okolí vidíte — tak proč bychom neměli být u lanovky,“ holedbá se předseda správní rady AiD team Jaromír Černý v úvodu našeho setkání. Jeho firma stojí za podobou univerzitního kampusu i rezidenčního areálu Live Up, jehož obyvatelé se nyní proti výstavbě lanovky „jim pod okny“ bouří.
„V roce 1999 jsme s projektem kampusu vyhráli mezinárodní architektonickou soutěž,“ vysvětluje, zatímco listuje lesklými listy katalogu o univerzitním kampusu, aby našel nákres, který prokáže jeho následující tvrzení: „A už tehdy byla součástí projektu lanovka jakožto nejefektivnější řešení dopravy na kampus. Přesto jsme pak museli vyhrát další soutěž na nejnižší cenu.“
Černý přitom skrze firmu AiD team určuje nejenom podobu mnoha veřejných a neveřejných projektů v Bohunicích, ale zároveň v oblasti skrze developerskou firmu CD XXI, v níž figuruje jako předseda představenstva a jediný akcionář, vlastní několik pozemků. Některé z nich pronajal či prodal univerzitě, třeba za účelem výstavby Studentského centra, které zároveň projektovala jeho firma AiD team.
Jak upozornily Seznam Zprávy, v roce 2018 pak velký pozemek v Bohunicích směnil s městem za pozemky v lukrativních lokalitách v centru, a to poté, co město upustilo od záměru na jeho bohunickém pozemku stavět hokejovou halu. A stejně tak vlastní jeho firma CD XXI rozsáhlý pozemek, na němž má stát mezistanice lanovky.
„Pozemek držím, zatímco se znehodnocuje, a to proto, aby tu lanovka mohla stát. To je fér,“ odpovídá na otázku o možném střetu zájmů Černý s tím, že se jej od něj pokoušely koupit realitní kanceláře, které prý jistě někoho zastupovaly. „To se snad vlastníci nemohou účastnit soutěží? Všude někdo něco vlastní. A my na rozdíl od jiných, kteří město vydírají, s městem spolupracujeme. My vytváříme hodnoty,“ tvrdí Černý. Už v roce 2020 prý radním nabízel, že dotyčný pozemek s městem smění za jiný.
Zároveň tvrdí, že poloha trasy a mezistanic představovala součást zadání — a že on jako projektant nemohl nic ovlivnit, „ani kdyby tisíckrát chtěl“. Podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) o trase lanovky a poloze mezistanic rozhodla firma PK Ossendorf, která měla v technické studii lanovky z roku 2020 na starosti dopravní řešení projektu, zatímco AiD team měla na starosti „pouze“ architektonické řešení.
Černý nicméně pozemek drží „v zájmu lanovky“ již od roku 2000. Na otázku, jak před rokem 2020 věděl, že mezistanice bude stát právě na jeho pozemku, odpovídá: „Protože to vím. Mohl jsem ho prodat a zbohatnout.“
Odvolává se i na skutečnost, že není jediným vlastníkem pozemků na plánované trase lanovky. Těmi jsou však kromě města státní podnik Lesy ČR a Masarykova univerzita, která se proti stavebnímu povolení vydanému pro projekt koneckonců odvolala.
„Spíš tunel než lanovka“
Situaci kritizuje mezi jinými opoziční zastupitel za Piráty Marek Lahoda, který prohlásil, že projekt je evidentně spíš „tunel než lanovka“. K Černého pozemkům v místě plánované mezistanice říká: „Nikdo nemůže soukromníkům zakázat nakoupit pozemky, když vědí, že je zájem na nich realizovat záměr, to je normální tržní prostředí. Ale ve chvíli, kdy zároveň vlastní společnost, která záměr projektuje, jde o jasný střet zájmů.“
Ve věci možného střetu zájmů Jaromíra Černého — stejně jako ve věci dalších pochybností ohledně projektu — zastupitelstvo interpelovali i občané. „Mezistanici a trasu definovala technická studie. Jejich poloha je závazná pro jakéhokoliv architekta. Mezistanice Kampus je naplánovaná na jediné možné místo,“ odpověděl jim radní pro dopravu Kratochvíl. Pro Deník Referendum se k věci vyjádřit odmítl s tím, že se k tématu vyjadřoval „dlouho a detailně“ právě na zastupitelstvu.