„Spíš tunel než lanovka.“ Projekt brněnské lanovky provází jasný střet zájmů
Petra DvořákováProjekt brněnské lanovky získal minulý týden stavební povolení, současně čelí žalobě. Záměr zatěžuje také střet zájmů developera, jehož firma vytvářela projektovou dokumentaci lanovky a současně vlastní i pozemek, na němž se má stavět.
„V neděli 7. dubna bylo v Brně sedmadvacet stupňů. Nemělo by město s ohledem na klimatickou změnu chránit své přírodní oblasti? V západních městech si takových míst váží a pečují o ně, zatímco Brno je chce zničit,“ naléhá na brněnské zastupitelstvo v rámci občanských interpelací ornitolog Jakub Hrouda, načež se sálem rozezní potlesk občanů, kteří na brněnský magistrát dorazili s plakáty a transparenty jako „Naše obloha není dálnice“ nebo prostým „V Brně lanovku nechceme“.
Stavební povolení na projekt lanovky, která má překonat převýšení jednasedmdesáti metrů mezi Pisárkami a univerzitním kampusem, minulý týden posvětilo ministerstvo dopravy. Námitky obyvatel a Masarykovy univerzity proti stavebnímu povolení vydanému předtím Drážním úřadem v Olomouci ministerstvo zamítlo.
Hra na brněnskou lanovku
Projekt lanovky přitom mezi občanskou společností i opozičními politiky z rozličných důvodů vyvolává rozhořčení. Trasa lanovky má protínat poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě — a narušit život desítek dalších zvláště chráněných živočichů v bohunickém lese, který představuje jednu z největších přírodních oblastí v blízkosti brněnského centra.
Zároveň oponenti lanovky, která má být součástí integrovaného systému městské dopravy, upozorňují, že právě dopravně projekt nedává žádný smysl. Na kampus z centra jezdí přímé trolejbusové a autobusové linky a vloni tam byla konečně prodloužena i linka tramvajová. Od používání lanovky by tak cestující pravděpodobně odrazovala nutnost zbytečného přestupu, aniž by přitom cestu nějak zásadně urychlila.
Jak upozorňuje opozice, pakliže chce město dopravu na kampus posílit a urychlit, může tak učinit třeba nasazením parciálních trolejbusů, které by na kampus jezdily tunelem, namísto ulicí Pisáreckou. Takové řešení by znamenalo klid pro ptáky a zachování cenného lesa, navíc by pravděpodobně vyšlo levněji — odhadované náklady na stavbu lanovky se v průběhu let vyšplhaly téměř k miliardě korun.
To však vedení města Brna neví, protože nemá zpracovanou studii proveditelnosti, která by možná řešení dopravní situace v oblasti porovnala. A tím se dostáváme k třetímu balíku výtek vůči projektu: tedy způsobu, jakým město ve věci postupuje.