↗

Před dvěma měsíci byly vyhlášeny výsledky mezinárodní krajinářsko-urbanistické soutěže o návrh parku Soutok, který má pomoci adaptovat Prahu na klimatické změny. Projekt má řadu pozitiv, až na jeden „detail“. Ve výkresu vítězného návrhu je zakreslena sjezdovka. Foto FB Institut plánování a rozvoje Prahy - IPR

Zatímco od představitelů naší vlády posloucháme, že máme v zimě méně topit a raději si obléct dva svetry, a naše krajina čelí nejhoršímu půdnímu suchu za sto let, rozhodli se někteří pražští zastupitelé podpořit projekt celoročního klimatizovaného skiareálu na okraji hlavní města.

Projekt skiareálu umístěného na dohled soutoku Berounky a Vltavy, který by ráda vybudovala firma navázaná na uhlobarona Pavla Tykače, není horkou novinkou letošního léta — v mediálním prostoru i v magistrátních výborech obíhá již několik let. Takzvaný Sportovní areál Lahovice, jež by měl sestávat z uměle zasněžované sjezdovky v tubusu vysoko nad zemí, dvou stadionů, hotelu a běžkařského okruhu, totiž ke své realizaci potřebuje změnu územního plánu, o které musejí rozhodnout pražští zastupitelé.

Před schválením prochází každá změna územního plánu kolečkem výbor-rada-zastupitelstvo minimálně dvakrát — poprvé jako podnět na pořízení změny a podruhé po vyjádření všech orgánů. Teprve pak se rozhoduje, vejde-li změna v platnost, či nikoli. A právě pozitivní rozhodnutí může zhodnotit pozemky mnohonásobně — namísto pole na nich totiž může vzniknout kapacitní developerský projekt.

V případě tzv. Sportovního areálu Lahovice výbor územního rozvoje schválení změny doporučil — pro hlasovali Ondřej Martan a Tomáš Portlík (ODS), Radomír Nepil (ANO), Pavel Richter (TOP09), Milan Kryl (Piráti) a Jana Plamínková (STAN). Následně se však schvalovací kolečko zadrhlo — podnět byl předložen Radě hlavního města Prahy a Pirátům a Praze sobě se podařilo přesvědčit Petra Hlaváčka (TOP09, nyní STAN), aby jej stáhl.

Projekt není schválený, ale v koši neskončil

Zdálo by se, že projekt, který působí spíše jako nejapný žert, potkal osud mnoha podobných nápadů, a budeme tak na něj moci zapomenout. Před dvěma měsíci byly ale vyhlášeny výsledky mezinárodní krajinářsko-urbanistické soutěže o návrh parku Soutok, který má pomoci adaptovat Prahu na klimatické změny. Projekt má řadu pozitiv, až na jeden „detail“. Ve výkresu vítězného návrhu je znovu zakreslena sjezdovka.

Nikoli však proto, že by ji autoři vítězné vize parku Soutok navrhovali či schvalovali — sami jsou prý proti ní —, ale proto, že byla součástí zadání jako plánovaný záměr v území. Přestože ji odmítá i městský Institut plánování a rozvoje (IPR), očividně prozatím v koši neskončila. A s novým rozložením sil na pražském magistrátu se může opět začít prosazovat.

Že projekt pražské sjezdovky nešel k ledu, dosvědčuje i to, že v květnu zastupitelé schválili podnět na pořízení změny územního plánu na přeložku vedení vysokého napětí. Údajně proto, že PRE potřebuje posílit energetickou síť. Jak ale může být posílena síť, když namísto jedné, nově budované větve, bude jiná zrušena? Shodou okolností zrovna ta, která překáží případné realizaci sjezdovky?

Projekt skiareálu patří do koše

Poté, co Arnika na nenápadně připravovanou půdu na vybudování sjezdovky upozornila, vypukla na sociálních sítích zuřivá diskuze a ohradil se vůči nám i Institut plánovaní a rozvoje. Sjezdovka prý s plánovanou revitalizací parku Soutok nesouvisí. V Arnice rozhodně nezpochybňujeme vítězný návrh, ani rozhodnutí mezinárodní poroty krajinářsko-urbanistické soutěže. A rozhodně nejsme proti návrhu parku, který má výrazně zlepšit stav naší krajiny. Tvářit se ale, že vedle velkorysého příměstského parku, jehož hlavním účelem má být adaptace na změny klimatu, může vzniknout skiareál, a tvrdit, že spolu nesouvisí, je pokrytectví. Skiareál se objevil v podkladech soutěže jako plánovaný, nikoli odmítnutý záměr v území. Vítězný návrh soutěže mu takto dává legitimitu, počítá se s ním.

A to dokonce i přesto, že trasa vysokého napětí, která překáží sjezdovce, má být přeložena právě do plánované nejkrásnější části parku — přímo na soutok Berounky a Vltavy. Kvůli sloupům a vedení vznikne mezi stromy a jezírky koridor o šířce 40 metrů a délce několika kilometrů.

Na obhajobu sjezdovky se objevují argumenty typu, že na střeše tubusu mohou být solární panely nebo může být střecha zelená a sloužit migraci živočichů přes radotínskou silnici. Tím se ale naprosto odvádí pozornost od podstaty problému. Je prostě potřeba, aby zastupitelé projekt skiareálu jednoznačně odmítli.

Není přece možné, aby si firma navázaná na uhlobarona Pavla Tykače peníze získané prodejem předražené energie z hnědého uhlí, které získala na úkor životního prostředí nejen na Mostecku, přecedila přes daňový ráj a zaplatila z nich projekt, který bude poškozovat životní prostředí v Praze.

V době energetické a klimatické krize se musíme chovat zodpovědně, snažit se snižovat spotřebu energie a umenšovat zásahy do přírody a krajiny. A nikoli schvalovat miliardářům klimatizované atrakce.