Plánování rozvoje sídel společně s lidmi, kteří v místě žijí, je náročná disciplína. Navíc nemá v českém prostředí dlouhou tradici. Ani metropole Vysočiny není výjimkou, o to inspirativnější jsou její nedávné úspěchy.

Od roku 2017 zde proběhla řada aktivit se zapojením veřejnosti do plánování — šlo například o revitalizaci Masarykova náměstí a okolí základní školy E. Rošického. Místní se zapojili také do projektu Horácké multifunkční arény či tvorby několika územních studií. Souběžně s probíhající pandemií zpracovávalo město od roku 2020 strategický plán rozvoje na následujících deset let, jehož podobu mohla ovlivnit odborná i široká veřejnost.

Přístupy ke strategickému plánování

Obce mohou při vývoji strategického plánu jít dvěma základními směry — buďto expertním, nebo komunitním. Expertní cesta předpokládá zadání zakázky týmu profesionálů, kteří připraví náležitou analýzu, chybí jim ale každodenní zkušenost s děním v terénu — návrh mnohdy zpracují takzvaně od stolu. Vedení samosprávy pak musí rozhodnout, zda výstupy expertů jsou dostatečně vhodné pro dané území.

Komunitní cesta počítá se zapojením místních už od počáteční fáze příprav plánu. Díky tomu je možné věrněji zachytit lokální problémy a specifika, což ze strany obyvatel obvykle přináší novou energii a chuť místo skutečně změnit k lepšímu. Odpovědná osoba za celý proces zde není expert, ale koordinátor či průvodce.

V Jihlavě jsme před několika lety zvolili právě tento přístup a zodpovědnost za budoucnost města sdílíme společně mezi samosprávou a obyvateli. Klade to velké nároky na koordinaci a předávání informací. Na druhou stranu je tak možné získat velmi cenná data, která odhalují místní možnosti, ale i problémy.

V metropoli Vysočiny má tuto agendu na starost oddělení strategického plánování, které mimo jiné dbá na zapojování všech — včetně menšin, zdravotně a sociálně znevýhodněných, samoživitelů i dětí. To vyžaduje důkladnou propagaci, facilitační dovednosti i trpělivé sestavování plánů participace. Jihlavu v tom inspiroval komunitně vedený proces tvorby strategického plánu v Českém Krumlově, Praze 5 a Praze 10, ale i v Brně a Bratislavě.

Důležité je získat názory všech, i za pandemie

Tvorba strategických dokumentů má několik základních fází: analytické mapování stávajícího stavu; tvorba vize — toho jací chceme být; a návrh postupu, skrze jaké cíle a aktivity vizi realizujeme. V posledních letech se objevuje i etapa prognostická, kdy při plánování rozvoje zohledňujeme i megatrendy — evropské a světové vlivy, kterým budeme muset čelit, nebo jich naopak můžeme využít jako příležitost.

Přípravné práce tvorby Strategického plánu pro Jihlavu do roku 2032 byly zahájeny v září 2020, tedy za intenzivní pandemické situace. Mapování aktuálního stavu města v analytické fázi jsme částečně svěřili odborným týmům, které zajistily například socioekonomickou analýzu, demografickou prognózu a finanční analýzu hospodaření města.

Mnohem více jsme ale čerpali ze zapojení různých skupin místních obyvatel. Kvalitativní mapování jsme s veřejností připravili prostřednictvím virtuálních kaváren s mapovou aplikací, které v pandemické situaci zajistily bezpečné prostředí. Sezení v on-line kavárnách probíhalo za účasti facilitátorů. Aplikace umožnila veřejnosti zanášet silné a slabé stránky místa, ale i hrozby a rizika, které obyvatelé pociťují, přímo do mapy nebo na virtuální nástěnku v případě, že se podnět netýkal konkrétní oblasti.

Do úspěšné realizace byli, kromě facilitátorů, zapojeni i další externisté — architekt, sociolog a geografka. Získali přes 900 podnětů od více než 400 osob. Většina zapojených do virtuálních kaváren byla přitom starší padesáti let. Téměř šedesát procent podnětů se týkalo dopravy, ale zajímavé byly i návrhy na přírodní lezeckou stěnu nad řekou nebo poptávka po větším využívání obnovitelných zdrojů energie. Následovala on-line anketa, která ověřila, jakou váhu mají doposud zjištěná data. Té se zúčastnilo více než 1380 respondentů z řad široké veřejnosti.

Další klíčové informace byly získány formou individuálních rozhovorů se zástupci dvaceti místních firem. Bylo zkoumáno například i to, jak reflektují klimatickou změnu nebo proměny trhu práce v souvislosti s automatizací a robotizací či motivacemi absolventů zdejších škol. Hloubkové rozhovory dále proběhly s hybateli místních sportovních, kulturních i odborných komunit. Cílem rozhovorů bylo zjistit na první pohled nezřejmé trendy.

Při analýze nebyly opomenuty ani děti, jež musely kvůli pandemii zůstat dlouhý čas doma. Spolu s architekty, výtvarnicí a socioložkou pro ně byla sestavena interaktivní anketa. Díky na míru sestaveným grafikám aktivit a míst i možné budoucí tváře města — a díky metodickým listům pro pedagogy — se podařilo zapojit více než 370 dětí z mateřských škol a více než 740 dětí z 1. a 2. tříd základních škol.

Aby bylo město připraveno na trendy, které budou v následujících letech na město, region i stát působit, bylo do prognostických úvah zapojeno Technologické centrum Akademie věd a spolu s pracovními skupinami sestavili tři scénáře budoucnosti. Tím byl stávající stav Jihlavy konfrontován s trendy robotizace práce, sucha, poklesu biodiverzity, stárnutí obyvatelstva či růstu metropolí.

Scénáře budoucnosti jsou pro včasné přijímání preventivních opatření klíčové a nelze se při jejich tvorbě obejít bez vysoce kvalifikovaných odborných týmů. Do pracovních skupin se proto zapojilo celkem 120 lidí. Vysoce odbornou práci je při participativním plánování rovněž nutné zprostředkovat veřejnosti. Vznikla proto webová stránka s audiozáznamy vyprávění o životě sedmi obyvatel Jihlavy v roce 2040. Ani jeden scénář není příjemný, protože metropoli Vysočiny, stejně jako celou Českou republiku čekají velké — a často nepříjemné — změny v poměrně krátkém čase.

Popsaný postup zajistil jak odborné externí vstupy, tak informace od širokého spektra obyvatel Jihlavy. Další krok tvorby vize a návrhu probíhal pouze s pracovními skupinami. Následně byla výsledná podoba návrhové části diskutována s veřejností na Masarykově náměstí v Jihlavě. Tato prezentace měla jak informační, tak interaktivní části.

Úřady musí veřejnost zapojovat aktivně a co nejdříve

Zapojování veřejnosti do procesů, které zajišťují úřady, je obvykle vnímáno jako problematické — zejména kvůli nepříjemným zkušenostem z minulosti a možným průtahům. Mezi úředníky a politiky nadále přetrvává představa, že odborným záležitostem veřejnost přece nerozumí a čas a investice do jejího zapojení se nevyplatí. Problém ale není na straně veřejnosti.

Samospráva je zodpovědná veřejnosti a musí hledat způsoby, jak včas a srozumitelně diskutovanou problematiku představit a efektivně projednat. A především — jak se získanými daty pracovat. Díky nepřeberné nabídce technologických vymožeností lze využít mapy, aplikace, výtvarné techniky, zvuk i video. Je možné projednávat územní studie či konkrétní projekty fyzicky přímo v místech, kterých se týkají. Připravit aktivity pro děti. Mohou se oslovit tlumočníci či sociální pracovníci ke zohlednění specifických potřeb všech obyvatel města.

A v Jihlavě tento přístup již nese ovoce. Díky včasnému zapojení veřejnosti už do fáze architektonické soutěže na Horáckou multifunkční arénu se městu povedlo předejít námitkám v povolovacím procesu. Sousedé, kteří byli před začátkem soutěže rozhodnuti výstavbě bránit, byli přizváni k formulaci zadání a následně jako místní experti k hodnocení návrhů. Výsledkem zapojení sousedů byl jejich souhlas se stavbou k oboustranné spokojenosti a povolovací proces proběhl bez námitek.

Problémy, bariéry a inspirace

Veřejná správa v České republice nemá dostatek zkušeností z dobře zvládnutého veřejného projednávání. Úspěšně zvládnuté veřejné projednávání znamená, že během něj byly projednány důležité body, zúčastnily se ho klíčové cílové skupiny, všichni dostali možnost se vyjádřit a následně se i dozvědět, jak bylo s jejich podněty naloženo. Obzvlášť důležité je vést dialog s dotčenou veřejností tam, kde lze očekávat kontroverze. Ke stolu je nutné záměrně a proaktivně přizývat právě ty, kterých se projekt či plán dotkne. A tuto proaktivní roli směrem k dotčeným obyvatelům musí sehrát politici.

Veřejná správa je hierarchickou strukturou a multioborová spolupráce se zapojením externích subjektů není doposud zvykem. Chybí i software propojující strategické a projektové řízení. A frustrace z případných prodlev mezi plánováním a konečnou realizací je jak na straně zapojené veřejnosti, tak odborných subjektů.

V Jihlavě se během tvorby analytických podkladů i během diskusí k návrhu strategie projevoval ze strany části politiků i úřadu despekt, nezájem a nepochopení vůči odborníkům i názorům veřejnosti. Místo využití příležitosti pro hledání partnerů a synergií pro budoucí rozvoj bylo znát, že zapojení vnějších subjektů do tvorby i realizace projektů je vnímáno jako nevítaná kontrola a nekompetentnost.

Plánování a realizace procesu participace se na českých vysokých školách bohužel neučí. Je lepší participaci nedělat vůbec, pokud ji nemáte dobře a smysluplně naplánovanou, což bez zapojení širokého spektra odborníků do mapování současnosti a budoucnosti města zkrátka nejde. Hrozí totiž jak frustrace těch, kteří zapojení veřejnosti organizují, tak těch, kteří se anket či projednání účastní. V důsledku pak jen roste vzájemná nedůvěra.

Závěrem bych ráda zmínila všechny, kteří nám v tak náročné disciplíně, jakou je participace při tvorbě strategického plánu Jihlavy, pomáhali a kteří mohou pomoci i dalším radnicím: architektu Petru Klápště, sociologovi Bedřichu Musilovi, geografce Vendule Svobodové, týmu DialogArchitekti, výtvarnici Evě Bystrianské, facilitátorovi Martinu Nawrathovi, pedagožce Evě Tkadlečkové, GIS týmu Jaroslava Škrobáka, vypravěči Martinu Hakovi, týmu útvaru městského architekta Aleše Stuchlíka a týmu Ondřeje Pokorného z Akademie věd ČR. A konečně primátorce Karolíně Koubové, která věří ve změnu zdola a zaštítila všechny naše pilotní a novátorské formáty během celé tvorby strategického plánu.

Výstupy z jihlavského strategického plánování jsou zveřejněny v sekci Archiv a Výstupy na webu města Jihlavy. Nedávno také vznikla příručka k participativním metodám ve vzdělávání. Další inspirace a zkušenosti lze získat například v katalogu metod participace nebo od zkušených organizací jako je Agora Central Europe nebo slovenská Partners for Democratic Change Slovakia.

Text vznikl za podpory projektu Erasmus+.