Plánování rozvoje sídel společně s lidmi, kteří v místě žijí, je náročná disciplína. Navíc nemá v českém prostředí dlouhou tradici. Ani metropole Vysočiny není výjimkou, o to inspirativnější jsou její nedávné úspěchy.

Od roku 2017 zde proběhla řada aktivit se zapojením veřejnosti do plánování — šlo například o revitalizaci Masarykova náměstí a okolí základní školy E. Rošického. Místní se zapojili také do projektu Horácké multifunkční arény či tvorby několika územních studií. Souběžně s probíhající pandemií zpracovávalo město od roku 2020 strategický plán rozvoje na následujících deset let, jehož podobu mohla ovlivnit odborná i široká veřejnost.

Přístupy ke strategickému plánování

Obce mohou při vývoji strategického plánu jít dvěma základními směry — buďto expertním, nebo komunitním. Expertní cesta předpokládá zadání zakázky týmu profesionálů, kteří připraví náležitou analýzu, chybí jim ale každodenní zkušenost s děním v terénu — návrh mnohdy zpracují takzvaně od stolu. Vedení samosprávy pak musí rozhodnout, zda výstupy expertů jsou dostatečně vhodné pro dané území.

Komunitní cesta počítá se zapojením místních už od počáteční fáze příprav plánu. Díky tomu je možné věrněji zachytit lokální problémy a specifika, což ze strany obyvatel obvykle přináší novou energii a chuť místo skutečně změnit k lepšímu. Odpovědná osoba za celý proces zde není expert, ale koordinátor či průvodce.

V Jihlavě jsme před několika lety zvolili právě tento přístup a zodpovědnost za budoucnost města sdílíme společně mezi samosprávou a obyvateli. Klade to velké nároky na koordinaci a předávání informací. Na druhou stranu je tak možné získat velmi cenná data, která odhalují místní možnosti, ale i problémy.

V metropoli Vysočiny má tuto agendu na starost oddělení strategického plánování, které mimo jiné dbá na zapojování všech — včetně menšin, zdravotně a sociálně znevýhodněných, samoživitelů i dětí. To vyžaduje důkladnou propagaci, facilitační dovednosti i trpělivé sestavování plánů participace. Jihlavu v tom inspiroval komunitně vedený proces tvorby strategického plánu v Českém Krumlově, Praze 5 a Praze 10, ale i v Brně a Bratislavě.

Důležité je získat názory všech, i za pandemie