Jméno Ivany Tykač, manželky uhlobarona Pavla Tykače, se kromě charitativních projektů poslední čtyři roky spojuje s byznysem krátkodobých pronájmů. Její pražské byty v historickém centru, pronajímané přes Airbnb, většinou vznikaly přestavbou půdních prostor, jež její firmy nakoupily od Prahy 1 před více než deseti lety.

Úzké vazby s radnicí ovšem měla zejména za starostování Oldřicha Lomeckého. V roce 2012 získala firma Ivany Tykač byt v domě na ulici Opletalova za okolností, které vyústily v trestní oznámení a dosud běžící soudní řízení.

Z katastrálních dat, které Deník Referendum analyzoval, vyplývá, že firmy napojené na Ivanu Tykač vlastní v centru Prahy na 150 bytů — zejména na Malé Straně, v Novém a Starém Městě pražském. Bytové portfolio manželů Tykačových však ve skutečnosti může být násobně větší. Vlastnická struktura až 350 dalších pražských bytů totiž končí ve firmách, v nichž historicky figuroval sám Pavel Tykač.

Síť českých firem, která byty vlastní, vede až do kyperských společností. Napojení Pavla Tykače na tyto firmy se již čeští novináři pokoušeli zmapovat, neboť se s nimi pojí další významný byznys: vlastnictví jednoho z největších českých fondů zemědělské půdy Forestlaan, který se na trhu zjevil v létě loňského roku.

Podle našich zjištění ovšem kyperské společnosti vedou až na Bahamy do sdružení vlastníků akcií, které se objevilo v takzvaných Bahamas Leaks — uniklých dokumentech z bahamského korporátního registru. Deník Referendum nyní přináší soubor nových poznatků, které nasvědčují tomu, že nitky z uvedených firem — v jejichž vlastnictví jsou jak pražské činžovní domy, tak polnosti a lesy po celé republice — nadále směřují k Pavlu Tykačovi.

Stopy k Pavlu Tykačovi vedou až na Bahamy

V srpnu roku 2021 se v českých médiích objevila zpráva o fúzi tří firem, které daly za vznik jednomu z největších zemědělských kolosů v republice. Vzniklá firma Forestlaan podle médií údajně vlastní dvanáct tisíc hektarů půdy. Pro představu: Agrofert Andreje Babiše hospodaří jen na takřka dvojnásobku.

Jak již uvedl server Seznam Zprávy, evidence skutečných majitelů uvádí jako konečného vlastníka firmy Petra Nešetřila. To je blízký spolupracovník Pavla Tykače ještě z dob Motoinvestu.

Vlastníkem Forestlaanu je kyperská společnost Charlhold Yellow Limited. Podle tehdejšího vyjádření Tykačova mluvčího pro server Aktuálně nemá podnikatel ke kyperským firmám žádný vztah. „Vztah mezi těmi společnostmi a Pavlem Tykačem není žádný,“ řekl doslova.

Petr Nešetřil ovšem nefiguruje pouze ve Forestlaanu. Podle evidence je také koncovým vlastníkem firem Forte, s.r.o. and Charlton, a.s. — a právě tyto firmy vlastní v Praze oněch 350 bytů. A opět jako v případě Forestlaanu jejich majetková struktura končí na Kypru: v prvním případě ve firmě Charlhold Yellow Limited, ve druhém ve Charlhold Orange Limited.

Obě společnosti sídlí na stejné adrese a mají stejného jednatele — Radka Ječného. To je taktéž bývalý makléř Motoinvestu, a tedy taktéž tehdejší Tykačův spolupracovník.

Jak pražské činžovní domy, tak zemědělská půda tedy končí v neprůhledné majetkové kyperské struktuře, která znemožňuje určit skutečné akcionáře. Propojení s Pavlem Tykačem ovšem nasvědčuje několik okolností.

Z českého rejstříku lze zjistit, že Pavel Tykač osobně figuroval jako vlastník již zaniklé společnosti Atlantic Investic Group, spol. s.r.o, jejíž jmění přešlo v roce 2014 na již zmíněnou Forte, s.r.o. Jako jednatel v již zaniklé firmě působil až do roku 2010. Právě tehdy jeho jméno navenek mizí i ze struktur v daňových rájích.

Ještě v roce 2009 půjčila Tykačova společnost Czech Coal půl miliardy korun firmě, jejíž vlastnická struktura končí v další společnosti z kyperské sítě — Bohemia Real Estate Limited, dnes figurující pod názvem Charlhold Blue Limited a se stejným sídlem jako další společnosti ze skupiny Charlhold.

Zmíněné firmy ovšem ve skutečnosti nekončí na Kypru, ale dle našich zjištění právě na Bahamách. Konečným vlastníkem kyperských společností Charlhold je totiž Charlbase Portfolio Limited, sdružení vlastníků akcií registrované na Bahamách. Firma figuruje v uniklých dokumentech z bahamského rejstříku.

Z nich vyplývá, že ji mezi lety 2012 a 2016 — tedy do doby, než dokumenty unikly na veřejnost — zastupovala bahamská pobočka právní kanceláře Mossack Fonseca, která „se proslavila“ v takzvaných Panama Papers. Z dokumentů lze dále vyčíst, že ve firmě v té době figurovali zmínění Radek Ječný a Petr Nešetřil. Zajdeme-li však ještě více do minulosti, objeví se tu i jméno samého Pavla Tykače.

Mezi lety 2008 a 2010 vlastnily Charlbase Portfoilo Limited další bahamské společnosti — a v jedné z nich, Speers Wealth Management Ltd., figuruje na pozici ředitele podle bahamských úřadů právě Pavel Tykač. Společnost Forte přitom kyperské firmy, které podle aktuálních údajů končí na Bahamách, ovládaly již od roku 2005.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Pavel Tykač měl až do začátku roku 2010 skrze kypersko-bahamskou síť firem kontrolu nad českou společností Forte. Tedy společností, která dnes vlastní pražské činžovní domy. A současně společností, která ještě v oné době zahrnovala také byznys se zemědělskou půdou.

Její přímou součástí totiž až do roku 2017 — než přešla pod kyperskou strukturu — byla firma Fine Dream, s.r.o. Ta je jednou ze tří firem, která se, jak jsme již uvedli, v srpnu loňského roku účastnila fúze, jež dala vzniknout Forestlaanu.

Za pozornost také stojí, že v tomtéž roce, tedy 2017, vznikla firma Dooku Group, další účastník fúze. Byla založena pouhý měsíc před dražbou, v níž skoupila polnosti a lesy po zkrachovalé kampeličce. Přestože se tehdy spekulovalo o jejím napojení na Pavla Tykače, jeho mluvčí to tehdy opět odmítl.

Od léta loňského roku je každopádně firma a její majetky součástí Forestlaanu. Podíl ve firmě aktuálně drží skrze zástavní právo PPF banka, která společnosti poskytla úvěr.

Všechny cesty vedou na Kypr

Na Kypru končí také firmy, skrze které vlastní pražské byty Ivana Tykač. V orgánech firem figuruje buď ona sama či Olga Chabr Grillová, její dcera a manželka Jana Chabra, pražského radního pro správu majetku.

Vlastnická síť firem končí ve dvou kyperských společnostech: Riatal Investments Limited a Nortelgate Consultancy Limited. Tam stopy končí. Podle údajů, které má Deník Referendum k dispozici, totiž zmíněné firmy nemají vlastníka, který disponuje více než deseti procenty akcií.

Jsou tu ovšem okolnosti, jež naznačují, že oba bytové fondy jsou propojené. Firma Meltex, s.r.o., která vlastní byty na Praze 1, a jejíž jednatelkou je Olga Chabr Grillová, patří podle evidence skutečných majitelů Ivaně a Pavlovi Tykačovým. Meltex byl přitom až do roku 2016, tedy než přešel pod kyperskou společnost Riatal, vlastněn firmou Charlton, a.s. — tedy firmou, která má aktuálně patřit opět starému známému z Motoinvestu Petrovi Nešetřilovi. A právě Charlton dnes končí ve firmách na Kypru a Bahamách, k nimž Tykač údajně nemá dle tvrzení svého mluvčího „žádný vztah“.

To ale není vše. Společnost Empirent, která spravuje byty Ivany Tykač, uvádí adresy dvou ze svých poboček v domech, které vlastní společnost Forte, s.r.o — na ulicích Rybalkova a Rošických. Ivana Tykač tak provozuje svůj podnik v domech, k nimž údajně její manžel nemá žádný vlastnický vztah.

Na otázku Deníku Referendum, jaký má Pavel Tykač vztah k firmám Charlhold, Charlton, a.s. a Forte, s.r.o. jeho mluvčí Jan Chudomel odpověděl totožně jako loni pro server Aktuálně. „Jestli máte na mysli vlastnický vztah, tak nemá žádný… jakýkoliv majetkový vztah,“ napsal. Na dotaz, zda měl k uvedeným firmám nějaký majetkový vztah v minulosti, Chudomel odpověděl: „Já vidím cca deset let zpět, a to se nic nezměnilo.“

„Cca deset let,“ odpovídá tomu, co lze v Bahama Leaks dohledat. Otázkou samozřejmě zůstává, proč se Pavel Tykač kolem roku 2010 z formální vlastnické struktury stáhl.

Odpovědí může být okolnost, že byl v letech 2012-2015 už podruhé stíhán za svou roli při vytunelování C.S. Fondů. Tykač sám ovšem jakoukoli vinu vždy odmítal, a nakonec byl mimo jiné pro nepřípustnost jednoho z klíčových důkazů obvinění zproštěn. Ale že pro něj vše dobře dopadne, v době, kdy se k jeho obvinění schylovalo, ještě samozřejmě nemohl vědět.

K lukrativním bytům na bílých koních

Zatímco byty společnosti Forte s jednatelem Petrem Nešetřilem se nacházejí spíše ve starších činžovních domech po celé Praze, podnikání Ivany Tykač je spojeno s lukrativními adresami na Praze 1. Právě tamější radnice v minulosti Ivaně Tykač dopomohla k vlastnictví bytů, s nimiž nyní podniká.

Zvlášť křiklavý případ zisku bytu v ulici Opletalova nyní rozplétá probíhající soud. Ve věci je obviněn bývalý starosta Oldřich Lomecký — za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vedle toho běží další soudní řízení, kde figuruje zhruba třicet obviněných. Oba případy se týkají nehospodárného nakládání s městským majetkem.

K těm, kdo na čachrech s městskými byty vydělal, patří Ivana Tykač a její dcera Olga Chabr Grillová. Případ, na němž stojí obvinění starosty Lomeckého, už důkladně popsal server Seznam Zprávy. Není ovšem jediný.

V roce 2012 získaly firmy obou žen dva byty v ulici Opletalova. Městská část na jejich prodej vyhlásila otevřené nabídkové řízení — mezi lety 2012 a 2016 jich proběhlo celkem pět.

Městská část sice měla povinnost byty prodat fyzickým osobám, tedy skutečným lidem, kteří by v nich měli bydlet, ovšem v prvních třech případech nijak nezamezovala tomu, aby nakonec skončily ve zcela jiných rukou. A právě toho Ivana Tykač využila.

Případ, jakým se její společnost Property Invest Praha dostala k bytu v Opletalově 10, byl již zevrubně popsán na serveru Seznam Zprávy. Stejný mechanismus — tedy získat byt přes nastrčeného bílého koně — ovšem využila ještě jednou. A to ve stejném výběrovém řízení a ve stejném domě.

V prvním případě v kauze figurovala Karolína Čelikovská, s níž Lomecký bez vědomí zastupitelstva podepsal smlouvu o převodu bytu, přestože ve výběrovém řízení skončila až na pátém místě, tedy takřka s nejnižší nabídkou. Výběrové řízení ve skutečnosti vyhrála sama Olga Grillová, a to s nabídkou v takřka trojnásobné výši.

Městská část tedy byt nakonec prodala jiné osobě a za podstatně nižší cenu. Čelikovská byt získala v dubnu roku 2013, hned v květnu jej ovšem prodala Adamu Zlámalovi, právnímu zástupci jedné z firem Ivany Tykač, a ten jej na sklonku roku prodal firmě Property Invest Praha.

Karolínu Čelikovskou a její vztah k Ivaně Tykač se ani nám nepodařilo dohledat. To ovšem není případ dalšího „bílého koně“ — Terezy Svobodové. Z kupních smluv, které má Deník Referendum k dispozici, vyplývá, že v témže roce získala druhý z bytů v Opletalově 10. Ovšem Svobodová na rozdíl od Čelikovské skutečně výběrové řízení vyhrála, tedy nabídla nejvyšší cenu.

Měsíc po podpisu smlouvy s městem Svobodová byt prodala společnosti Arta, spol. s.r.o., která patří manželům Tykačovým. Na rozdíl od Čelikovské je ovšem napojení Svobodové zcela evidentní: z rejstříku vyplývá, že v oné době byla členkou představenstva firmy Bocha, a.s. společně s Olgou Grillovou a Ivanou Tykač.

Oba případy tak nasvěcují mechanismus, jímž se firmy Ivany Tykač dostávaly k zisku bytů: neboť nebylo možné v rámci výběrového řízení koupit více než jeden byt, s nabídkami se přihlásilo hned několik nastrčených osob, které posléze byty firmám přeprodaly.

Predátorské chování

Svůj byznys s byty ovšem Ivana Tykač vybudovala ještě o něco dříve. Před více než deseti lety skoupila od Prahy 1 půdní prostory určené k rekonstrukci. Právě kvůli nim aktuálně vede s městskou částí Praha 1 soudní spor. Její firmy totiž Prahu 1 zažalovaly o odškodné za skryté vady.

Kauza se vleče již od roku 2011. Na posledním jednání zastupitelstva Rada předložila svůj návrh na mimosoudní vyrovnání ve výši 29 milionů. Aktuálně Tykač požaduje od Prahy 1 odškodné 36 milionů, přestože původně to bylo více než sto milionů.

Opoziční zastupitelé ovšem s návrhem na smír nesouhlasili. „Spis má tisíce stránek, původní smlouvy jsme neměli možnost vidět a v předloženém tisku chyběly zásadní informace,“ odůvodňuje odmítnutí návrhu Rady zastupitel Vladan Brož (Praha 1 sobě).

Několik zdrojů totiž tvrdí, že ve smlouvách bylo ustanovení — platné ještě na základě starého občanského zákoníku — tvrdící, že nový majitel kupuje objekt „jak stojí a leží“. To by znamenalo, že navzdory všem případným vadám by firmy Ivany Tykač nemusely mít nárok na odškodné. O to podivnější je, že se nyní Rada Městské části snaží s firmami mimosoudně vyrovnat.

Další jednání zase firma Ivany Tykač vede s Prahou 1 ohledně takzvaných změn prohlášení vlastníka v bytech na ulici Vodičkova. Vlastník usiluje o započtení nově vzniklé podlahové plochy v bytech s cílem navýšit svůj podíl na celkovém vlastnictví pozemku.

„Nájemníkům se tvrdí, že je to v jejich prospěch, neboť firma bude platit více do fondu oprav. Už se ovšem zamlčuje, že tím by také získala větší podíl na hlasovacích právech ve společenství vlastníků jednotek,“ vysvětluje Petr Městecký ze spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy, který je s obyvateli v kontaktu. Podobně je tomu v domě v ulici Jindřišské, kde by změna zapůsobila v neprospěch městské části, a naopak ve prospěch Ivany Tykač.

Právo znát vlastnickou strukturu

Jak se budou byty Ivany Tykač v budoucnu využívat, je nyní složité říct. Řada z nich během pandemie přešla z krátkodobých nájmů pro Airbnb do klasického nájmu. Petr Městecký však očekává, že letošní léto Prahu opět zaplní turisté a situace se vrátí do starých kolejí.

Z dat Deníku Referendum za rok 2021 vyplývá, že Ivana Tykač je dvanáctým největším vlastníkem bytů v Praze. Započítáme-li do něj ovšem také další skupinu bytů, jejichž stopy vedou k Pavlu Tykačovi, dostaneme trochu jiný obrázek. Manželé Tykačovi by se rázem octli na pozici třetích největších pražských pronajímatelů.

Unikátní soubor dat ozřejmující strukturu vlastníků pražských nemovitostí, který Deník Referendum získal, pomáhá projasnit, jaké zájmy stojí za současným stavem trhu s nájemním bydlením — a kdo z něj nejvíce profituje. Jedná se o data, která dále analyzujeme a poskytujeme také dalším organizacím. Částečně přístupná, a to i pro další evropská města, jsou zde.

Jsme přesvědčeni, že vlastnickou strukturu nájemního bydlení má veřejnost právo znát. Je to informace, která je nezbytnou podmínkou k tomu, aby se v Praze — ale i dalších městech — mohla vést věcná debata o politice bydlení a o tom, jak ji koncipovat v zájmu veřejnosti.

Chcete-li se podělit o svou zkušenost s pražskými pronajímateli, můžete nám napsat na zabezpečenou mailovou adresu gkhazalova@protonmail.com.