Turismus v evropských zemích a městech nejenže se již zotavil z období pandemie Covid-19, ale leckde přesáhl i předpandemickou úroveň. Ukazují to ve středu zveřejněná data Eurostatu za rok 2023, sebraná od čtyř hlavních ubytovacích online platforem — Airbnb, Booking.com, Tripadvisor a Expedia Group.

Počet nocí, které turisté loni rezervovali prostřednictvím těchto platforem činil téměř 719 milionů v celé EU. Oproti předchozímu roku 2022 narostl o 20,5 procenta.

Může být tento růst způsoben rostoucí oblibou platforem jako Airbnb či Booking.com? Podle Eurostatu a dalších statistických úřadů jednotlivých zemí skokově rostlo také ubytování v hotelích.

Podle analytika Eurostatu Simona Bleye je však růst v sektoru krátkodobých pronájmů výraznější. „Důvodů může být několik, včetně přesunu počtu nocí strávených hosty z hotelů do krátkodobých pronájmů nebo přesunu uživatelů z jiných rezervačních kanálů na jednu ze čtyř hlavních rezervačních platforem, které pokrýváme,“ vysvětluje. Podle něj však není možné tyto přesuny kvantifikovat, protože rozdílná data, která má Eurostat k dispozici, neumožňují srovnání. Právě krátkodobé ubytování tvoří čtvrtinu odvětví turismu.

Regulace krátkodobého ubytování

Zatímco během pandemie se evropská města takřka vylidnila, dnes již opět připomínají období před ní. Údaje z roku 2023 ukazují, že rezervace prostřednictvím online platforem vrostly oproti roku předtím ve všech hlavních městech.

Přesto je stále několik málo dříve oblíbených destinací, která ještě nedosáhla úrovně před pandemií. Ve městech, jako je Paříž nebo Řím, je cestovní ruch na vzestupu, avšak v Berlíně či Amsterdamu počty zarezervovaných nocí poklesly. Platí to také pro Prahu.

Zatímco v roce 2018 činil počet zahraničními turisty strávených nocí v hlavním městě 5,8 milionu, o pět let později tomu bylo „pouhých“ 4,4 milionu. Z  analýzy Airbnb v Praze, která hodnotí právě dobu během pandemie, vyplývá, že nižší je aktuálně také objem nabídky bytů přes Airbnb.

Úbytek turistů ve srovnání s obdobím před pandemií ovšem potvrzují také data pražského Institutu pro plánování a rozvoj, která pokrývají hromadná ubytovací zařízení jako hotely.

„Za důvody považujeme například trvající útlum příjezdu turistů z asijských zemí či odliv ruských turistů v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a s omezením vstupů občanů Ruské federace do ČR. Doplňující vliv zejména na charakter turistické poptávky pak mají rostoucí ceny služeb a postpandemická ekonomické stagnace v mnoha zemích,“ uvedl ke zjištěním mluvčí Institutu pro plánování a rozvoj Marek Vácha.

V případě jiných měst — kupříkladu Amsterdamu — však svou roli mohly sehrát nové předpisy regulující platformy typu Airbnb. Platformová data ukazují pokles 56 procent oproti roku 2018. Údaje nizozemského Centrálního statistického úřadu (CBS) o cestovním ruchu, které zahrnují především hotelové ubytování, však ukazují zcela jiný obrázek. Tamější statistický úřad potvrdil, že cestovní ruch ve městě již definitivně dosáhl předpandemické úrovně.

V čem může spočívat tak zásadní rozdíl mezi údaji založenými především na hotelovém ubytování a údaji založenými na krátkodobých pronájmech? Jedním z vysvětlení by mohla být legislativa regulující krátkodobé pronájmy. Amsterdam totiž přijal v roce 2019 nový zákon, který vyžaduje registraci hostitelů. Zejména ovšem radnice omezila počet dní, kdy lze byt pronajmout, a to na 30 nocí ročně. Mluvčí společnosti Airbnb sdělil portálu Dutch News v roce 2023: „Náš absolutní počet nabídek v Amsterdamu zůstává hluboko pod vrcholem před zavedením registrace.“

Podobně v Berlíně vstoupila v roce 2021 v platnost přísnější pravidla registrace pro pronajímání běžných bytů přes online platformy. Také tam počet přenocování v roce 2023 klesl oproti roku 2018, a to o 28 procent. Pokles však do určité míry potvrzují údaje tamějšího statistického úřadu. Ubytování v hotelích také zaznamenalo pokles, přestože mírnější. „Intenzita turistického ruchu v Berlíně je velmi mírná,“ říká Christian Taenzler, mluvčí městské turistické agentury VisitBerlin.

Jde-li o regulaci platforem krátkodobého ubytování, Praha je za řadou evropských měst pozadu. Až nyní vláda schválila novelu, která zavádí povinnou registraci do jednotného systému pro ty, kteří krátkodobé ubytování přes platformy jako Airbnb nabízí. Občanské organizace ji však dlouhodobě kritizují jako nedostatečnou, neboť pouze de facto legalizuje současný stav.

Vliv letištní dopravy

Zajímavý trend růstu před pandemií a po ní lze sledovat v případě několika menších evropských měst. Ten může podle Mariny Efthymiou, profesorky z Dublin City University Business School a expertky na leteckou dopravu, souviset s rozvojem infrastruktury nebo se vznikem sekundárních letišť využívaných nízkonákladovými dopravci.

Například v belgickém Charleroi, které je známé svým sekundárním letištěm k Bruselu, se počet strávených nocí zdvojnásobil oproti údajům před pandemií. To naznačuje, že lidé, kteří si rezervují ubytování blíže k letišti, častěji využívají platformy, jako je Booking.com nebo Airbnb.

Podobně polský Radom zaznamenal v letech 2018 až 2023 ohromující nárůst 1782 procent. Město zrekonstruovalo své staré letiště, které bylo na jaře loňského roku znovu otevřeno. Nachází se 100 kilometrů od Varšavy a slouží především charterovým letům do prázdninových destinací.

„Tyto destinace často nejsou na příliv dopravců připraveny. Myslí si, že je dobře, že přijíždí více lidí, ale v konečném důsledku je to pro ně chyba, protože nemají infrastrukturu, která by příliv turistů zvládla,“ dodává Efthymiou. Údaje o letecké dopravě ukazují, že mnoho nízkonákladových dopravců zvýšilo svou kapacitu, zejména do jižních destinací, jako je Řecko nebo Itálie.

Za nárůstem turismu v menších městech však podle ní mohou být i další důvody: „Během covidu jsme sledovali kolaps celé řady cestovních kanceláří, což zvýšilo individualizaci cestování. Turisty to podnítilo k tomu, aby si organizovali cesty sami. A k tomu využívají právě ubytovací platformy. Větší města jsou navíc čím dál dražší, takže se turismus přesouvá do menších měst nebo v rámci jednoho státu.“

Obliba jihoevropských regionů roste

Data z regionů v letní sezóně 2023 ukazují, že největší příliv turistů využívajících krátkodobé ubytování zaznamenala jižní Evropa. Například přímořské Chorvatsko zaznamenalo v letních měsících od června do září téměř 22 tisíc přenocování na tisíc obyvatel. V oblíbenosti následovaly Španělsko, Itálie a Francie, zejména jejich přímořské oblasti a ostrovy.

Zatímco všechny tyto země jsou oblíbenými destinacemi pro zahraniční návštěvníky, francouzské pobřežní regiony si oblíbili i místní občané. Mezi dvaceti nejnavštěvovanějšími regiony se umístily dva regiony ve Francii a Řecku, po pěti regionech ve Španělsku a Itálii, a po jednom regionu v Chorvatsku a Portugalsku.

Nová vlna domácího turismu

Data na úrovni jednotlivých zemí ukazují, že počet přenocování v roce 2023 překročil úroveň před pandemií. V celé EU narostl oproti roku 2018 o 63 procent. V čele žebříčku jsou Francie, Německo, Itálie a Španělsko. Naopak pozvolnější je návrat na úroveň před pandemií v případě České republiky (nárůst o 6 procent), Irska (nárůst o 2 procenta) a Estonska (nárůst o 16 procent). Nejvíce návštěvníků ubylo na Islandu, a to o 11 procent.

Podle profesorky Mariny Efthymiou zůstávají Francie, Itálie a Španělsko hlavními evropskými prázdninovými destinacemi. Některé z nově trendujících zemí, jako je Polsko a Rumunsko, však mohou odrážet spíše příliv uprchlíků než turistů. Týká se to zejména měst v blízkosti příhraničních letišť. Například rumunské Iași zaznamenalo výrazný nárůst rezervací, částečně díky převzetí provozu z nedalekého Kišiněva, protože Moldavsko v roce 2022 uzavřelo svůj vzdušný prostor kvůli válce na sousední Ukrajině.

Podobně výrazný nárůst můžeme pozorovat i ve městech na jihovýchodě Polska. Právě tam však výrazně posílil také domácí cestovní ruch. Údaje za celé Polsko ukazují, že v posledních pěti letech narostl domácí turismus strměji, než je tomu u návštěvníků ze zahraničí.

Podobně je tomu ve Švédsku: počet strávených nocí cizinců se od roku 2018 zdvojnásobil, počet těch domácích turistů se však ztrojnásobil. Právě růst domácího turismu ve Švédsku může naznačovat nový trend v cestování v Evropě.

V severské zemi podle Zprávy OECD narostla domácímu cestovnímu ruchu politická podpora, vzrůstá také popularita venkovské a terénní turistiky. Projekt zabývající se domácím turismem v severských zemích uvádí rostoucí neochotu Švédů létat na dlouhé vzdálenosti a stále teplejší počasí v jižní Evropě jako dva důvody, proč by Švédové mohli v budoucnu volit dovolenou ve Švédsku místo v zahraničí.

Tento článek vznikl rámci sítě Urban Journalism Network. Jedná se o síť evropských médií, která se věnuje výzkumu společných problémů, jimž čelí evropská města. Projekt je financován z programu Stars4Media.