Jak omezit masový turismus? Barcelona vybízí celý svět k novému přístupu
Bianca Carrerová EspriováMasový cestovní ruch je výnosný průmysl. Místní komunity, které se potýkají s jeho negativními důsledky, ale přijde draho. V Barceloně se snaží přijít na to, jak najít rovnováhu mezi dostupným cestováním a zájmy obyvatel města.
Barcelonu každý den navštíví více než sto sedmdesát tisíc turistů, kteří se chtějí vyfotit u slavné katedrály Sagrada Familia od Antoniho Gaudího nebo se projít po oblíbené třídě La Rambla. Toto rajské město je jednou z nejoblíbenějších destinací světových cestovek. Už několik týdnů ale zažívá poněkud netradiční výjevy: jeho obyvatelé vycházejí do ulic a kritizují převládající model cestovního ruchu, který je podle nich potřeba zásadně omezit.
Podle vládních orgánů přijelo do Barcelony jen v roce 2023 přibližně šestadvacet milionů turistů. Občanská hnutí odhadují, že ve skutečnosti je číslo ještě vyšší, a to přibližně jednatřicet milionů návštěvníků ročně, což je téměř dvacetinásobek počtu stálých obyvatel města, jež má něco přes půldruhého milionu obyvatel.
Většina z cestovatelů nestráví v Barceloně více než dvě noci, podobně jako je tomu i v případě dalších turisticky hojně navštěvovaných evropských metropolí. Tisková zpráva Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, odhalila, že jen v první polovině roku 2023 bylo zaznamenáno 1,19 miliardy přenocování.
V uplynulém desetiletí dávali obyvatelé Barcelony najevo svou nespokojenost s politikou města v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím graffiti s nápisem „Turisté jděte domů“. Najdete je na velké části území města. Nyní nespokojenost přerostla v pouliční protesty. Demonstrace se dostaly na titulní strany mezinárodních novin a vyvolaly diskuse o udržitelnosti a spravedlnosti současného modelu cestovního ruchu.
„Rozhodujícím faktorem, který protesty vyvolal, jsou důsledky pandemie covid-19. Pro velkou část společnosti přinesla pandemie samozřejmě především problémy. Pokud jde ale o obyvatelnost městského prostoru, byla to úleva,“ říká Daniel Pardo Rivacoba, člen Sousedského shromáždění za nerůst v turismu (Assemblea de Barris pel Decreixement Turístic), platformy, která nejhlasitěji odsuzuje současný v Barceloně převládající model masového cestovního ruchu a související politiku města.
Osmačtyřicetiletý komunitní organizátor v rozhovoru pro Green European Journal uvedl: „Když se proces postupného podmanění města masovým turismem, který v případě Barcelony trval nejméně třicet let, zopakoval během necelých tří let s velmi čerstvou vzpomínkou na to, jak se žilo bez něj, začali ho lidé vnímat jako velmi prudký a násilný.“
Místní pod tlakem
Pardo Rivacoba patří mezi klesající počet místních obyvatel, kterým se podařilo udržet si bydlení v centru Barcelony. Svůj byt sdílí, protože ceny bydlení v této oblasti od doby, kdy se metropolitní čtvrti začaly zmocňovat hotely a Airbnb, neustále rostou.
„Mě zatím nevyhodili, ale mnoho mých přátel muselo v důsledku nadměrného turismu odejít,“ říká pro Green European Journal s jistou dávkou hořkosti.
I když Pardo Rivacoba ve čtvrti zůstává tomuto tlaku navzdory, on i ostatní, kteří se snaží ve své domovské čtvrti udržet, musí svádět s masovým turismem neustálé drobné zápasy: „Buď si zvyknete spát se špunty v uších, nebo skončíte s psychickými problémy,“ tvrdí v narážce na neustálý noční hluk. „A pokud jde o občanskou vybavenost pro obyvatele města, v oblasti zůstaly asi dva cenově dostupné bary. Zbytek je pro turisty.“