Referendum, které nic neřeší. Co nám ukázala Praha 1
Anna VinklárkováReferenda se po těchto volbách možná stanou oblíbeným politickým nástrojem. Na příkladu právě proběhlého referenda v městské části Praha 1 je ale dobře vidět, jaké mají limity.
Zároveň s parlamentními volbami proběhlo v Praze 1 místní referendum. Otázky se týkaly zákazu elektrických koloběžek, provozování ubytování typu Airbnb, hluku, prodeje alkoholu ve večerkách po 22. hodině nebo zřízení veřejných toalet. Přestože městská část referendum takřka vůbec nepropagovala, účast byla překvapivě vysoká: hlasovalo 45 procent všech oprávněných voličů, přičemž volební účast na Praze 1 byla 65 procent. Je vidět, že témata obyvatele skutečně zajímala. Odpovědi byly navíc velmi jednoznačné — s výjimkou jedné otázky panovala shoda 76 až 90 procent. Jaké poučení si z tohoto referenda můžeme vzít my všichni?
Na složité otázky jednoduchou odpověď?
Referenda nutí odpovědět „ano“ nebo „ne“ i na komplikované otázky, které nemají jednoduché řešení. Lidé často hlasují bez hlubší znalosti problematiky, pod vlivem emocí nebo mediálních zkratek. Většina lidí také nezná právní limity ani kompetence samospráv. Mnozí si ani nepřečtou pozorně otázky — a ty bývají často formulovány nejednoznačně či návodně.
Na preciznosti znění otázek přitom záleží: jinak se referendum může ptát i na věci, které jsou právně neproveditelné nebo je vypisovatel referenda vůbec nemůže ovlivnit. Když všechny tyto vlivy sečteme dohromady, výsledky referenda mohou být sice jednoznačné, ale obsahově prázdné nebo dokonce klamavé — a přesto jsou pro politickou reprezentaci závazné.
Zákazy, které nejdou vydat, a pravomoci, které neexistují
První dvě otázky referenda se týkaly elektrických koloběžek. Ta první požadovala jejich úplný zákaz na území Prahy 1. Prostá odpověď „ano“ nebo „ne“ donutila obyvatele, kteří dlouhodobě vnímají elektrokoloběžky v centru jako problém, hlasovat pro „ano“. Tím ale — často nevědomky — hlasovali pro zákaz všech koloběžek, včetně soukromých, a přísně vzato koloběžek nejen na ulici, ale i na soukromých pozemcích.
Problém přitom není v samotné existenci a používání elektrokoloběžek, ale v tom, že uživatelé, a především jeden provozovatel tzv. sdílených koloběžek, pronajímaných pomocí aplikace na ulici, nedodržují pravidla. Občany irituje zejména jízda po chodníku nebo odkládání koloběžek kdekoliv.