Praha turistická stále stejná: Airbnb, noční party a byznys za každou cenu

Filip Lachmann

Praha během covidu promeškala šanci stát se centrem kultivovanějších forem turismu, než je ten alkoholový. Nedávné řádění fotbalových ultras je jen epizodou v každodenním životě obyvatel centra hlavního města.

Hlavně, když to sype. A pokud se to místním nelíbí, ať se vystěhují. Foto Henry Mühlpfordt, WmC

Praha přednedávnem zažila jednu z dalších návštěv milovníků fotbalu. Hostila totiž finále Konferenční ligy, ve kterém se mezi sebou utkala italská Fiorentina s britským West Hamem. S množstvím fanoušků jako obvykle dorazilo i tvrdé jádro potížistů, pro které je sport spíše záminkou pro jejich vlastní utkání: s fanouškovským táborem protivníka, místní policií nebo třeba s odpadkovým košem.

Své si tedy zažilo centrum hlavního města — v Rytířské ulici létaly vzduchem židle a stolky, na Staroměstském náměstí a po cestě na Letnou se kupily odpadky. Zadržení šestnácti „podezřelých“ poté zaplnilo titulky tuzemských novin a někteří politici projevili své zděšení a údiv, jak k takovým událostem mohlo dojít. Prostě jedno takové pozdní jarní odpoledne v Praze s policejním vrtulníkem nad hlavou.

Nechci situaci zlehčovat. Sledoval jsem autentická svědectví místních, kterým dav a s ním spojená opatření pěkně znepříjemnily každodenní činnosti. Nikdo nechce, aby ho museli zachraňovat těžkooděnci, když mu cestou z práce nebo při vyzvedávání dítěte ze školy hrozí, že dostane po hlavě prázdnou lahví od piva. Jenže pražské centrum se s problémy, které přichází s jistými druhy turismu, potýká dlouhodobě a opakovaně.

×