Nejen Santiago. Poutnictví v Evropě pozvedá už celou řadu oblastí
Ivana MíškováRostoucí počet zemí objevuje rozvojový potenciál poutních a dalších dálkových tras — forem tzv. pomalého či šetrného turismu. Vedle proslulých severošpanělských cest hlásí pozitivní zkušenosti například Itálie nebo Rumunsko.
Ač počty věřících vykazují opačný trend, fenomén poutnictví v Evropě v posledních letech znovu ožívá. Na většinou pěší vícedenní cesty do nábožensky známých míst vyráží od konce covidové pandemie každý rok statisíce lidí. Takřka všichni přitom v nějaké míře využívají služby jako nocleh, nákup jídla či dalšího občerstvení nebo i léků, knih a suvenýrů. Pro státy a správy dotčených regionů se tak otevírají nové možnosti, jak příslušného jevu rozvojově využít — ale zároveň i výzva, jak najít rovnováhu mezi komercializací a zachováním autentického prostředí k životu.
„Přístup se liší oblast od oblasti, město od města. Někde se snaží počet příchozích regulovat například zvláštní lokální daní, jinde vydávají peníze na kampaně, které je mají přilákat,“ uvádí Pablo López ze španělského Confidencialu.