↗

Sedmdesát procent všech turistických aktivit v Evropě se koncentruje do Francie a Středomoří. V podstě každá evropská země má ale už dnes alespoň několik míst, které overturismus trápí rovněž. Na snímku momentka z holandského Giethoornu. Foto Vincent van Zeijst, WmC

Ve výstavních městech, jako jsou Barcelona či Benátky, jde o celoroční problém; s nástupem letních dovolených se s ním však lze setkat ve většině států Evropy. Řeč je o fenoménu overturismu — přehlcení atraktivních míst turisty, a to v míře, kdy negativní dopady zájmu návštěvníků výrazně převyšují přínosy turistického ruchu pro místo a jeho obyvatele. Ti potom musí řešit například nejen nepořádek, permanentní hluk, přeplněné ulice či vyšroubované ceny, ale i ekologickou zátěž, vyčerpanost služeb a zejména nedostupnost bydlení.

„S postupující klimatickou změnou se letní sezóna rozšiřuje na květen a říjen. Většina lidí však stále jezdí na dovolenou v srpnu a červenci (…) Navzdory všem opatřením se tak například na východním pobřeží vyhnete záplavě turistů v létě jen stěží,“ připomíná Augustín Rivera ve španělském Confidencialu.

Vlády nejvíce postižených států, což je v Evropě právě Španělsko, Francie a Itálie, se v posledních letech snaží problém oveturismu v nejvytíženějších destinacích tlumit kampaněmi propagujícími jiné lokality v daných zemích. Účinek ale není zjevně samospásný.

Faktorem nového typu prohlubujícím problém jsou navíc sociální sítě, jejichž uživatelé dělají často dodatečnou reklamu právě nejpřetíženějším místům. Reálné davy turistů přitom sdílené fotky obvykle nezachycují.