Ve výstavních městech, jako jsou Barcelona či Benátky, jde o celoroční problém; s nástupem letních dovolených se s ním však lze setkat ve většině států Evropy. Řeč je o fenoménu overturismu — přehlcení atraktivních míst turisty, a to v míře, kdy negativní dopady zájmu návštěvníků výrazně převyšují přínosy turistického ruchu pro místo a jeho obyvatele. Ti potom musí řešit například nejen nepořádek, permanentní hluk, přeplněné ulice či vyšroubované ceny, ale i ekologickou zátěž, vyčerpanost služeb a zejména nedostupnost bydlení.

„S postupující klimatickou změnou se letní sezóna rozšiřuje na květen a říjen. Většina lidí však stále jezdí na dovolenou v srpnu a červenci (…) Navzdory všem opatřením se tak například na východním pobřeží vyhnete záplavě turistů v létě jen stěží,“ připomíná Augustín Rivera ve španělském Confidencialu.

Vlády nejvíce postižených států, což je v Evropě právě Španělsko, Francie a Itálie, se v posledních letech snaží problém oveturismu v nejvytíženějších destinacích tlumit kampaněmi propagujícími jiné lokality v daných zemích. Účinek ale není zjevně samospásný.

Faktorem nového typu prohlubujícím problém jsou navíc sociální sítě, jejichž uživatelé dělají často dodatečnou reklamu právě nejpřetíženějším místům. Reálné davy turistů přitom sdílené fotky obvykle nezachycují.

„Lidé mají sklon vydávat se na lákavá místa, u nichž na sociálních sítích viděli, že je navštívili jejich přátelé (…) Touha zaujmout na sociálních sítích podněcuje v daných lokalitách také hedonističtější a bezohlednější chování,“ píše specialistka na overturismus Lauren Siegelová na CNN.

Hlavním problémem je nedostatečný management a dopad na ceny bydlení

Radikálnější přístup k problému overturismu žádají dlouhodobě nejhlasitěji skupiny místních, které se zorganizovaly ve zmiňované Barceloně a Benátkách. Tam už se v sezónně za vstup do historického centra i platí. Přesto ostrov zbudovaný pro padesát tisíc obyvatel neustále zápolí s dvaceti miliony turistů ročně.

Barcelonské hnutí — jehož symbolem je vodní pistolka, ze kterých místní na turisty často při protestech stříkají — zase organizuje pravidelné konference o možných řešeních overturismu. Právě ono stálo též tento rok za koordinací vlny červnových protestních akcí, jež se konaly napříč celou Evropou.

Jak upozorňují italští kolegové z Il Sole 24 Ore, různé turisticky vytížené lokality trpí různými důsledky overturismu odlišně. V centrech atraktivních měst se například hodně řeší vytlačování základních obchodů prodejnami suvenýrů či zmrzliny. Na ostrovech a v suchých oblastech zase turistická infrastruktura nejcitelněji vyčerpává zásoby vody.

Společným drtivé většině lokalit je ale fenomén nedostatečného plánování a managementu turismu a nedostatečná regulace krátkodobých pronájmů. Právě jejich vinou rostou ceny nájmů v turistických destinacích i o desítky procent ročně. Z místních přitom na pronájmech nezřídka vydělává jen malá skupina. Podle serveru Inside Airbnb nabízí například v Barceloně 75 procent hostitelů více než jeden byt, někteří jich vlastní i několik set.

V Benátkách je zase dle Remiho Wacogna z protestní iniciativy OCIO více lůžek pro turisty než registrovaných obyvatel. „Jedním z hlavních podniků, které se v Benátkách kromě barů a restaurací stále otevírají, jsou bankomaty,“ cituje Wacogne britský Guardian. „Což je v jistém smyslu metafora toho, co se děje. Benátky jsou tedy v podstatě bankomatem pro velmi omezenou skupinu lidí, firem a investorů, kteří mohou vydělávat peníze pouze tím, že pronajímají ubytování lidem.“

Usměrňovat a plánovat

Nejen Leah Pattemová v Guardianu připomíná, že za většinu důsledků overturismu nelze vinit turisty samotné — i když by od nich takřka vždy pomohl citlivější přístup. V řadě oblastí je také turismus po dekády hlavním zdrojem příjmů a je těžko představitelné, že by se například Lisabon vracel k obchodu s kořením či Baleáry k rybolovu.

I tak je ovšem zásadní podnikání v turistickém ruchu koncepčně usměrňovat. Jinak se na místech, jako je portugalské hlavní město, budou i nadále zavírat přes sto let fungující podniky typu knihkupectví, které si nemohou dovolit rostoucí nájmy. Anebo se budou nastávat nešťastné události jako nedávno na Ibize, kde kvůli suchu přestaly fungovat veřejné fontány, zatímco bazény v pronajímaných vilách se plnily dále. A místní sezónní zaměstnanci budou zároveň muset dál přebývat v karavanech, nebo dokonce ve stanech, protože jakékoliv jiné bydlení je nad jejich možnosti.

Španělská vláda letos pod příslušným tlakem zdola nařídila Airbnb, aby přestala inzerovat na 66 tisíc objektů z důvodu porušování místních pravidel. Sama barcelonská radnice chce krátkodobým pronájmům odebrat deset tisíc obdobných licencí. V České republice patří k nejzasaženjším oblastem vedle hlavního města Český Krumlov a sezónní letoviska v pohraničních horách. Důslednější regulace krátkodobých pronájmů se v Praze přitom teprve připravuje.