Cestovní ruch se v Evropě vrací na úroveň před pandemií. Ne však u nás

Gaby Khazalová, Daniel Kotecký, Helena Wittlichová

Aktuální data poskytovaná ubytovacími platformami ukazují, jakou proměnou prošel během pandemie cestovní ruch v evropských státech a městem. Česká republika se z korony stále nevzpamatovala, odborníci však propad vnímají jako příležitost.

Turisté se vrací do Evropy. A už jich je více než před pandemií. Loňské léto bylo po dvouleté covidové přestávce prvním, během něhož bylo cestování opět do značné míry neomezené. Mnozí této příležitosti zjevně využili: počet turisty strávených nocí v zemích Evropské unie v roce 2022 vzrostl ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 o sedm procent.

Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, která evropský statistický úřad publikoval v pondělí. Údaje vycházejí z rezervací skrze cestovní a hotelové platformy Airbnb, Booking, Tripadvisor a Expedia Group.

×

Z pocovidového rozmachu cestovního ruchu těžilo zvláště Švédsko, Francie a Belgie. Turisté si v těchto zemích zarezervovali o 23 až 33 procent více pobytů přes noc než v roce 2019. Pro Českou republiku to ovšem neplatí. Ta se naopak z pandemie stále nevzpamatovala.

Stejně tak hlavní města obecně zaznamenala spíše propad. Pouze Paříž a kyperská Nikósie vykázaly loni stejné množství pobytů přes noc jako v roce 2019. Dublin, Amsterdam a Praha naopak zaznamenaly nejznatelnější propady. V hotelech a obdobných zařízeních zde přenocovalo o více než polovinu méně lidí.

Velké rozdíly jsou nejen mezi městy a venkovem, ale i mezi jednotlivými zeměmi. V šestnácti z dvaatřiceti sledovaných zemí strávili lidé méně nocí v hotelech a podobných zařízeních než před pandemií.

Pokles turistů je zřetelný zejména ve střední a východní Evropě — mimo jiné v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. „Jsou to právě ruští turisté, jejichž nepřítomnost některé destinace ovlivňuje,“ říká Jennifer Iduhová, vedoucí výzkumu Evropské komise pro cestovní ruch (ETC), zastřešující organizace evropských turistických asociací.

Propad v České republice: ruští a asijští turisté

Že v České republice hodnoty počtu turistů nedosahují čísel z roku 2019, tedy před pandemií, potvrzuje také Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle Petra Waleczka proti lepší výkonnosti turismu ČR promlouvaly dozvuky pandemické krize a současné války na Ukrajině spojené s nárůstem inflace, zdražováním pohonných hmot, ochlazením ekonomik a snižováním spotřeby domácností, ale následně i nedostatkem kapacit v osobní letecké dopravě a s tím i spojeným nárůstem cen letenek.

×

„Pokles počtu přenocování oproti roku 2019 zaznamenal po Praze nejvíce Karlovarský kraj, kde se projevuje výpadek lázeňských hostů, neboť ruská a arabská klientela, která české lázně zaplňovala velmi významně, vzhledem k situaci (válka, ale i doznívající pandemie) nemůže cestovat,“ uvedl zástupce MMR Waleczko.

Největší propady jsou dle něj zaznamenány u zdrojových trhů Číny, Ruska, Jižní Korey, USA a Německa. „I proto spolupracuje agentura CzechTourism s Letištěm Praha na podpoře obnovení či nového zavedení přímých leteckých linek. V červenci 2022 se povedlo navázat přímé spojení s Tchaj-pejí a na konci března 2023 byla letecky přímo napojena Praha a Soul,“ uvádí Waleczko.

Turistický ruch u nás dle něj drží nad vodou zejména domácí turisté. A skutečně, data Eurostatu ukazují, že počet nocí strávených tuzemskými turisty od roku 2018 navzdory pandemii stoupal. Ne tak docela to ovšem platí pro hlavní město, kde naopak mírně klesl.

Dopady pandemie na turismus

Koronavirus celým odvětvím turismu bezesporu otřásl. V roce 2020 se téměř o 50 procent propadl počet nocí, které turisté strávili v Evropské unii. Nejvýrazněji pokles postihl malé ostrovní státy, jako je Malta, Kypr a Island, kde v roce 2020 přenocovalo přibližně o 70 procent méně turistů než dříve. O turisty však přišly i Maďarsko, Řecko, Česká republika a Itálie, u nichž se počty propadly o 60 až 65 procent. Německo a Švýcarsko z toho vyšly ještě relativně dobře. Turistický ruch zde poklesl přibližně o 20 procent.

„Pokles měl závažný ekonomický dopad,“ říká Iduhová. „Mnoho podniků, zejména těch malých a středních, muselo v Evropě ukončit činnost.“ Podle Světové rady pro cestování a turismus se odvětví v roce 2019 podílelo na hrubém domácím produktu Evropy takřka z deseti procent. Záviselo na něm okolo osmatřiceti milionů pracovních pozic. V roce 2020 se podíl na HDP propadl o polovinu. Zaniklo téměř pět milionů pracovních míst.

×

Čeští odborníci však propad turismu v Praze jako problém nutně nevnímají. Podle sociologa Filipa Lachmanna, šéfredaktora časopisu Sociální teorie, Praha není na turismu natolik závislá, aby propad nedokázala ustát. „Příjmy z turismu jsou možná podstatnější pro Česko jako celek, protože z důvodu rozpočtového určení výnosů z daní se Praze vrací nakonec jen malá část. Poplatek z pobytu je v kontextu srovnatelných evropských destinací směšně malý, takže Praha přichází o ohromné příjmy,“ uvádí pro Deník Referendum.

To potvrzuje také Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie Věd, který se turismem zabývá. „Turismus v Praze není tak významný sektor ekonomiky, jak by se mohlo zdá. Sice přináší poměrně hodně peněz, ale město jako takové z něj má řadu nákladů zejména na infrastrukturu, zatímco zisky jdou spíš majitelům firem ve službách, které jsou mnohdy registrované v zahraničí,“ vysvětluje.

Které regiony byly v létě 2022 populární?

Přestože se odvětví turismu v Evropě pomalu zotavuje, podle Iduhové přetrvávají rizika, jako jsou rostoucí cestovní náklady, inflační tlaky a mírná recese. Je však zřejmé, že „lidé stále chtějí cestovat“.

Míra pobytů přes noc takový dohad v mnohých regionech potvrzuje. Nejvíce rekreantů se v létě 2022 vydalo do přímořských oblastí, především k chorvatskému Jadranu, který zaznamenal takřka dvacet milionů jednotlivých přenocování. Následuje francouzská Provence se svým vyhlášeným Azurovým pobřežím, které zaznamenalo jedenáct milionů pobytů přes noc.

Právě v těchto regionech má turismus mimořádný význam, a to i ekonomický. V některých z nich je v létě více rekreantů než domácích obyvatel.

×

V období od července do konce září 2022 připadl obzvláště vysoký počet nocí strávených turisty na počet obyvatel v Chorvatsku, ale také na řeckých ostrovech. Na Jónských ostrovech strávili turisté dokonce více než 16 tisíc nocí na každou tisícovku místních obyvatel, v okolí ostrova Rhodos na jihu Egejského moře zas 11 500. V oblíbených pobřežních oblastech ve Španělsku, Francii, Itálii a Řecku se údaj pohyboval mezi jedním a dvěma tisíci.

Navzdory vysokému počtu přenocování se ještě v mnohých z těchto hlavních turistických regionů hladina turistického ruchu nevrátila na úroveň roku 2019. Na Jadranu v Chorvatsku se údaj stále pohyboval deset procent pod úrovní z roku 2019 a v Katalánsku ve Španělsku byl dokonce o sedmatřicet procent nižší.

Krize jako příležitost

Jennifer Iduhová vidí v pandemickém propadu i příležitost. „Krize nám poskytla šanci přehodnotit dopad turistického ruchu na naši společnost,“ uvažuje. Dodává, že některé regiony jako například Flandry, v tomto ohledu prosazují svou novou vizi udržitelného cestovního ruchu.

×

Podobně uvažuje také sociolog Filip Lachmann: „V momentě, kdy se narušil, resp. téměř ze dne na den rozmetal původní stav věcí, bude trvat několik let, než trendy zase naskočí. Stejné to ale nebude nikdy, protože změněná skladba turistů z různých zemí zakládá nový trend.“

Současnou situaci je tak dle něj třeba vnímat jako příležitost, jak s turistickým ruchem dlouhodobě pracovat. A to zejména v Praze: „V momentě, kdy je město téměř celoročně přehlcené, se jakékoliv změny nebo snaha o řízení realizují mnohem hůře. To bylo patrné v roce 2019, kdy byla na každém koutu v centru Prahy cítit beznaděj. Centrum a jeho obyvatelé jako by se odepsalo.“

Právě v Praze již vznikla nová koncepce zaměřená na kvalitnější práci s příjezdovým cestovním ruchem. Město v ní deklaruje snahu více pracovat s daty, zaměřovat se na kvalitu, ne kvantitu, a omezovat negativní dopady spojené s projevy overturismu.

Článek vznikl v rámci projektu European Cities Investigative Journalism Accelerator, novinářské sítě evropských medií zaměřující se na témata propojující evropská města. Je pokračováním evropského projektu Cities for Rent (Města v pronájmu) a byl finančně podpořen v rámci programu Stars4media.

Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska. Logo grantu EHP a Norska

Vítá vás rubrika Město. V unikátní spolupráci s 4AM, Fórem pro architekturu a média usilujeme o snesitelnější každodennost života ve městech.

www.forum4am.cz

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse