↗

Trendem evropských měst je od posilování letecké dopravy upouštět. Své rozšiřovaní letos zastavilo i londýnské Heathrow. Foto FB Pargue Airport — Letiště Praha

Výbor pro územní rozvoj města Prahy minulý týden projednával návrh na rozšíření Letiště Václava Havla Praha o novou dráhu. To by mělo být součástí první etapy plánovaného zdvojnásobení letištní kapacity. Návrh výborem prošel o jeden hlas. S rozšiřováním kapacit ale nesouhlasí odborníci ani velká část laické veřejnosti. Podle mnohých je plánovaná stavba výsměchem klimatickým závazkům České republiky, je neekonomická a může Praze přinést další zátěž v podobě turismu.

Pražské letiště představilo dlouhodobou koncepci a strategii rozvoje do roku 2035 již na konci loňského roku. Předpokládaný termín dokončení první fáze stavby je v roce 2028, další projekty mají zástupci letiště schvalovat postupně podle aktuálního vývoje a situace na trhu. Jedná se zejména o rozvoj terminálových kapacit a souvisejících staveb jako například parkovacího domu.

Pro turismus

Podle mluvčího letiště Romana Pacvoně záměry reagují na zvyšující se počet cestujících v posledních letech. „Aby byla zachována konkurenceschopnost největšího českého mezinárodního letiště a zároveň zachován jeho stávající podíl na letecké dopravě, je nutné realizovat jeho dlouhodobý stavební rozvoj, který zajistí odpovídající dopravní obslužnost a dostatečné kapacity k uspokojení budoucí poptávky,“ vysvětlil loni.

Proti záměru otevřeně vystupují Zelení, hnutí STAN, pražští Piráti a hnutí Praha sobě. Projektem by se nyní mělo zaobírat zastupitelstvo. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) minulý týden na zasedání připomněl, že výbor je poradním orgánem a rozhodující hlas budou mít zastupitelé a Rada města.

„Praha sobě má stanovisko klubu, že se bude vyjadřovat k rozšiřování letiště negativně,“ vyjádřil se k hlasování výboru na posledním zasedání zastupitelstva místopředseda zastupitelů Praha Sobě Petr Zeman, podle kterého pro rozšíření letiště hlasoval externí člen klubu.

S rozšiřováním nesouhlasí ani iniciativa 55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?, za kterou stojí spolupředseda pražských Zelených Vít Masare. „Domníváme se, že celý projekt je ukázkou řízení s krátkodobými ekonomickými zájmy jistých lobbistických skupin. Protože dlouhodobý přínos pro české obyvatele je ve světle toho, jak se vláda zavázala řešit klimatickou krizi, opravdu těžko dohledatelný,“ řekl pro Český Rozhlas.

Pro petici se Masare rozhodl poté, co vláda ANO a ČSSD v listopadu 2019 oznámila investici pětapadesát miliard s cílem zdvojnásobit počet cestujících. Proti jsou také klimatická hnutí nebo vedení městské části Praha 1, které označilo záměr za likvidační pro fungování vnitřní Prahy. Ta je masovým turismem přetížená již dnes. Obce ležící poblíž letiště se pak brání před zvýšením hlukové zátěže z nízkých přeletů letadel.

Organizace Arnika upozornila, že plánovaný rozvoj povede k rozšíření tepelného ostrova. „Praha si musí uvědomit, že otázka klimatické krize je pro budoucnost města prioritní. Je na čase, aby politici převzali odpovědnost, která jim byla svěřena. Nesmí umožnit takový rozvoj Prahy, který ji v horizontu několika let udusí pod náporem vedra i nové vlny turismu,“ uvedl vedoucí kampaně Arniky Praha — město pro život Václav Orcígr.

Na dluh

Rozšíření letiště podle něj nedává smysl ani po ekonomické stránce. Obrovské investice do výstavby v budoucnu přinesou nové extrémní výdaje na kompenzaci následků. S tím souhlasí i Masare, který v květnu v rámci iniciativy 55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu? spolu s hnutím Extinction Rebellion zorganizoval demonstraci. Na ní protestující žádali vládu, aby peníze namísto rozšiřování letecké dopravy investovala do řešení sucha a oprav krajiny.

Jediným akcionářem pražského letiště je prostřednictvím ministerstva financí stát. To již schválilo investici do první etapy rozšíření v celkové výši přibližně šestnácti miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude rozvoj financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet.

Trendem evropských měst je od dalšího posilování letecké dopravy spíše upouštět. Příkladem může být londýnské letiště Heathrow, které své rozšiřovaní v podobě stavby třetí ranveje letos zastavilo. Stalo se tak poté, co britský odvolávací soud přístavbu zamítl právě kvůli dopadům na životní prostředí.