Praha se postavila Babišovu plánu rozšířit ruzyňské letiště. Po roce a půl

Vít Masare

Společné úsilí pestré občanské aliance vedené pražskou Stranou zelených dosáhlo toho, že se město Praha nakonec postavilo Babišovu plánu rozšiřovat ruzyňské letiště tak, aby bylo „srovnatelné se světovými obrovskými letišti“.

Vedení Prahy, podobně jako Andrej Babiš, totiž není přílišným příznivcem otevřené diskuze o ekologii a klimatu. Postoj většiny Rady k rozšiřování letiště se rodil velmi složitě a někteří z dnešních významných odpůrců museli během uplynulých dvou let otočit o 180 stupňů. Foto Vít Masare

Kampaň Zelených a široké aliance podporovatelů „55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?“ alias „Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!“ po dlouhých devatenácti měsících dosáhla svého prvního dílčího cíle: vedení Prahy tvořené převážně představiteli sněmovní opozice, tedy Piráty, TOP09, Starosty a také uskupením Praha sobě, podpořilo úsilí kampaně společným usnesením Rady hl. m. Prahy.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Na tiskové konferenci v listopadu 2019 prezentoval Andrej Babiš s ministryní financí Schillerovou (nestr. za ANO) svůj záměr vybudovat v Praze letiště „srovnatelné se světovými obrovskými letišti“ s tím, že půjde o investice ve výši až 55 miliard Kč do zdvojnásobení kapacity odbavených cestujících na 30 milionů ročně. Nyní tak Babišovi a jeho spojencům stojí v cestě o velký problém navíc.

Výsledky krajských voleb ve Středočeském kraji, pro letiště rovněž stěžejním, blížící se sněmovní volby i fakt, že si čím dál víc představitelů byznysu uvědomuje, jaké bude mít pandemie dlouhodobé následky, plánům na rozvoj letecké dopravy rovněž nenapomáhají. I rok 2030, který je milníkem na cestě k řešení klimatické krize, je z hlediska investičních plánů nebezpečně blízko a času není nazbyt.

Apel na vedení Prahy, aby se vymezilo vůči letištnímu projektu, vznikl jako jeden z bodů výzvy 15 změn pro budoucnost: Na mrtvé planetě nebude žádná Praha! Tou v dubnu 2019 vybídli Zelení vedení Prahy, aby v kontrastu s negativním působením české vlády město uskutečňovalo ambiciózní klimatickou politiku odpovídající vážnosti situace.

To, že návrh usnesení náměstku primátora Petru Hlubučkovi, předsedovi pražského STANu nakonec nyní prošel, je přitom svým způsobem zázrak. A to navzdory rozšiřujícímu se zástupu spojenců proti bobtnání letiště.

Vedení Prahy, podobně jako Andrej Babiš, totiž není přílišným příznivcem otevřené diskuze o ekologii a klimatu. Postoj většiny Rady k rozšiřování letiště se rodil velmi složitě a někteří z dnešních významných odpůrců museli během uplynulých dvou let otočit o 180 stupňů.

První dva měsíce dotazy občanů i žádosti o odmítnutí rozšiřování letiště naprosto ignorovaly všechny strany ve vedení Prahy. Potom překvapilo duo primátor Hřib (Piráti), náměstek Hlaváček (TOP09), kteří se před občany vzájemně podporovali při trpném krčení rameny a tvrzení, že nám rozšíření letiště diktuje Brusel.

Větší alibismus a nekonzistentnost, aby u zástupců proevropských stran jeden pohledal. Bonusově oba uprostřed nejsušších měsíců roku 2019, kdy se i v České republice vzedmulo klimatické hnutí, opakovali, že to je složité, že na každý argument proti je argument pro...

Jako první z celého vedení Prahy, za což mu patří uznání, prokázal schopnost postavit se konstruktivně čelem velkým problémům právě pražský předseda Starostů Petr Hlubuček. Po pěti měsících od první žádosti, když se splnilo naše varování a management státního Letiště zažádal o zahájení územního řízení na ranvej.

Je třeba dodat, že Hlubuček je zároveň v první řadě doma v malé čtvrti Lysolaje, kde je i starostou. Právě zdejší obyvatelé by v případě výstavby plánované nové ranveje negativní dopady v podobě hluku pocítili na vlastní kůži jako jedni z prvních.

Hlubučka později začali pomalu doplňovat první Piráti počínaje jejich předsedou klubu Mahrikem. Nejprve jsme ale museli zalarmovat až jejich předsedu Bartoše. Bylo třeba mu vysvětlit, že projekt, který prezentuje veřejně Babiš se Schillerovou jako investici za 55 miliard na vybudování „světového obrovského letiště“, který jeho pražští kolegové měsíce v lepším případě ignorují, a o kterém mu do té doby zřejmě vůbec nikdo nic neřekl, není jen nějaké malé komunální téma.

A povedlo se. Bartoš, na rozdíl od Hřiba, zareagoval konstruktivně v řádu hodin, nikoliv roků. Současnou koalici proti letišti jako poslední doplnili zastupitelé Praha sobě.

Ti to měli těžší, protože se museli vypořádat s problémem, že na rozdíl od většiny lidí účastnících se diskuze v tomto hnutí náměstek primátora pro dopravu Scheinherr veřejně v dané věci buď mlčel nebo prohlašoval, že je pro rozšíření, protože je náměstek pro dopravu a tak musí podporovat víc dopravy, anebo také že je pro rozšíření, protože být proti je bez naděje na úspěch...

Pozornému čtenáři jistě neušlo, že TOP09, ačkoliv je ve vedení Prahy hojně zastoupená a řada jejích prominentních členů, včetně Karla Schwarzenberga, Bedřicha Moldana nebo Jakuba Hrušky, je proti rozšíření letiště, v reálném hlasování tvrdě kope za novou ranvej i navyšování kapacity letiště. Takto s Babišem drží basu již jen — jako tradičně — ODS.

Plány, které není žádoucí uskutečnit. Grafika Letiště Praha

Symbolická hodnota

Aktuální krok vedení Prahy není všespásný, přesto je symbolicky významný. Značí další mezník v těžce vybojovávané veřejné diskuzi o prospěšnosti či škodlivosti tohoto projektu a obecně diskuzi o klimatu.

Veřejnou diskuzi na téma letiště ostatně sliboval jako první před rokem předseda dozorčí rady státního Letiště Praha a. s., Jan Švejnar. Zůstalo však jen u slibu. Veřejnou diskuzi slíbil zorganizovat, v zastoupení primátora Hřiba, před rokem i náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP09 a STAN). Dopadlo to ale stejně jako u Švejnara.

O klimatu se primátor Prahy veřejně nevyjadřuje doteď, na dotazy veřejnosti nereaguje. Lidi, kteří nabízejí pomoc s klimatickou politikou, označuje za alarmisty. Dost neuvěřitelné při vědomí, že se ten samý člověk zároveň spolupodepsal pod mediální prohlášení primátorů Budapešti, Bratislavy, Varšavy a Prahy, kde stojí, že je podle primátorů „nezbytné mít stále na vědomí klimatickou změnu, která pro společnost představuje ještě výraznější zkoušku než koronavirus“.

Na dotazy, jaké jsou reálné výstupy pražské klimatické komise, Hřib, ani nikdo jiný z Rady hl.m. Prahy, Hlubučka nevyjímaje, rovněž neodpovídá. Pražští radní svým nynějším rozhodnutím navázali na výzvu Fóra pražských senátorů z června 2020, kterou v koordinaci tehdejšího senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a Zelené) a Zelených podpořilo devět z deseti pražských senátorů, a na usnesení Prahy 1 z prosince 2019, iniciované přímo Zelenými ve spolupráci s iniciativou Praha 1 sobě a Piráty.

Navázali ale také na letitý nesouhlas Prahy 8 a dlouhodobé úsilí vedení menších pražských městských částí Suchdol, Nebušice, Lysolaje a od loňska také Dolních Chaber. K tomu připočtěme práci řady občanských iniciativ jako třeba zasloužilé NERWY, letos vzniklé LetištěRuzyně.info, nebo významné zapojení Arniky, Extinction Rebellion či Greenpeace.

Jisté je, že rozšiřování letiště o novou ranvej bude mít své ke všemu odhodlané obhájce ať tu letadla budou, nebo ne. Některým lidem, zřejmě včetně náměstka primátora Hlaváčka a jeho kolegy Jiřího Pospíšila nejde ani tolik o letadla, jako o možnost proměny parcel o rozloze 200 ha ve stavební pozemky.

Jedině to snad vysvětluje, že Hlaváčkův „šéf“ Jiří Pospíšil sahá až k tak absurdním krokům, že odpůrce projektu veřejně označuje za „populisty bez argumentů“. Uráží tím i své stranické kolegy, již zmíněné pány Schwarzenberga, Moldana a Hrušku nebo třeba místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku a svého kolegu Hlubučka.

Že by se peníze daly investovat lépe a udržitelně, je pro zájemce o novou výstavbu na pozemcích stávající záložní ranveje nepohodlné slyšet. A právě rozumné investování je podstatou kampaně „55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?“.