plán předchozí vlády není v souladu s britskými klimatickými cíli a Pařížskou dohodou

Soud tak dal za pravdu žalobě několika ekologických organizací a londýnského starosty Sadiqa Khana. Letiště Heathrow je už dnes jedno z nejvíce rušných na světě, ročně jím projde osmdesát milionů pasažérů. Nový terminál by přivedl každý den sedm set nových letadel a podle Airport Watch by se tím celé letiště stalo největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Británii.

Vláda Borise Johnsona tak stojí před rozhodnutím, zda celý projekt zastavit, anebo se ho nějakou kličkou pokusit uvést do souladu s Pařížskou dohodou a cílem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Právě Pařížskou dohodu a vládní klimatické cíle uvedl soud jako jeden z hlavních argumentů pro své rozhodnutí.

Je proto dobré si připomenout, že ke stejným cílům se zavázala i Česká republika. A že majitel Letiště Václava Havla (dříve Ruzyně) usiluje o zdvojnásobení jeho kapacity.

Lví podíl na celém úspěchu má dlouhodobá činnost britského klimatického hnutí, které může sloužit jako vzor, jak rozličnými a kreativními způsoby bojovat proti letecké dopravě. Odpor proti plánům na nový terminál se zvedl už na přelomu tisíciletí, proti byly zejména větší ekologické organizace, ale i obyvatelé obcí v okolí letiště. Jim totiž hrozilo bourání domů a zvýšení hluku.

Na problém roky poutali pozornost i squateři, kteří v roce 2011 zabrali zpustlou zahrádkářskou kolonii nedaleko plánované stavby. Iniciativa Plane stupid a v posledním roce i aktivisté Extinction Rebellion zase pomáhali celý problém politizovat přímými akcemi i blokádami přípravných prací a provozu letiště.

Squateři, kteří v roce 2011 zabrali zpustlou zahrádkářskou kolonii nedaleko plánované stavby, se těšili podpoře místních obyvatel. Foto Grow Heathrow

Největší ohlas získala nenásilná blokáda nelegálních deportací, kterou klimatičtí aktivisté uspořádali v kooperaci s lidskoprávními skupinami, a za kterou jim soudy hrozily drakonickými tresty. Ta se sice uskutečnila na letišti Stansted, tedy odlišném londýnském terminálu, avšak problematiku letecké dopravy dostala do popředí. Spolu se všemi akcemi pak organizace jako Greenpeace a Přátelé Země vedly soudní spory a pořádaly klasické kampaně.

Odpor proti rozšiřování pražského letiště se zvedá i v České republice. Jako první téma otevřela iniciativa Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat, která se snaží hlavně apelovat na pražské zastupitele, aby proti záměru letiště rozšířit bojovali. O problematiku se však začala zajímat i iniciativa Stop Airbnb, zejména kvůli nárůstu turismu a s tím spojeným prohlubováním bytové krize.

Právě Británie může sloužit jako inspirační zdroj, jak proti plánům na nové letištní terminály bojovat pomocí různých taktik a strategií. Je totiž jen málo témat, která dokáží takto efektivně propojit klimatické hnutí s místními žijícími v okolí letiště, s iniciativami bojujícími proti masovému turismu a bytové krizi. V době klimatické krize jsou všechna takováto spojenectví více než žádoucí.