Václav Havel by měl flygskam. Proč ho nemá jeho letiště?

Letiště Václava Havla má masivně expandovat, a to i přesto, že se nacházíme v době klimatické krize. Odpovědí může být kampaň spojující klimatické hnutí s lidmi usilujícími o dostupné bydlení a odpůrci masového turismu.

Kapacita pražského letiště už prý nestačí pravidelnému návalu turistů, kteří zvelebují centrum hlavního města svou všudypřítomností, opileckými eskapádami a přispíváním k bytové krizi. Hlučných zvracejících turistů s dotěrnými fotoaparáty je v ulicích Prahy stále málo, a proto se státem vlastněná společnost Letiště Praha rozhodla investovat až sedmadvacet milliard do dvojnásobného zvýšení kapacity Letiště Václava Havla. Turistů tak v Praze bude téměř dvakrát víc.

V době klimatické krize, kdy nám podle vědců hrozí vážné problémy, pokud urychleně nezačneme snižovat emise skleníkových plynů, se tento nápad může zdát bláznivý. Neospravedlní ho ani zvýšení ratingu od mezinárodní organizace Airport Carbon Accreditation, kterou v roce 2016 letiště obdrželo za nepříliš drastické snížení emisí skleníkových plynů.

15338558461_648f979dac_bV západních zemích se otázky letecké dopravy a infrastruktury staly předmětem politiky. Je to zásluha zejména tamních aktivistických skupin. Foto Joe Brusky

Počty jsou jasné. Firma Letiště Praha počítá do dvaceti let s dvojnásobným nárůstem počtu cestujících. Podle vědců však překročíme kritický práh oteplení o 1,5 stupně oproti předindustriální době už v příští dekádě. Pokud se katastrofickému oteplení chceme vyhnout, musíme leteckou dopravu naopak snižovat. Proč a jak se to dá dělat, vysvětlil ve svém článku pro Deník Referendum Áron Tkadleček, na dopady letecké dopravy na život ve městě zase poukázala v Českém rozhlase Apolena Rychlíková.

Mě na představování plánů na rozšiřování letiště zaujala zejména depolitizovanost, která poukazuje na nedostatečnou veřejnou debatu o letecké dopravě v České republice. V médiích se hovoří jen řečí čísel. Dozvíme se, kolik milionů lidí je potřeba přepravit, kolik to bude stát či kolik kilometrů čtverečních bude potřeba vybetonovat.

Naproti tomu v západních zemích se otázky spojené s leteckou infrastrukturou často stávají předmětem politické diskuse na nejvyšších úrovních. Ať už se jedná o novou runway na londýnském letišti Heathrow, zvyšování kapacity vídeňského letiště, nebo již zrušený projekt zcela nové stavby ve francouzském Notre Dame des Landes.

Podařilo se to zejména díky tlaku aktivistických skupin, které proti letecké dopravě bojují. V Londýně dlouho fungoval autonomní squat nedaleko letiště Heathrow a skupina Plane stupid pořádá pravidelné akce proti letecké dopravě. V Rakousku proti letišti bojují místní klimatičtí aktivisté ze skupiny System change not climate change. Na francouzském venkově se nové letiště stavět nebude zejména díky dlouhému boji místních farmářů a autonomů, kteří vytvořili největší autonomní oblast v Evropě zvanou ZAD (Zone a Defence).

A například v Barceloně se místní letiště nebude rozšiřovat zejména díky tlaku městských organizací stávějících se proti masovému turismu. Je jisté, že dříve nebo později bude potřeba politicky otevřít otázku budoucnosti letecké dopravy i v České republice.

Rozšiřování terminálů v Ruzyni se nabízí jako výborná příležitost, která může spojit klimatické hnutí se skupinami usilujícími o dostupné bydlení v Praze. Případně s lidmi, které štve nemožnost trávit čas v centru Prahy příjemně a bez návalu turistů. A v případě deportací také s lidmi, kteří usilují o důstojný život lidí utíkajících před válkou, podobně jako v Británii.

Zpolitizovat celý případ je jen prvním a podstatným krokem. Protože flygskam, tedy nové módní slovo pro rostoucí stud lidí z létání, klimatickou krizi nevyřeší. Václav Havel by zřejmě v dnešní době flygskamem trpěl, vzhledem k jeho pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí a silnému odporu k létání. Majitelé jeho letiště však žádný stud při ničení klimatu nezasáhne.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pátek, 25.Října 2019, 11:55:8

Zcela schizofrenní postoj současné civilizace názorně dokumentují dvě - současně vydané - zprávy z německého tisku.

Na straně jedné ve Švédsku ten zmíněný "stud z létání" vedl ke zcela reálným výsledkům: počet prodaných letenek se v minulém roce snížil o 8 procent; a o těch samých osm procent se zvýšil počet prodaných jízdenek na vlaky.

Na straně druhé v tutéž dobu jedno z německých centrálních letišť ohlásilo rekordní n á r ů s t letecké přepravy; s tím že pro budoucí rok se chystá ještě další její navýšení!

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pátek, 25.Října 2019, 18:31:26

Trpět flygskamem je omrhelní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.