Bezplatnou MHD si může dovolit každé evropské město
Alain BloëdtZ produkce Progressive Postu tentokrát přebíráme rozhovor se Maximem Huré, francouzským sociálním vědcem a expertem na městskou dopravu.
Bezplatná, tedy plně dotovaná hromadná doprava funguje v řadě měst již delší dobu. V posledních měsících se ale o ní mluví daleko více než dříve. Čím to podle vás je? Je to reakce na narůstající ekologické problémy a změny klimatu?
Ano i ne. Města zavádějí bezplatnou hromadnou dopravu z různých důvodů. Pro některá z nich jsou nejpodstatnější ty ekologické — například v Německu začala nedávno města a spolková vláda tento aspekt případného zavedení bezplatné MHD vyhodnocovat. Pro jiná města jsou nejdůležitější zase ekonomické nebo sociální důvody. Zavádění bezplatné hromadné dopravy není na každý pád pouze otázka dopravní politiky. Má i globální přesahy.
Myslíte, že v brzké budoucnosti měst s bezplatnou MHD výrazněji přibude?
Zaleží na tom, co přesně onou bezplatností myslíme. Máme zde výrazný příklad estonského Tallinnu, kde jezdí bez lístků místní obyvatelé. Řada větších a středně velkých měst zvažuje v současnosti něco podobného — například Bonn v Německu nebo Clermont-Ferrand ve Francii si právě nechávají zpracovávat příslušné studie. Velmi živá je také debata v Paříži. Nic z toto sice nezaručuje, že bude MHD brzy plošně zdarma, avšak už sama debata zvyšuje pravděpodobnost zavedení třeba alespoň částečné bezplatnosti — například na některých linkách či pro část společnosti, třeba pro mladé.
Může — a měla by — do těchto debat nějak zasahovat Evropská unie?
Ano, může a věřím, že by měla, a to konkrétně ve třech sférách: za prvé, EU by měla obecně podporovat inovace ve veřejném zájmu a bezplatná hromadná doprava podle mě takovou inovací je. EU zde může přispívat na pilotní studie, pomáhat zaplatit testy a podobně. Za druhé, unijní podpora výzkumu, expertízy a vyhodnocování výsledků může umenšit váhu ideologické roviny debaty, kterou zavádění bezplatné MHD vždy provokuje. Je třeba nechat více mluvit fakta, a to fakta podložená, a na jejich základě vyhodnocovat důsledky. A konečně za třetí, EU by měla pomoci s koordinací a propojováním zkušeností z různých regionů, z různých zemí. Je dobré vědět, kde ten nebo onen model funguje, jak a proč a s jakými důsledky.