Přestaňte nás zabíjet! Proti špinavému ovzduší se bouří lidé od Londýna po Dillí

Londýnská kampaň Stop Killing Londoners poukazuje blokádami silnic na překročené limity znečištění ovzduší. Špinavý vzduch bere každoročně život milionům lidí po celém světě – včetně České republiky. Co s tím můžeme dělat?

Pato_kaj

Josef Patočka

04.04.2018 16:10

Související

Jedenasedmdesátiletá Genny Schererová je možná na první pohled obyčejná londýnská důchodkyně. Tím překvapivější bylo, když ji předminulý týden společně se skupinou dalších nespokojených obyvatel největšího města EU zadržela policie za posprejování tamní radnice. Slova na její prosklené stěně – a současně hlavní zpráva celé protestní akce – zněla: „znečištění ovzduší je zločin“.

Přestože totiž přestoupila zákon, jejím požadavkem je ve skutečnosti jeho dodržování. V Londýně, tak jako ve velkých městech celého světa, jsou rutinně překračovány hygienické limity znečištění ovzduší exhalacemi ze spalování fosilních paliv, především v motorech osobních aut. A lidé jako Genny už si to nechtějí nechat líbit.

Airpollution1810c „Kdybyste londýnský vzduch viděli, tak byste ho chtěli vyčistit,“ říká osvětová kampaň tamní radnice. Starosta Khan pro to podle aktivistů ze Stop Killing Londoners nedělá dost. Foto Clean Air London

Neviditelný zabiják
Demonstrativní porušování zákona bude vždy kontroverzní, některým Londýňanům ale už dochází trpělivost. Město, jehož ikonický „velký smog“ v roce 1952 zabil během tří dnů na 12 000 lidí, totiž ani dnes není schopné problém zvládnout a míru znečištění stlačit pod zákonem povolenou míru. 

Ačkoliv již exhalace ve vzduchu nejsou díky technologickým zlepšením tak vizuálně efektní jako kdysi, i neviditelné částice vážně poškozují zdraví lidí. Oxidy dusíku a polétavý prach způsobují srdeční choroby, chronické dýchací obtíže, astma, infarkt či rakovinu plic. Jejich nebezpečným koncentracím je přitom vystaven prakticky každý Londýňan. A přestože nejhůře škodí dětem a starším lidem, fungují poblíž zamořených ulic školky i zdravotnická zařízení.

London_fog_monty_fresco_topical_press_agencyTzv. „velký smog" v Londýně měl v roce 1952 na svědomí životy tisíců lidí.

Na následky chorob způsobených toxickými látkami ve městě každoročně umírá víc než deset tisíc obyvatel. V celé Británii pak špinavému vzduchu podle odhadů podlehne každý desátý člověk – zvláštní vyšetřovací výbor tamního parlamentu označil nedávno ve své zprávě znečištění ovzduší za „celonárodní stav nouze“.

Léta poklidných kampaní, petic a vyjednávání na tom nic nezměnila. Vládní koncepce omezení exhalací byla v minulosti již třikrát napadena u soudu a pokaždé, naposledy počátkem letošního roku, shledána nezákonnou.

„Jsem připravená jít do vězení“
Genny a její přátelé jsou součástí hnutí, které si říká Stop Killing Londoners („Přestaňte zabíjet Londýňany“) a od loňského léta stupňuje tvořivé akce, jimiž se pokouší radnici dotlačit k účinnému řešení přetrvávajícího problému. Základní metodou jejich podzimní kampaně se stala takzvaná „disco-blokáda“, obvykle desetiminutové přerušení provozu na některé z nejznečištěnějších ulic, typicky doprovázené optimistickou popovou párty hudbou a živelným tancem.

Labouristickému starostovi Sadiqu Khanovi lidé ze Stop Killing Londoners vyčítají, že pro snížení znečištění nedělá dost, a že s představiteli různých občanských organizací odmítá dostatečně komunikovat. Žádají po něm, aby se v první řadě sešel se zástupci nedávno vzniklé širší koalice sousedských organizací London Coalition for Clean Air a aby se zavázal ke snížení znečištění o 80%.

Posprejování radnice počátkem března je dosavadním vrcholem tohoto úsilí. V reakci na něj bylo spolu s Genny zadrženo dalších pět lidí. „Na znečištěný vzduch doplácíme všichni,“ řekla Shererová deníku The Guardian. „Nechci jít do vězení, ale pomůže-li to přimět politiky, aby konečně začali jednat, pak půjdu.“

Nejvražednější ekologický problém
Londýnská vzpoura na obranu čistého vzduchu může inspirovat po celém světě. Jedy v ovzduší totiž najdeme všude tam, kde se používají fosilní paliva. A ty navzdory nebývalému rozvoji obnovitelných zdrojů v posledních letech zůstávají pro naši civilizaci hlavním zdrojem energie. V dopravě, z níž většina exhalací ve městech pochází, není tak snadné je prostě nahradit jinými zdroji, jako v elektroenergetice.

2356-puca_spirometria_porady_profilaktykaDílo čínského umělce Ma Chana pro benefiční dražbu na kampaň za čistý vzduch v Hong-Kongu. Foto: Clean Air Network

Za nejnebezpečnější důsledek jejich spalování - a současně nejvážnější ekologický problém současnosti – obvykle považujeme oxidem uhličitým zaviněné oteplování atmosféry a s ním spojené změny klimatu. Přímé zamoření vzduchu, vody i půdy toxickými škodlivinami však zůstává problémem v přítomném čase suverénně nejvražednějším.

Protože je to zabiják plíživý a obtížně pozorovatelný, rozsah jeho každoroční žně může být šokující – podle nedávné tematické studie, zpracované zvláštní komisí předního lékařského odborného časopisu Lancet, měly škodlivé zplodiny v roce 2015 na svědomí život devíti milionů lidí, každou šestou smrt. To je patnáctkrát víc než všechny ozbrojené konflikty a třikrát víc než tři nejvražednější nakažlivé choroby dohromady.

Stejné příčiny, stejná řešení
Úzká souvislost mezi změnami klimatu a vražednými chorobami, zaviněnými špinavým vzduchem, naznačuje také podstatu řešení: zbavit se závislosti na uhlí, ropě a plynu a v dopravě i energetice se obejít co nejdříve bez nich. Rychlejší a důslednější omezení spalování ropy, uhlí a plynu může nejen zabránit nebezpečnému oteplení a s ním spojeným pohromám, ale zároveň ušetřit miliony lidských životů.

Čerstvá studie v prestižním klimatologickém časopise Nature Climate Change si vzala za cíl spočítat, jakému utrpení by se podařilo zamezit, pokud bychom dokázali zastavit oteplení nikoli pod dvěma, nýbrž už pod jedním a půl stupněm celsia.

Rozdíl pouhého půl stupně podle ní znamená, že jen na choroby zaviněné znečištěným vzduchem zemře o neuvěřitelných sto padesát milionů lidí méně – pro srovnání, počet obětí druhé světové války se odhaduje na šedesát milionů.

Zabíjí v Číně i u nás
Bezprostředně pozorovatelné škody na lidském zdraví a kvalitě života v zemích jako Čína a Indie nutí tamní společnosti ke snaze o omezení spalování uhlí či automobilové dopravy. Poté, co americký prezident Trump opustil Pařížskou dohodu, se čínské vedení staví do role klimatického šampióna, skutečnost je však taková, že brát ohledy na ovzduší jej přiměl spíše hněv vlastních obyvatel.

Ten v podmínkách rigidní diktatury často vyvře v živelné, někdy dokonce násilné protesty. Výzkumníci odhadují, že ekologické problémy mohou být příčinou až poloviny všech „masových incidentů“, jak čínské ministerstvo vnitra přezdívá nepovoleným shromážděním a dalším projevům nespokojenosti ve svých statistikách.

Socha_s_rou_kou_foto_na_twitterFoto NA Twitter

Tváří v tvář represím se ovšem zrodily i tvořivé formy protestu: typické je nasazování respiračních masek sochám, s nímž zřejmě začali předloni v zimě obyvatelé jedenáctimilionového města Čcheng-tu postiženého smogovou situací. Kreativní taktiku nedávno převzali i v Dillí, které se mezitím stalo zřejmě nejznečištěnějším městem světa. Roušku tam počátkem letošního roku dostal i Mahátmá Gándhí.

V evropských městech však již není přední příčinou špinavého vzduchu průmysl, nýbrž automobilová doprava. Je tomu tak i u nás – snad s výjimkou Ústecka, Ostravska a Pardubicka, kde vzduch zamořují zastaralé uhelné elektrárny.

Porušování zdravotních limitů je všudypřítomné a v České republice tak na následky znečištění umírá každoročně až jedenáct tisíc lidí. Patří proto také mezi devítku států – spolu se Slovenskem, Německem, Španělskem, Francií, Itálií, Maďarskem, Rumunskem a zmíněnou Velkou Británií – kterým kvůli porušování zákonů hrozí soudní řízení.

Budoucnost: města (skoro) bez aut?
Cestu do budoucnosti ukazují po celém světě města, která se snaží množství aut ve svých centrech snížit. Zásadní jsou pozitivní kroky: více místa pro ty, kdo chtějí používat nemotorové způsoby přepravy, tvorba prostoru přátelského chodcům a cyklistům, úsilí o špičkovou, dostupnou a rychlou veřejnou dopravu. A současně s tím opatření, která auta dostanou z města ven: přeměna parkovacích míst na veřejná prostranství, adekvátní navýšení cen za parkování, zavádění nízkoemisních zón, do nichž nemohou ta nejšpinavější vozidla.

Po celém světě tak přibývá měst, která se aut postupně zbavují: Oslo vykáže auta z centra příští rok. Hamburg vyvíjí systém „zelených cest,“ které umožní chodcům a cyklistům cestovat po městě, aniž by museli potkat automobil. Paříž chce zakázat nejprve diesely a po roce 2030 povolit vjezd už jen elektromobilům. A abychom nezůstali v Evropě, zóny bez aut se stávají módou také v Mexico City, Bogotě nebo v San Franciscu. Příkladů dobré praxe jsou desítky.

G_ndh__foto_ndtvMaskou už byla opatřena i socha Gándhího v indickém Dílí. Foto NDTV

Nejde však zdaleka jen o výměnu spalovacích motorů za elektrické. Vizionáři mezi odborníky upozorňují, že s rozvojem sdílení, digitálních platforem a autonomních vozidel v podstatě zanikají důvody pro individuální vlastnictví vozidel. Auta tak v dlouhodobějším výhledu mohou z měst téměř úplně zmizet.

Opatření proti špinavému vzduchu mohou nejen snížit počet zbytečných úmrtí na civilizační choroby a pomoci snížit dopady globálního oteplování, nýbrž rovněž zásadně zlepšit kvalitu života v centrech měst, dnes ucpaných záplavami neefektivních a znečišťujících aut. Protože však vražedné částice nejsou pouhým okem pozorovatelné, musí je zviditelňovat sami občané.

Slovy nepravděpodobné aktivistky Genny Schererové: „Lidé se o problémech znečištění ovzduší a změn klimatu musí dozvědět a začít společně řešit, co s tím. Někdy si říkám, proč se tím otravuju a prostě si neužívám zbytek života. Ale když si uvědomím, co nám všem hrozí, nemůžu to vzdát.“

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.