Šálek darjeelingu? Jen za důstojnou mzdu! Indičtí sběrači čaje stávkují
Josef PatočkaNízká úroveň mzdových a pracovních podmínek dělníků, kteří v zemích třetího světa produkují komodity pro evropské či americké trhy, je stále častějším tématem zpráv. Nyní za důstojnější podmínky protestují sběrači čaje v Darjeelingu.
Až čtyři sta tisíc sběračů čaje v indickém regionu Darjeeling vstoupilo v úterý do třídenní stávky. Fórum zhruba pětadvaceti místních odborových svazů ji vyhlásilo v reakci na selhání vyjednávání o mzdách. Sběrači žádají výrazné zvýšení minimálních mezd.
Podle zpravodajů si dělníci nemohli ke stávce vybrat lepší čas — pokud by trvala jen trochu déle, začne ohrožovat včasnou sklizeň vzácných čajových lístků. „Sklizeň právě vrcholí. Bude-li stávka pokračovat, povede to k obrovským ztrátám,“ uvedl představitel sdružení majitelů čajových plantáží Indian Tea Association.
Tragické pracovní podmínky
Region Darjeeling, nacházející se u severních hranic Indie ve svazovém státě Západní Bengálsko, v loňském roce vyprodukoval skoro třetinu veškeré indické produkce čaje. Pochází z něj přitom mimo jiné stejnojmenný typ vynikajícího černého čaje, jehož vybrané sorty jsou ceněny milovníky povzbuzujícího nápoje po celé světě.
Čaj tak představuje zásadní exportní zboží. O čajových plantážích se ale často píše nejen v indických médiích právě v souvislosti se spory o mzdy a obecně velmi špatnými pracovními podmínkami. Platy na mnoha plantážích, v nich se pěstuje čaj pro známé evropské značky, jako jsou Tetley, Twinnings či Lipton, zůstávají tak nízké, že lidem často nestačí ani na základní výživu. Mezi sběrači tak panuje vysoká míra podvýživy i nemocnosti.
Špičkové dárdžilinské čaje, zejména čerstvou jarní sklizeň, nakupuji ve specializovaných čajových obchodech, pro levný Dárdžiling (případně Nepál) si chodím do Fair Bio. Fairtradeový dáržilinský čaj stojí asi 120 korun za 100 g, tedy asi 60 Kč za obvyklou padesáti gramovou dávku, to je zhruba pětina ceny těch špičkových čajů a přibližně totéž, kolik stojí ty nejlevnější dárdžilinské čaje na trhu; kvalitou se přitom fairtradeový Dárdžiling těm nejlevnějším podobá, až na jednu „maličkost‟, totiž že ty nejlevnější neférové nejsou bio. Jestliže tedy férové čaje jsou skutečné férové, navíc bio, takže jejich pěstitelé vůbec nepracují s jedovatými pesticidy, natož pak bez ochranných prostředků, a přitom jsou nejlevnější na trhu, kam se ztrácejí peníze za všechny ty dražší?