↗

Developeři samozřejmě raději investují do náměstí, uliček, parčíků, soutěží a umění — krásné prostředí zvedá cenu bytů i kanceláří, zlepšuje image a slouží jako perfektní reklama. Foto WmC

Debata, kterou nedávno rozpoutalo využití pouhých sedmi milionů z plánovacích smluv od Penty na Praze 1 — zda mají jít na expozici sochařky Magdaleny Jetelové, nebo na vybavenost pro místní obyvatele — ukazuje na obecnější problém. Co jsou developeři ochotni platit? A hlavně — co po nich vlastně požaduje město?

Praha zavedla v roce 2022 systém kontribucí, tedy příspěvků developerů na veřejnou infrastrukturu. Podobné systémy fungují prakticky ve všech západoevropských zemích — město uzavírá s developerem smlouvu, která podmiňuje schválení výstavby v daném území. Zatímco v Německu, Rakousku a dalších zemích se jedná zpravidla o regulační plány, v České republice obvykle o změny územního plánu.

O těchto změnách hlasují zastupitelé. A právě jejich rozhodnutí dramaticky zvyšuje hodnotu pozemků — většinou mnohonásobně. Z pozemku nezastavitelného či s malou kapacitou se rázem stává stavební parcela s obrovským ziskovým potenciálem. A protože toto zhodnocení nezpůsobuje vlastník, ale město svou politickou vůlí, je napříč Evropou standardem, že si samospráva část hodnoty vezme zpět formou kontribucí, tedy příspěvků na veřejnou infrastrukturu.