Elektřina „od Tykače“? Jen další trik, jak podojit stát...

Jiří Koželouh

Takzvaná nabídka elektřiny za garantovanou „předválečnou“ cenu, kterou státu učinil uhlobaron Pavel Tykač, je definicí nestoudnosti. Je výhodná pouze pro něj, pro stát jsou v ní obsaženy pouze nesmyslné náklady a rizika.

Měl bych pro vás jedinečnou pro mě výhodnou nabídku. Foto Björn Steinz, Economia

Nedávno jsem na strankách DR komentoval snahu uhlobaronů zajistit si pomocí tzv. kapacitních plateb stálý přísun státních peněz za „zachraňování“ elektroenergerické soustavy. Nyní se objevil další skvělý nápad, jak udržet zisky z uhlí. Pavel Tykač dle zjištění Hospodářských novin nabízí státu přímý prodej elektřiny ze svých uhelných elektráren.

A nabídka je to opravdu „výhodná“ — sice ne pro stát, ale pro pana Tykače rozhodně. Cena elektřiny má prý být předválečná — tedy hodně vysoká — a navíc fixovaná na dva až tři roky. Uhelné elektrárny tak přenesou své riziko plynoucí z poklesu ceny elektřiny na trhu na stát.

Cena má být dle dostupných informací nadto snížena o cenu emisních povolenek, které by za normálních okolností napřed elektrárny musely nakoupit od státu, a pak jejich cenu zahrnuly do ceny elektřiny. To zní jako logické zjednodušení, jenže výnosy z prodeje povolenek jsou jinak příjmem státu, navíc vázaným na snižování závislosti na fosilních palivech.

Ale hlavně se v důsledku takového očištění ceny provozovatel emisně náročných elektráren jistí před růstem ceny emisní povolenky, která by mu snižovala zisk i přes fixaci vysoké ceny elektřiny. A také ho to zvýhodňuje oproti konkurenci, která vyrábí s nižšími emisemi nebo zcela bez nich.

Takže Pavel Tykač nabízí státu garanci vysoké ceny za nejšpinavější elektřinu v zemi, a pro sebe za to chce jen maličkost: garanci stálých zisků v nepřiměřené výši. Které má navíc ve zvyku ze svých českých společností odvádět ve formě miliardových dividend do svých firem v daňových rájích.

Ale je tu ještě jedna výhoda. Kdo by to byl čekal: zase pro Pavla Tykače. Dvě jeho největší elektrárny — Počerady a Chvaletice — nesplňují emisní limity na vypouštění toxické rtuti do ovzduší.

Chvaletice již rozhodnutím soudu přišly o nezákonně udělenou výjimku a Počerady to dost pravděpodobně čeká taky. Uhlobaron tedy nabízí elektřinu, kterou možná ani nebude schopen legálně vyrobit.

Z pozice — výborně zaplaceného — „zachránce“ energetiky se tak rychle může vyklubat všehoschopný vyděrač. Je dobré nezapomínat, že obchody s tímto podnikatelem stát zatím vždy poškodily, ať už jde o privatizaci bank v devadesátých letech, dlouhodobě nízké těžební poplatky za státní uhlí či prodej uhelné elektrárny Počerady. Je to taková konstanta české ekonomiky, kterou nezměnila ani válka na Ukrajině.

Pokud tedy avizovaná nabídka bude opravdu učiněna a vláda se jí bude zabývat, měla by si uvědomit, kdo a proč s ní přišel. A pokud má stát někomu poskytovat zaručený odběr jeho zboží za garantovanou cenu, tak musí prověřit, zda by jiné firmy, ale i obce či jednotlivci náhodou nenabídli daleko lepší podmínky s menšími riziky pro stát.

A nesmí jít o výběr mezi uhlím a uhlím. Je tedy třeba také například spustit aukce na provozní podporu fotovoltaických elektráren, tedy soutěž o nejnižší cenu. Tam nechť se pak se svými projekty účastní klidně i Pavel Tykač. Ať se ale netváří, že plánem pomoci sám sobě, chce pomoct taky ještě někomu jinému.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse