Když jsme v předvečer rozhodujícího zasedání vládní Uhelné komise upozorňovali na exemplární střet zájmů, kdy tehdejší první náměstek Ústeckého kraje za ČSSD Martin Klika do jedné z pracovních skupin komise jmenoval asistenta ředitele těžební firmy Sev.en Energy Pavla Farkače, popsali jsme toto ovládnutí krajské veřejné správy soukromou korporací jako „sevenizaci kraje“. Právě tak totiž někteří místní — v parafrázi na často skloňovanou „agrofertizaci státu“ — popisují to, do jaké míry se Ústecký kraj v obdobích předcházejících loňským krajským volbám stával prodlouženou rukou zájmů byznysu českého uhlobarona Pavla Tykače.

Litvínovská „Klika“

Martin Klika byl v posledních letech klíčovým protagonistou a pomyslným lídrem pro-uhelné frakce v ústecké krajské politice. Politická kariéra až do loňských voleb prvního hejtmanova náměstka zastupujícího sociální demokracii není ale spojena s Mostem, nýbrž s nedalekým Litvínovem. Pokud to v Mostě měli těžaři tradičně jednoduché, druhé největší město v okrese se ukázalo být mnohem tvrdším oříškem.

Zatímco Most byl již za minulého režimu téměř celý srovnán se zemí a nahrazen novou zástavbou na zelené louce, Litvínovu nejhorší důsledky těžby v prvních letech nového tisíciletí teprve hrozily: pokud by byly prolomeny limity na lomu ČSA, rypadla se měla k obydlím na jeho okraji přiblížit na pouhých několik set metrů. Litvínovské samosprávy proto tradičně rozšiřování těžby vzdorovaly.

Konflikt se vyhrotil kolem roku 2008, krátce poté, co Mosteckou uhelnou definitivně ovládl Pavel Tykač. Litvínovským starostou byl tehdy Milan Šťovíček, zvolený za ODS. Martin Klika mu jako lídr koaliční ČSSD dělal místostarostu.

Těžební firma tehdy městu přestala dávat finanční prostředky a proti Šťovíčkovi se rozjela štvavá mediální a politická kampaň. Vyvrcholila na vyhroceném zasedání zastupitelstva radničním „pučem“, při němž Šťovíčka svrhli zastupitelé jeho vlastní koalice. Starostou se stal Šťovíčkův spolustraník, místní advokát Daniel Volák. Martin Klika zůstal jeho místostarostou.

O Klikovi, který se jisté podpoře v litvínovské politice na počátku těšil jako populární „přísný“ ředitel Městské policie, se tehdy psalo zejména v souvislosti s jeho vazbami na litvínovské podsvětí: především tamního sociálně-demokratického kmotra Kamila Havelku. Ten byl podle svědeckých výpovědí, citovaných reportérkou Eliškou Bártovou v deníku Aktuálně.cz, spojen s kauzami vybírání výpalného či zmlácení nepohodlného svědka palicí do bezvědomí.

Nejméně „na dohled“ organizovanému zločinu se nicméně Martin Klika ocitl ještě před svým politickým angažmá. Jak poukázali v předloňském roce Reportéři ČT v reportáži s titulem „Když má mafie Kliku“, pracoval mimo jiné pro bezpečnostní agenturu, přes níž vyváděl proslulý gang soudce Berky peníze z firem vysávaných v ilegálních konkurzech.

Jednou z příčin Šťovíčkova odvolání podle Bártové zřejmě bylo, že překážel kšeftování s veřejnými penězi — Havelkova firma Allkon získala od města milionové zakázky. Zájmům těžařů se nicméně jeho odvolání přinejmenším hodilo: nová garnitura přestala prolamování limitů aktivně vzdorovat.

Na radnici ovšem nevydržela dlouho. Šťovíček v roce 2010 své někdejší kolegy porazil ve volbách a stal se znovu starostou.

Z Litvínova do vysoké politiky