Ničením bučin firma Tykačovy rodiny zřejmě porušuje zákon, uvedla Česká televize

Josef Patočka

Holosečným kácením v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří firma uhlobaronovy rodiny porušuje české i evropské právo, vyplývá z investigace redaktorů pořadu Nedej se. Na případ letos v březnu upozornil Deník Referendum.

„Cennost stanovišť tady spočívá v té jejich rozloze… je jich tady velký komplex relativně vysokého stáří, což je unikátní v rámci celých Čech,“ říká doktor Jan Hofmeister z katedry ekologie lesa na lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity. Foto Ibra Ibrahimovič

Devastací vzácných bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří firma, patřící rodině uhlobarona Pavla Tykače, zřejmě porušila zákon. Redaktorům České televize to v aktuálním vydání pořadu Nedej se přiznal mluvčí Ústeckého kraje, který za chráněné území zodpovídá. Na případ holosečného kácení zachovalých bukových lesů na svazích Krušných hor nad městem Horním Jiřetínem letos v březnu upozornil Deník Referendum.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Kácení má na svědomí společnost I.H. Farm, která patří formálně Olze Grilové — nevlastní dceři uhlobarona Pavla Tykače. Právě jeho firma Severní energetická takřka na dohled od města povrchově těží hnědé uhlí a ještě donedávna usilovala o jeho zbourání kvůli zásobám uhlí za takzvanými ekologickými limity těžby. Lesy nad městem, které dříve patřily rodu Lobkowiczů, získala firma kolem roku 2010.

Holosečemi na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří jsou tak posledních deset let poškozovány vzácné zachovalé — takzvaně květnaté a acidofilní — bučiny, jež podle expertů, které na jaře Deník Referendum oslovil, patří k nejcennějším lesním ekosystémům na našem území. Tomu odpovídá i skutečnost, že zhruba čtvrtina jejich rozlohy je chráněna jako národní přírodní rezervace Jezerka.

Mimořádnou hodnotu místa potvrzují i přírodovědci oslovení redaktory České televize. „Cennost stanovišť tady spočívá v té jejich rozloze… je jich tady velký komplex relativně vysokého stáří, což je unikátní v rámci celých Čech,“ potvrzuje v pořadu doktor Jan Hofmeister z katedry ekologie lesa na lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity.

Firma chráněné území poškodila, uznává kraj

Když Deník Referendum na devastaci vzácných lesů na jaře upozorňoval, společnost I. H. Farm se ústy svého tehdejšího jednatele Štěpána Ondruse hájila tím, že těžba probíhá podle platného lesního hospodářského plánu a tedy v souladu se zákonem. Tomu nasvědčoval i dřívější postup úřadů.

Když se v roce 2017 starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt kvůli excesivnímu kácení obrátil na ministerstvo zemědělství, to postoupilo celý případ místnímu odboru životního prostředí v Litvínově. Ten rozhodl, že těžba probíhá v souladu s plánem, a tedy i se zákonem.

Mluvčí Ústeckého kraje Markéta Fraňková pro změnu na dotaz Deníku Referndum ještě v březnu tvrdila, že společnost sice nedodržuje schválený hospodářský plán, ale přesto tím neporušuje zákon. „Vlastník nehospodaří striktně dle schváleného Lesního hospodářského plánu, což ovšem automaticky neznamená porušení lesního zákona,“ uvedla Fraňková.

Redaktorům České televize nyní mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf přiznal, že společnost I. H. Farm plán dlouhodobě porušuje, a že chráněné území tím poškozuje. „V území došlo k určitému nežádoucímu posunu směrem k hospodářskému lesu nepůvodní druhové skladby a nízkého stupně přirozenosti,“ dodal dále. Připustil také, že jednání firmy poškodilo „rozsah a integritu“ chráněného území.

Jinak řečeno zákon, který by měl právě „rozsah a integritu“ vzácných lokalit, jako jsou krušnohorské bučiny, chránit, porušen byl. A přesně to také v pořadu Nedej se tvrdí experti na ochranu přírody, oslovení redaktory České televize. „Tady v tomhle případě je zjevné, že je porušován zákon,“ soudí přírodovědec a ochranář Ondřej Volf. „Měla by to řešit Česká inspekce životního prostředí,“ nepochybuje.

Podobně smýšlí soudní znalkyně v oblasti ochrany přírody Eva Volfová, podle níž by případ měly prověřit také orgány Evropské unie: „Tahle situace je určitě i na stížnost Evropské komisi, je tu vlastně zanedbána péče o lokalitu Natura 2000 a dochází k jejímu velkoplošnému poškozování.“

Postup úřadů je i nadále laxní

S příkrým hodnocením odborníků i nadále ostře kontrastuje laxní postup úřadů, které po tak dlouhou dobu nebyly schopny zasáhnout a zajistit účinnou ochranu vzácného území. A to přesto, že Horní Jiřetín během let na situaci opakovaně upozorňoval a podával podněty jak na krajský úřad v Ústí nad Labem, tak do Prahy.

Krajský úřad Ústeckého kraje i půl roku poté, co na případ Deník Referendum upozornil, vyjednává s vlastníkem o takzvané „smluvní“, tedy dobrovolné formě ochrany — zatím stále bez výsledku. Případné vyhlášení maloplošného chráněného území — přírodní rezervace či památky — pak kraj plánuje nejdříve na červen příštího roku.

Podle právníka se specializací na životní prostředí Petra Svobody z Právnické fakulty Univerzity Karlovy by v takovém případě mělo svou pravomoc využít ministerstvo životního prostředí. To však ze své iniciativy jednat nechce a přehazuje odpovědnost zase na kraj: „Máme tady rozdílné kompetence. Na celém tom území Východního Krušnohoří vykonává státní správu v ochraně přírody Ústecký kraj,“ sděluje v pořadu Nedej se náměstek Vladimír Dolejský. Podle informací Deníku Referendum se další kroky v kauze chystá opět podniknout především město Horní Jiřetín.

    Diskuse