Aktivisté požadují záchranu krušnohorských bučin

Adam Rektor Polánek

Víkendová akce pod záštitou Greenpeace upozornila na kácení vzácných bučin. Krušnohorské dřevo už několik let těží společnost napojená na uhlobarona Pavla Tykače. Aktivisté i obyvatelé města Horní Jiřetín se obracejí na státní orgány.

„Bučiny nedáme, Buk — matka lesa, Máme rádi náš les!“ Nedělní osvětové procházky v Krušných horách se zúčastnili aktivisté i odborníci napříč generacemi. Foto Jakub Šedý, Greenpeace

Přes sto lidí se v neděli vydalo k městu Horní Jiřetín, aby požadovali záchranu bučin. Ekologičtí aktivisté i odborníci chtěli osvětovou akcí upozornit na problém plošného kácení Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Na vině je podle všeho společnost I. H. Farm, která je úzce spjatá s uhlobaronem Pavlem Tykačem.

Analyzujeme vliv uhlobaronů na stav nejen české krajiny, ale i demokracie. Podpořte nás v další práci!
×

„Procházku v unikátní přírodě i po místních rozsáhlých pasekách jsme uspořádali, abychom upozornili na ničení místních lesů, které považujeme za zcela nepřípustné a v rozporu s evropskou ochranou lokality,“ uvedla Nikola Krejčová z ekologické organizace Greenpeace.

Krušnohorské acidofilní a květnaté bučiny patří do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, jejich ekologický význam tak daleko přesahuje hranice České republiky. Lesy dříve vlastněné rodem Lobkoviců odkoupila kolem roku 2010 společnost I. H. Farm vlastněná Tykačovou nevlastní dcerou Olgou Chabr Grillovou — a od té doby probíhá holosečné mýcení.

Foto Jakub Šedý, Greenpeace

I. H. Farm navíc na místa stoletých buků vysazuje nepůvodní dřeviny, což podle ekologů jen prohlubuje škody na krušnohorském ekosystému. Podle údajů organizace Greenpeace mohla společnost prodejem vytěženého dřeva za posledních deset let vydělat až sto sedmdesát milionů korun.

Vytěžený sever

Pro Horní Jiřetín navíc nejde o první spor s podnikáním Pavla Tykače a jeho rodiny. Ještě před pár lety chtěla Tykačova Severní energetická dvoutisícové město v rámci takzvaného zrušení limitů těžby srovnat se zemí. Kácení vzácných lesů je proto nutné vnímat v souvislosti s těžbou uhlí. Samotní obyvatelé Horního Jiřetína mluví o dlouhodobé nevoli českých úřadů severočeskou přírodu chránit.

Foto Jakub Šedý, Greenpeace

„Všechna velká pohoří v ČR mají vysoký stupeň ochrany, jen Krušným horám chybí. To je další významné selhání státu ve vztahu k českému severozápadu, který již celé věky devastuje uhelná energetika a těžký průmysl… Kompetentní orgány rozsáhlému kácení jen přihlížejí,“ řekl v dubnu starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Sdružení Strany zelených a nezávislých kandidátů).

Buřt tak naráží i na Krajský úřad Ústeckého kraje, jehož odbor pro životní prostředí za Východní Krušnohoří odpovídá. Podle kritiků úřad už léta odmítá zasáhnout, čímž aktivitám společností jako je I. H. Farm vystavuje bianko šek.

Mezi Krajským úřadem a I. H. Farm ale už delší dobu probíhá jednání, které má za cíl vytvořit rámec ochrany krušnohorské přírody. Aktivisté si však od nové smlouvy příliš neslibují. „Zákonem stanovená lhůta k uzavření smluv takového typu již dávno uplynula. Domníváme se, že dohoda o ochraně zmíněného území měla být dle platné legislativy uzavřena nejpozději v roce 2014. Pokud dohoda není včas uzavřena, požaduje zákon, aby bylo vyhlášeno chráněné území. To se ale dosud nestalo,“ vysvětluje právník organizace Greenpeace Jaromír Kyzour.

Foto Jakub Šedý, Greenpeace

I proto nyní aktivisté apelují na celorepublikové orgány, především na Ministerstvo životního prostředí. Právní podněty mají vyvolat takové kroky ministra Richarda Brabce (ANO), které by krušnohorské lesy před další těžbou ochránily. Organizace Greenpeace zároveň zveřejnila internetovou petici za záchranu bučin, kterou k dnešnímu dni podepsalo přes sedm tisíc lidí.

Diskuse