Likvidace občanské společnosti v Rusku i Bělorusku nabývá nových rozměrů. Pod záminkou války Putinův a Lukašenkův režim znemožňují fungování nejen lidskoprávním, ale už i ekologickým uskupením.

Nejvýraznější ztrátou posledních týdnů je běloruská ornitologická organizace APB-BirdLife Belarus, kterou režim v půlce března obvinil z „extremistické aktivity“ — a nařídil během dubna rozpustit. Dosavadní zaměstnanci byli zatčeni, bývalý předseda Viktar Finčuk je ve vězení už od loňského podzimu. Autoritářské tažení proti ekologickým organizacím vzbuzuje obavy o stav přírody v celé východní Evropě.

„Temnota, která pohltila východ našeho regionu, dolehla i na ochránce životního prostředí […] Je to obrovská rána pro ochranu přírody v celosvětovém měřítku,“ uvedl pro britský deník Guardian anonymní zdroj z Běloruska.

APB-BirdLife Belarus platila za jednu z největších a nejvýznamnějších ekologických organizací ve východní Evropě. Fungovala od roku 1998 a čítala na pětadvacet tisíc dobrovolníků a příznivců. Organizace za dobu svého působení revitalizovala tisíce hektarů mokřadů a pomáhala spravovat přírodní rezervace. Také prosazovala záchranu kriticky ohroženého rákosníka ostřicového.

Konec běloruských ornitologů přitom není ojedinělým případem — válka na Ukrajině maří působení ochránců přírody napříč celým regionem. Ekologické organizace podléhají zákazům či výrazným omezením. Udržitelných projektů na samotné Ukrajině každým dnem ubývá, například Frankfurtská zoologická společnost, která v zemi dlouhodobě působí, musela vinou ruské invaze zredukovat evropský program o třetinu.

Válka je ze své podstaty ekologickou katastrofou

Podle expertů bude právě nyní ochránců přírody zapotřebí. Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v kontextu války na Ukrajině zdůrazňují, že příroda může vzkvétat jen v míru — a ozbrojený konflikt ohrožuje život hned na několika úrovních.

Nejen, že vojenská technika má sama o sobě enormní uhlíkovou stopu, čímž prohlubuje klimatickou krizi, nedílnou součástí války je vždy i rozsáhlá destrukce přírody. Zpráv o ekologických katastrofách na Ukrajině přibývá. Od začátku invaze ruská armáda cílí na úložiště fosilních paliv — rakety zasáhly například ropný terminál poblíž Kyjeva či plynovod v Charkově.

Podle ukrajinských představitelů také při konfliktu vzplanuly lesy v černobylské zóně, která je nyní pod kontrolou agresora. Údajně je v plamenech více než deset tisíc hektarů půdy. Jisté je, že za pouhý měsíc válka zapříčinila na ukrajinské přírodě mnohdy nevratné škody.

V širším měřítku se však ekologové obávají o budoucnost přírody v celém Polesí. Geografická oblast, které se pro její druhovou rozmanitost také přezdívá „evropská Amazonie“, se rozkládá mezi Polskem, Běloruskem, Ukrajinou a Ruskem. A právě ozbrojený konflikt a autoritářské represe představují pro veškerý život v Polesí nevídanou hrozbu.