↗

Nejšpinavější česká elektrárna od příštího týdne bude patřit Pavlu Tykačovi. Co s ní udělá, jisté není. Co by se stát mělo, v tom jasno je. Provoz už měl skončit. Foto ČEZ

Každý, kdo trochu sleduje vývoj energetiky v Evropě, tušil, že na přechod uhelné elektrárny Počerady ze skupiny ČEZ do skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače nebudeme čekat až do ledna 2024, uvedeného ve smlouvě o prodeji. Viselo ve vzduchu, že se něco změní. Bylo jen otázkou, kdy přesně a jestli půjde o zrušení obchodu, nebo naopak jeho urychlení. Stalo se to druhé a elektrárna změní majitele o tři roky dříve a bude stát o půl miliardy více.

Uhelné elektrárny nemají před sebou dobrý výhled, cena emisních povolenek za vypouštění oxidu uhličitého stoupá a není důvod se domnívat, že přestane. A v této situaci budou od příštího roku muset plnit přísnější limity pro znečišťování ovzduší, což znamená platit za drahé technologie nebo se handrkovat o kontroverzní výjimky — které povinnost plnit limity stejně jen o několik let odsunou.

ČEZ přitom měl dvě miliardy za elektrárnu jisté a motivaci investovat do zastaralého provozu nulovou. Žádal sice pro nového majitele výjimku z emisních limitů, ale kdo by jej donutil rvát se o ni opravdu s plným nasazením a podkopávat si PR snahu o budování pověsti odpovědné firmy? Jak by budoucí majitel zajistil, že ČEZ bude dávat adekvátní peníze do údržbu a opravy, místo toho, aby „vybydloval“ a šetřil?