Dvaadvacet miliard v ráji a patnáct v háji

Jiří Koželouh

Stát přišel v minulých letech o patnáct miliard korun, kterými mohl zpoplatnit uhlí vytěžené hnědouhelnými společnostmi. Pomůže navrhovaná novela horního zákona?

Těžba černého uhlí na Ostravsku byla dobrým byznysem. Stát levně prodal doly Zdeňku Bakalovi a k tomu mu každoročně přidával svoje nerostné bohatství za pakatel. Konkrétně za půlprocentní podíl z toho, za co Zdeněk Bakala uhlí prodával. Když uhlí přestalo i přes to všechno vynášet, stát dostal těžební firmy zpět a na jejich provoz nyní doplácí.

Hnědé uhlí je výborným byznysem stále, zejména pro soukromé těžaře. I oni získali uhlí, doly, rypadla a vše potřebné levně a platí velice nízké poplatky z vytěženého nerostu. Nejkřiklavější je případ bývalé Mostecké uhelné společnosti, kterou napřed její manažeři ukradli státu (a proto míří ve Švýcarsku do vězení), a poté jim vypálil rybník jejich společník, protřelý privatizační kombinátor Pavel Tykač.

Z uhelných dolů udělal Tykač důl zlatý. Jen mezi léty 2009 a 2017 vytáhl z nástupnických firem 22 miliard korun na dividendách, které směřovaly do neprůhledné firmy Czech Coal se sídlem v kyperském daňovém ráji. Státu za tu dobu poslal na poplatcích za vytěžené uhlí — tedy majetek ve vlastnictví státu — jen 800 milionů.

×