Zástupci Odborového svazu KOVO dosáhli dvoutýdenní stávkovou pohotovostí podepsání dodatku kolektivní smlouvy s vedením Severočeských dolů. Po takřka čtyřech měsících vyjednali zvýšení mezd o 2,3 procenta do konce dubna a o dva tisíce korun od prvního května. Odboráři přesto nejsou s uzavřenou dohodou zdaleka spokojeni.

„Výsledek je z naší strany velký kompromis, zaměstnanci nejsou spokojení. Původní požadavek byl, aby se mzda zvýšila od začátku roku,“ řekl Deníku Referendum předseda základní organizace odborů lomu Bílina Radek Hovorka s tím, že dva tisíce tvoří minimum, které byli odboráři ještě ochotni akceptovat.

„Jednání probíhala divně,“ poznamenal Hovorka k osmi kolům setkání odborů se zástupci Severočeských dolů. „Asi zabral i mítink, který jsme dělali v prosinci u sídla firmy. O tom informovala i televize,“ dodal. Demonstrace u příležitosti šestého vyjednávání s vedením společnosti se tehdy v Chomutově zúčastnilo na pět set odborářů.

Zaměstnavatel tehdy jejich požadavky nevyslyšel, přestože svaz KOVO na místě podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ten ČTK sdělil, že „to, co odbory požadují, není žádná gigantická částka. Nabídka, kterou zaměstnavatel dal, sotva odpovídá inflaci, a to je u prosperující společnosti tohoto typu nedůstojné.“

Odbory jednaly se Severočeskými doly od října minulého roku. Zatímco podnik jim v rámci údajně vstřícného kroku nabízel šestiprocentní zvýšení mezd, odboráři požadovali konkrétní částku. Poukazovali mimo jiné na to, že procentní navýšení povede ke zvětšení rozdílu mezi mzdami lépe a hůře placených pracovníků. Průměrná mzda ve firmě činila před zvýšením dvaatřicet tisíc korun, podle zástupce odborů Davida Frňky na ni ale dosáhla sotva třetina zaměstnanců.

Ekologové kritizují rozšiřování lomu Bílina

Severočeské doly vlastněné polostátní firmou ČEZ provozují v oblasti více povrchových lomů. Kromě největšího areálu Nástup-Tušimice pod společnost spadá i nejhlubší povrchový lom v České republice, Bílina. Ten se svými zhruba devatenácti kilometry čtverečními produkuje ročně na devět milionů tun uhlí.

Provoz Bíliny dlouhodobě provázejí spory o rozšiřování limitů těžby. Aktuální plán dobývání uhlí počítá s rozšiřováním lomu až do roku 2030, a to až do vzdálenosti méně než tři čtvrtě kilometru od obce Braňany. Místní se obávají zhoršení životního prostředí. Těžba totiž produkuje množství drobného prachu, stejně jako setrvalý hluk.

Proti rozšiřování Bíliny se vymezují i ekologové. Ti varují před vlivem uhelné energetiky na změnu klimatu a vyzývají k přechodu na obnovitelné zdroje. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je nutné zastavit těžbu uhlí do roku 2030, pokud se nemá podnebí oteplit o více než jeden a půl stupně Celsia.

Provoz velkolomu Bílina v posledních letech opakovaně zablokovali aktivisté z hnutí Limity jsme my. Ti požadují ukončení spalování fosilních paliv a sociálně citlivý přechod na bezuhlíkovou ekonomiku.