V Severočeský dolech, těžařské společnosti spadající pod polostátní koncern ČEZ, trvá stávková pohotovost. Hornické odborové organizace patřící pod svaz KOVO ji minulý týden vyhlásily, protože se s vedením podniku nedohodly na zvyšování mezd. Horníci požadují jejich růst o dva tisíce korun, společnost nabízí růst tarifů o šest procent, což v průměru představuje zhruba osmnáct set korun.

„Stávkovat nechceme, ale připravujeme se na to. Šli jsme tak nízko, jak to jen šlo a níž už jít nemůžeme,“ okomentoval situaci pro Deník Referendum Radek Hovorka, předseda základní organizace odborů na dole Bílina s tím, že kompromis by měl během týdne ujednat zprostředkovatel. Pokud se odbory s těžaři nedohodnou, bude stávka. „Přistoupili bychom ke stávce a zablokovali výstup ze Severočeských dolů, aby se odběratelé nedostali k uhlí,“ upřesnil metodu pro Chomutovský deník jeden z odborářů.

Představitelé odborů upozorňují, že procentuální navyšování mezd by přispělo k dalšímu rozevírání nůžek mezi lépe a hůře placenými zaměstnanci. Běžní horníci by nedostali přidáno průměrných osmnáct set korun, nýbrž jen pár stovek. Nerovnost v odměňování je totiž již dnes ve firmě výrazná. Průměrný příjem v podniku dosahuje třiatřiceti tisíc korun — nahoru jej ale táhnou mzdy manažerů — pracující v provozu si podle odborů vydělají o osm tisíc méně.

Severočeské doly, pod něž patří povrchové lomy Bílina a Libouš — neboli Nástup-Tušimice — jsou pravidelně ziskové, neboť mají zajištěný odbyt v uhelných elektrárnách ČEZu. Právě skrz Severočeské doly si v roce 2017 nejužší špičkoví manažeři polostátního podniku, včetně generálního ředitele Daniela Beneše, vyplatili odměny ve výši dvaadvaceti milionů korun, aby tak obešli vůli státu coby majoritního akcionáře, který s bonusy nesouhlasil.

Kontroverzní důl Bílina

Důl Bílina je předmětem sporů také kvůli plánovanému rozšiřování těžby po roce 2030, kdy měl být podle původních plánů uzavřen. Místní se obávají prachu a hluku — těžba se totiž má k nejbližším obydlím přiblížit na pět set metrů. Ekologové rozšiřování kritizují v souvislosti s vlivem spalování uhlí na změny klimatu, které žádost o povolení další těžby vůbec nezmiňuje.

Podle propočtů by přitom těžba uhlí měla v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) skončit nejpozději právě do roku 2030, nemá-li lidstvo překročit hranici oteplení planety o jeden a půl stupně Celsia, což je cíl, jež si vytkla mezinárodní klimatická dohoda z Paříže. I to byl ostatně důvod, proč ekologičtí aktivisté v minulých dvou letech na dole Bílina přistoupili k blokádě těžby.

Jak zlepšit ekonomickou situaci regionu v souvislosti s útlumem těžby se pokouší řešit Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (program RESTART). Ekologické organizace ovšem namítají, že i on nepřijatelně spoléhá na udržování závislosti na uhlí a nesleduje dostatečně potenciál pro hospodářský růst a zaměstnanost v rozvoji obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo dalších úspor energie.