Organizace Greenpeace upozornila že v dokumentaci pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) pro plánované rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina chybí propočítané dopady záměru na klima. Na středečním šestihodinovém veřejném projednávání v Mostě to ekologové vyčítali jejímu zpracovateli Lubošovi Motlovi z organizace Environmentální a ekologické služby. A proti rozšiřování dolu protestovala také okolní města.

Ekologové říkali že z hlediska dopadů na klima zpracovatel počítal pouze s emisemi vypuštěnými během provozu, což zahrnuje například palivo spálené v důlních autech či rypadlech, nikoliv však s emisemi uhlíku, jež se uvolňuje při spalování uhlí. Motl však tvrzení ekologů odmítl s tím, že spálené uhlí z lomu nelze brát v úvahu při posuzování vlivu rozšiřování dolu na životní prostředí.

„Nelze přenášet na investora ekologické náklady, které vzniknou jinde. Spalování uhlí není předmětem záměru, jelikož to se započítává u elektráren, které již procesem posuzování vlivu na životní prostředí prošly — minimálně ty nejnovější. Celkově nejsme schopní dopady spáleného uhlí na klima vypočítat, protože nevíme, kde se spálí,“ řekl Jiří Morávek, který zpracovával příslušnou část dokumentace.

Ekologové však tuto argumentaci považují za pokryteckou. Většina českých uhelných elektráren totiž vznikla už za minulého režimu a procesem EIA tudíž neprošla. Navíc část uhlí se spálí v kotlech domácností, které posuzováním vlivu na životní prostředí rovněž neprochází.

„Ani v dokumentaci k modernizacím bloků elektrárny Prunéřov či Ledvice není o klimatu ani čárka. Bavíme se tady o vytěžení uhlí, které při spálení vyprodukuje více než dvě stě milionů tun emisí oxidu uhličitého, což je dvojnásobek ročních emisí České republiky, které chcete bezostyšně zamlčet. Vliv spáleného uhlí se nebude totiž posuzovat nikde,“ vyčítal zpracovatelům dokumentace Jan Rovenský z Greenpeace, který zároveň požadoval její přepracování.

Ministerstvo životního prostředí přitom již Severočeským dolům dokumentaci jednou vrátilo, konkrétně letos v dubnu. Greenpeace její nedostatky dále spatřuje v oblasti dopadů na ovzduší, kde chybí hodnocení externích nákladů těžby, nebo imisní bilance polétavého prachu. V této chvíli však nechce rezort životního prostředí na dotazy Deníku Referendum odpovídat s tím, že se vyjádří až po finalizaci dokumentace, zapracování připomínek a vypracování oponentního posudku.

Připomínky veřejnosti a obcí

K dokumentaci se ale nevyjadřovali pouze ekologové, své připomínky zasílala také veřejnost a dotčené obce. Ministerstvo životního prostředí eviduje rekordní množství připomínek veřejnosti, celkově se jich sešlo přes čtyři a půl tisíce. Greenpeace to považuje za bezprecedentní úspěch.

„Tak obrovský zájem o posílání připomínek nás mile překvapil. Myslím, že už nyní můžeme s klidem říci, že více lidí se do procesu EIA v souvislosti s těžbou surovin nikdy předtím nezapojilo. Je vidět, že s prolomením územních ekologických limitů a rozšířením velkolomu Bílina se spousta lidí nesmířila,“ řekl tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Připomínky podaly také okolní obce, zejména Duchcov či Braňany. Nejhlasitěji se proti záměru postavilo město Litvínov, které schválilo usnesení, ve kterém těžbu uhlí za limity odmítlo. „Se záměrem zásadně nesouhlasíme s ohledem na zdraví lidí a podobu krajiny. Dokumentace je z našeho pohledu nedostatečná,“ přečetla na projednávání stanovisko městského zastupitelstva primátorka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Obce i obyvatelé se obávají zvýšení hluku či prašnosti.

Těžaři si podle svých slov jsou vědomi tlaku veřejnosti na ukončení spalování uhlí, odkazují se však na strategické dokumenty vlády, které s uhlím z Bíliny počítají. „Pařížská dohoda nebo jednání o konci uhlí v Německu mohou mít na podobu české energetiky vliv. Uhlí z Bíliny však minimálně do roku 2035 bude potřeba. Těžbu po roce 2030 nepovažujeme za rozšíření lomu, ale pokračování dobývání,“ řekl generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Společnost má prozatím schválenou činnost do roku 2030, kdy dovrší těžbu v rámci územních ekologických limitů schválených na počátku devadesátých let vládou Petra Pitharta (OF, později OH). Rozhodnutím kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) z roku 2015 však dostala firma spadající pod energetickou společnost ČEZ možnost těžit dále. V současnosti se proto snaží získat povolení pro hornickou činnost po roce 2030.