Menšinoví akcionáři ČEZu se brání prodeji Počerad. Podali i žalobu

Jan Kašpárek

Minoritní akcionáři polostátní skupiny ČEZ zpochybňují platnost smluv, které vedly mimo jiné k prodeji elektrárny Počerady skupině Sev.en uhlobarona Pavla Tykače. Vedení prý obešlo valnou hromadu. ČEZ kritiku odmítá.

Minoritní akcionáři polostátní skupiny ČEZ se bouří proti prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady uhlobaronovi Pavlu Tykačovi. Podle zjištění Hospodářských novin podali na začátku února žalobu proti platnosti sedm let starých smluv vedoucích mimo jiné k přesunu Počerad do portfolia Tykačovy společnosti Sev.en. Podle podílníků měla o údajně provázaných kontraktech rozhodnout valná hromada.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Jednalo se o strategické rozhodnutí firmy a jednotlivé smlouvy byly propojené. Schvalovat je tak podle tehdy platného obchodního zákoníku neměl jen management firmy, ale měly být předloženy valné hromadě. Což se nestalo,“ řekl za Sdružení akcionářů ČEZ Radek Vala Hospodářským novinám.

Komplikované dění roku 2013 zahrnovalo smlouvu na dodávky uhlí z Tykačova povrchového lomu Vršany i zmírnění nadvlády ČEZu nad energetickým trhem skrze prodej elektrárny Chvaletice. O tu projevil zájem Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského, v soutěži ale nakonec zvítězil Tykač, který za elektrárnu dal 4,12 miliardy korun.

Smlouvy uzavřené ČEZem obsahovaly i dvě opce na elektrárnu Počerady. Energetická skupina se tedy mohla de facto dvakrát rozhodnout, zda podnik prodá Tykačovi. První příležitost vedení odmítlo, při druhé ovšem rozhodlo opačně. Sev.en tak uhelný provoz získá od roku 2024 za dvě miliardy korun.

ČEZ výtky minoritních akcionářů odmítá. Smlouvy, které podílníci pokládají za logicky propojený balík, označuje za oddělené. Rozhodnutí prý podle zákona i stanov společnosti spadalo do kompetence vedení, nikoli valné hromady.

Akcionáři se ovšem vymezují i proti údajně příliš nízké ceně elektrárny. Na té má sice Tykač provést nákladná ekologizační opatření, podle podílníka energetické skupiny a dlouhodobého kritika jejího vedení Michala Šnobra ji ovšem i tak získává nepřiměřeně lacino. Šnobr zdůrazňuje i předpokládané odstavování uhelné energetiky napříč Evropou, v jehož rámci by se ČEZu prý mohlo vyplatit přeorientování Počerad na plyn.

Vláda proti prodeji nic neudělala

Prodej Počerad dlouhodobě kritizují ekologové i část politiků. „Elektrárna se raději měla v horizontu své životnosti zavřít. Stát nad ní nyní ztratil kontrolu. Dříve měl na ČEZ coby polostátní společnost páku, nyní ale lze očekávat, že Tykač, který má pro Počerady vlastní uhlí z Vršan, bude chtít kapacitu elektrárny využít do poslední trošky,“ řekl před časem Deníku Referendum expert na životní prostředí TOP09 a pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakub Hruška.

Počerady se po řadu let umisťovaly v čele žebříčků mapujících míru škodlivin vypouštěných do ovzduší. Podle modelu vypracovaného Greenpeace zaviní počeradské emise nejrůznějších látek včetně drobných pevných částic PM2.5 či rtuti až 111 předčasných úmrtí ročně. I proto se vůči prodeji vymezují místní obyvatelé. Zastupitelstvo přilehlých Loun odhlasovalo v polovině prosince stanovisko vyjadřující nesouhlas s prodejem.

Kritici vkládali naděje do vlády, ta ale rozhodnutí ČEZu neovlivnila. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) spolu s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (nestr. za ANO) sice v minulosti naznačovali, že pokládají možnost státní intervence za žádoucí, ničeho konkrétního ovšem nedosáhli. Rezort životního prostředí Deníku Referendum na začátku roku sdělil, že ministr „nemůže vstupovat do rozhodnutí soukromé akciové společnosti ČEZ“.

    Diskuse