Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová u příležitosti posledního dne v úřadu zkritizovala liknavý přístup státu ke změnám klimatu a vymezila se proti privatizaci uhelných elektráren. Šabatová tím uzavřela šetření někdejší emisní výjimky uhelné elektrárny Chvaletice. Ta je podle někdejší veřejné ochránkyně práv součástí širšího trendu, kdy stát přenáší odpovědnost za emise na soukromé vlastníky, v poslední době také skrze převedení elektrárny Počerady od převážně státní skupiny ČEZ do portfolia firmy Sev.en miliardáře Pavla Tykače.

„S ohledem na stav klimatu a světový trend omezování emisí skleníkových plynů nepovažuji nedávné kroky státu za odpovědné. Česká republika by se neměla velkých zdrojů emisí takto jednoduše zbavovat. Měla by přistoupit k jejich postupnému a kontrolovanému utlumování do doby, než je bude možné nahradit zdroji šetrnějšími k životnímu prostředí. Stát však činí opak a prodejem uhelných elektráren převádí odpovědnost na soukromé subjekty,“ napsala Šabatová.

Zmínila nejen z různých stran kritizovaný prodej Počerad, ale také obdobný proces, při kterém ČEZ v roce 2013 přenechal Tykačovi elektrárnu Chvaletice. Bývalá veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že se stát spolu s uhelnými provozy zbavuje nejen odpovědnosti, ale také přímé kontroly nad spalováním vůbec nejšpinavější energetické suroviny. „Takové jednání je krajně nezodpovědné a hazarduje s životy budoucích generací,“ uvedla.

Podle bývalé ombudsmanky nelze od soukromých vlastníků z logiky věci očekávat, že by dobrovolně snižovali emise skleníkových plynů. A apelovala proto na ministry životního prostředí i průmyslu a obchodu — Richarda Brabce (ANO) a Karla Havlíčka (nestr. za ANO) — i členy takzvané Uhelné komise, aby nebrali problém na lehkou váhu. „Kauzu nezákonné emisní výjimky pro Elektrárnu Chvaletice by měly zmíněné osoby vnímat jako další z řady varování před klimatickou změnou, proti níž Česká republika nepřijímá dostatečná opatření,“ uzavřela

Platíme zdravím za zisky uhlobaronů, říkají ekologové

Ochránci přírody i obyvatelé přilehlých obcí dlouhodobě vyzývají na stát a ČEZ, aby elektrárny neprodával, ale raději uzavřel. Argumentují nejen vlivem spalování uhlí na klima a znečištěním ovzduší, nýbrž také tím, že Česká republika pro vlastní spotřebu část uhelných provozů vůbec nepotřebuje. Podle posledních dat Energetického regulačního úřadu jde nemalá část elektřiny na vývoz.

Přebytek energie, tedy třináct terawatthodin, výrazně přesahuje spojenou produkci Počerad a Chvaletic. Kritici privatizovaných uhelných elektráren z toho vyvozují, že přinejmenším Počerady mohl ČEZ namísto prodeje uhlobaronům k roku 2024 bez problému odstavit.

Hnutí DUHA, Greenpeace a organizace Limity jsme my uvádí, že při adekvátní podpoře obnovitelných zdrojů lze takto uzavřít všechny uhelné provozy během dalších deseti let. ČEZ ani stát ovšem s podobnými plány nepracuje. Energetická skupina počítá s útlumem spalování uhlí kolem roku 2040 a vláda konkrétní strategii představí až na základě výstupů Uhelné komise. Bude se navíc muset vyrovnat s očekávaným odporem uhlobaronů.

„Vyrábět ze špinavého hnědého uhlí elektřinu, kterou ani nepotřebujeme, je smutným příkladem nespravedlnosti a nezodpovědnosti fosilního kapitálu: zisky jdou uhlobaronům, my ostatní na to doplácíme vlastním zdravím, zbytečnými náklady a zničenou přírodou. Pokud stát chce plnit svou funkci a chránit naše životy a práva, musí trvat na rychlém a spravedlivém odklonu od uhlí a přechodu na obnovitelné zdroje,“ poznamenala za Limity jsme my Petra Jelínková.

Šabatovou ve funkci nahradil Stanislav Křeček. Toho na návrh prezidenta Miloše Zemana zvolila před týdnem Poslanecká sněmovna v druhém kole tajné volby jednadevadesáti hlasy. Křeček složil ombudsmanský slib ve středu před místopředsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD). Ten musel při této příležitosti zastoupit prvního místopředsedu dolní komory Parlamentu Vojtěcha Filipa (KSČM), kterého krátce před termínem slibu odvezla záchranná služba do nemocnice s podezřením na infarkt.