Ministerstvo životního prostředí vrátilo spornou emisní výjimku uhelné elektrárny Chvaletice k dalšímu projednání Pardubickému kraji, a opatření tak alespoň prozatím zrušilo. Materiál totiž obsahuje věcné nedostatky a krajští úředníci se při jeho schvalování dopustili procesních pochybení. Ekologové, kteří výjimku od počátku kritizovali a usilují o to, aby stát raději Chvaletice uzavřel, krok ministerstva uvítali.

„Jedním z problémů byla také délka udělené výjimky, jak pro oxidy dusíku, tak pro rtuť. Maximální délka výjimky je osm let a žadatel požadoval právě osm, což je hodnoceno v rámci řízení jako negativní hledisko. Provozovatel si zejména u rtuti ponechal až zbytečně dlouhou dobu na vyhodnocování stávajícího stavu a plánovaných opatření,“ vysvětlila ČTK mluvčí rezortu Petra Roubíčková.

Kraj prý pochybil, když nevyžadoval podrobnější a ověřitelné údaje o nákladech na opatření, jež by elektrárna musela vynaložit na dodržování nových emisních limitů. Ty vejdou v platnost od roku 2021. Výše výdajů je přitom pro posuzování výjimek zásadní: Evropská legislativa stanovuje, že pokud náklady na zavedení nepřevyšují přínos limitů pro životní prostředí, není důvod vycházet znečišťovatelům vstříc.

Rozhodnutí přivítaly ekologické organizace a hnutí včetně středoškoláků z Fridays for Future či aktivistů sdružených v iniciativě Limity jsme my. Ti poukazují na skutečnost, že zrušení výjimky zatím není zcela definitivní, byť se krajský úřad při další rozhodování musí řídit právním názorem ministerstva.

„Jde o velký úspěch všech lidí, kteří se už mnoho let staví na odpor proti fosilnímu průmyslu a za klimatickou spravedlnost. Společnými silami místních a klimatického hnutí se podařilo opět o kousek přiblížit konci uhlí. Ještě ale není dobojováno,“ uvedla iniciativa Limity jsme my v prohlášení s tím, že je na místě usilovat nejen o zrušení výjimek, ale především celkové odstavení fosilní energetiky.

Pardubický kraj výjimku schválil v červenci souběžně se začátkem Klimakempu, na němž se proti provozu Chvaletic a fosilnímu průmyslu obecně vymezily stovky lidí. Ekologická akce vyvrcholila několikadenní blokádou hlavního vchodu elektrárny. Emise Chvaletic jsou nyní ovšem možná ještě vyšší. Například objem vypuštěného arzenu narostl podle dat organizace Arnika mezi lety 2017 a 2018 téměř na dvojnásobek.

Chvaletice patří společnosti Sev.en Pavla Tykače a Jana Dienstla od roku 2013, kdy jim ji prodal polostátní koncern ČEZ. Uhlobaroni za provoz o instalovaném výkonu 820 MW zaplatili přes čtyři miliardy korun.

Elektrárna funguje od roku 1979 a v posledních desetiletích prošla modernizačním procesem s cílem omezit znečištění. Vlastníci tvrdí, že aktuálně probíhající úpravy na třetím a čtvrtém bloku sníží emise nejproblematičtějších látek až o polovinu.

Zástupci elektrárny navíc věří, že o výjimku nepřijdou. „Podstatné je pro nás to, že podle ministerstva kraj nepochybil, když nám udělil výjimku. Ministerstvo pouze konstatovalo, že naše žádost měla některé nedostatky. Při této příležitosti považuji za vhodné uvést na pravou míru aktivisty šířenou dezinformaci, že udělení výjimky by mělo negativní dopad na životní prostředí. Životní prostředí se uvedením nových technologií v elektrárně každopádně zlepší, a to nejen na Pardubicku,“ uvedl generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.

Ochránci přírody jeho argumentaci označují za nehoráznou. „Ministerstvo udělalo správný a hlavně logický krok. Žádost elektrárny Chvaletice o výjimku z limitů chránících zdraví lidí před znečištěním je vskutku nehorázná, když místo snížení chce u některých škodlivin povolení ke zvyšování,“ ocenil rozhodnutí ministerstva Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.