Evropě se nedaří vyčistit ovzduší. I tak je na tom takřka všude lépe než ČR
Jan KašpárekEvropská agentura pro životní prostředí vydala studii mapující vývoj kvality ovzduší napříč Evropou. Znečištění sice ubývá, ale jen pomalu. Česká republika je setrvale mezi zeměmi s největší koncentrací některých nebezpečných látek.
Navzdory obecně uznávané závažnosti situace se znečištění evropského ovzduší snižuje jen pomalu. Takové je hlavní zjištění nové studie Evropské agentury pro životní prostředí, která díky údajům z tisíců sledovacích stanic mapuje kvalitu vzduchu mezi lety 2000 a 2017.
Zdaleka nejhorší je situace kolem takzvaných suspendovaných částic s průměrem do 2,5 mikrometru. Ty ročně ukrátí život až 400 tisícům obyvatel Evropy. Ovzduší v České republice patří k nejhorším.
„Znečištění ovzduší má nadále závažné dopady na zdraví obyvatel Evropy, především ve městech. Největší podíl na tom má krom pevných částic i oxid dusičitý a přízemní ozon. Nejvíce jsou znečištění vystaveny nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zranitelnější jsou také starší lidé, děti a osoby se zdravotními problémy. Znečištění ovzduší má na svědomí i nemalé ekonomické ztráty. Zkracuje životy, navyšuje náklady na zdravotnictví a snižuje produktivitu práce,“ konstatují odborníci.
Dále vysvětlují, že i když je znečištění zřejmě největší ekologickou hrozbou pro lidské zdraví a Evropa se jej v posledních letech snaží aktivně řešit, v mnoha zemích zůstávají oblasti, jež se ani zdaleka neblíží plnění vhodných emisích limitů. „Účinná akce vyžaduje pochopení mechanismu, jakým se dané látky přetvářejí a přesouvají do atmosféry. Aby se znečištění dalo řešit, je nutné sladit mezinárodní, národní i místní opatření skrze multidisciplinární a holistický přístup,“ uvádí studie.
Z celé řady sledovaných látek jsou zřejmě nejnebezpečnější pevné částice do 2,5 mikrometru, označované obecně jako PM2,5. Těch se Evropě daří vypouštět do povětří asi o čtvrtinu méně než v roce 2000. Pokles se ale od roku 2014 zastavil.
Vědci odhadují, že drobné částečky ve vzduchu nesou odpovědnost za 400 tisíc předčasných úmrtí Evropanů ročně. Zatímco hrubší částice lidské tělo dokáže odfiltrovat, drobné mohou pronikat do plic a usazovat se. Ty nejjemnější dokonce prostupují skrze plicní sklípky do krevního oběhu.
(Zvyšování délky lidského života je demografický a ekologický problém...)