Tykač chtěl vypouštět více rtuti do Labe. Ministerstvo povolení zrušilo
Jan GruberMinisterstvo životního prostředí zrušilo elektrárně Chvaletice výjimku, která ji měla umožnit vypouštět větší množství rtuti a dalších odpadních látek do Labe. Případem se bude znovu zabývat Krajský úřad Pardubického kraje.
Ministerstvo životního prostředí zrušilo povolení Krajského úřadu Pardubického kraje, jež mělo elektrárně Chvaletice umožnit vypouštět větší množství rtuti a dalších odpadních látek do řeky Labe, informovala ve středu organizace Frank Bold. Úřad se proto bude celou věcí zabývat znovu s tím, že při svém rozhodování musí zohlednit připomínky České inspekce životního prostředí, přizvat do řízení reprezentace občanů a důkladně posoudit dopady emisí na zdraví lidí a životní prostředí.
Zastaralá uhelná elektrárna patřící Pavlu Tykačovi podala žádost o změnu povolení pro vypouštění odpadních vod do Labe letos v červnu. „Kromě prodloužení platnosti o další čtyři roky usilovala také o navýšení hmotnostních limitů pro rtuť (o kilogram ročně), rozpuštěných anorganických solí (o dvě stě tun ročně), ropných látek (o šedesát kilogramů ročně), nerozpuštěných látek (o tři tuny ročně) a navýšení celkového objemu vypouštěné vody,“ připomněl Frank Bold.
Krajský úřad tuto žádost posoudil jako nepodstatnou změnu, a proto ji projednal s vyloučením veřejnosti a okolních obcí, přičemž pardubičtí úředníci všem požadavkům vyhověli a konečný verdikt zveřejnili na konci července. Ministerstvo životního prostředí však vyslyšelo odvolání podané organizací Frank Bold a konstatovalo, že v daném případě se jednalo o podstatnou změnu povolení, respektive že úřad Pardubického kraje se ve svém rozhodnutí dopustil řady pochybení.
Ten se během opakovaného posuzování žádosti bude povinen řídit Závěry o nejlepších dostupných technikách, tedy nejnovější evropskou legislativou, jež vstoupí v platnost za dva roky. V původním rozhodnutí totiž úředníci stanovili příliš vysoké emisní limity, čímž de facto Tykačově elektrárně udělili další výjimku. Úřad se dále má důsledně zabývat dopady změny povolení na lidské zdraví nebo se vypořádat s námitkami České inspekce životního prostředí — mimo jiné v oblasti recyklace vody. Současně bude muset do řízení přizvat spolky a obce.
Zruší ministerstvo i další výjimku pro Chvaletice?
„Rozhodnutí ministerstva dává naději, že by se přezkoumání či zrušení mohla dočkat i výjimka pro elektrárnu Chvaletice pro vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, kterou krajský úřad schválil v červenci. Dávalo by to smysl, protože i tam krajský úřad pochybil. Například si podle metodiky ministerstva vyhodnotil, že drtivá většina zkoumaných kritérií hovoří proti udělení výjimky pro rtuť, a pak přesto tuto výjimku udělil,” uvedl tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Zmíněná výjimka má uhelné elektrárně umožnit i po roce 2021 překračovat limity vypouštěných toxických látek určené nejnovějšími evropskými regulacemi, konkrétně by Chvaletice mohly ročně vypouštět o tři sta kilogramů více rtuti a o tři sta třicet tun oxidů dusíku. Hlavním důvodem proč o ni Tykač usiluje je skutečnost, že nezbytná modernizace, respektive investice do nejlepších dostupných technologií by si vyžádala zhruba jeden a půl miliardy korun.
Ze studie, kterou připravil finský odborník na problematiku znečištění ovzduší Lauri Myllyvirta, hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit, navíc vyplývá, že „pokud by výjimka z emisních limitů platila po dobu deseti let, elektrárna by dle odhadů nesla odpovědnost za čtyři sta šedesát úmrtí kvůli znečištění ovzduší, což je o sto devětašedesát více než v situaci, kdyby byla nucena nová evropská pravidla dodržovat“. Současně upozorňuje, že imise z Chvaletic zasahují nejen území České republiky, ale také Polska a Německa.
Proti udělování výjimek uhelným elektrárnám se v loňském roce postavili ve Sněmovně Piráti společně s TOP 09 a lidovci, když navrhli úplné zrušení tohoto institutu. Poslanecký návrh zákona však narazil na odpor politického hnutí ANO, občanských demokratů a Starostů. Piráti proto přišli s kompromisní variantou, jež omezovala možnost získat výjimku na pět let, tedy do roku 2025. Ani takto upravenou novelu však poslanci ČSSD, KSČM, SPD, ODS a politického hnutí ANO nebyli ochotni podpořit.