Jednatřicet ze stovky měst s nejšpinavějším ovzduším v Evropské unii se nachází v České republice. V mezinárodním srovnání je na tom hůř jen sousední Polsko s pětatřiceti sídly. Na chvostu žebříčku se dále umístilo Slovensko a Itálie s osmnácti, respektive jedenácti obcemi. Na každoročně zveřejňované statistiky Global Air Quality City Ranking upozornily ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace. Ke znečištění ovzduší v České republice nejvýznamněji přispívá spalování uhlí spolu s automobilovou dopravou.

„Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v Evropské unii, ale naopak spolu s Polskem ,kralují` mezi sto nejvíce znečištěnými,“ okomentoval statistiky programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. „Přitom čistý vzduch můžeme mít i my — když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech,“ poznamenal.

Nejvíce znečištěným místem u nás jsou Veřňovice, část Dolní Lutyně poblíž Bohumína. Ke stovce v evropském měřítku nejhorších sídel ale patří i velká města jako Ostrava nebo Brno, kde nadměrnou koncentraci zdraví škodlivého polétavého prachu způsobují především auta. Přestože Praha obsadila až sto pětadvacátou příčku, tamější vzduch je dvakrát horší než v severských metropolích jako jsou Helsinky nebo Stockholm. „Ukazuje se, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem,“ shrnul Koželouh.

Z regionů je na tom vůbec nejhůře Moravskoslezský kraj se svým těžkým průmyslem, následovaný Středočeským a Ústeckým krajem. Například severočeský Most má v celosvětovém srovnání podobnou kvalitu ovzduší jako severočínský Čche-kchang, jež je stejně jako Most obklopen množstvím uhelných dolů a elektráren. „Výsledky mezinárodního měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší,“ vysvětlil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Špinavé ovzduší zabíjí

Čtyřicet procent znečištění polétavým prachem v České republice pochází ze spalování uhlí v domácích kotlích. Ministerstvo životního prostředí se snaží problém řešit takzvanými kotlíkovými dotacemi, ještě donedávna ovšem bylo možné získat peníze i na kotel určený právě ke spalování uhlí.

Příspěvek uhelných elektráren k neblahému stavu ovzduší je  menší, ale nikoliv zanedbatelný. Odpovídají za dvacet procent znečištění drobným prachem. Automobilová doprava v celkovém součtu ovzduší neohrožuje nijak významně. Nicméně právě ona produkuje nebezpečné látky lidem „přímo pod nosem“.

Polétavý prach přitom způsobuje celou řadu chorob, zejména kardiovaskulární a plicní onemocnění. Nejnovější výzkumy současně naznačují i řadu dalších méně samozřejmých problémů, například poškození zdravého vývoje dětí, zvýšení množství předčasných porodů nebo rizika cukrovky a Alzheimerovy choroby. Vinou špinavého ovzduší v České republice předčasně zemře až deset tisíc lidí ročně.

Ekologové jako řešení navrhují celou řadu opatření, včetně zvýšení daně z uhlí a přesměrování získaných prostředků do podpory čistších forem vytápění, především pro nízkopříjmové domácnosti. Požadují také zrušení výjimek z limitů znečištění pro staré elektrárny jako jsou Počerady nebo Chvaletice. A v neposlední řadě říkají, že kvalitě vzduchu prospěje omezení automobilů prostřednictvím podpory veřejné, cyklistické a pěší dopravy.