Takřka přesně ve středu trojúhelníku vyznačeného městy Most, Žatec a Louny se tyčí chladící věže jedné elektrárny. Málokdo zná její jméno, přitom jde o suverénně nejšpinavější uhelnou elektrárnu u nás. Jednoznačně vede ve znečištění vzduchu toxickými látkami i v emisích skleníkových plynů a v obou kategoriích patří také mezi třicítku nejhorších zařízení v Evropě. Podle dat z roku 2016 má ročně na svědomí až 148 předčasných úmrtí a víc než šest milionů tun oxidu uhličitého v atmosféře. Jmenuje se Počerady.

Právě o Počerady se letos povede jeden z nejdůležitějších zápasů o další směřování české energetiky. Zastaralou elektrárnu by si totiž chtěl od polostátního ČEZu koupit kontroverzní uhlobaron Pavel Tykač. Naopak ekologové, lékaři nebo ochránci klimatu mají v plánu tento obchod překazit. Jsou přesvědčeni, že Česká republika by se zastaralých uhelných elektráren měla začít zbavovat. A Počerady podle jejich názorů patří k hlavním adeptům k odstavení.

Zdroj snadného zisku

Tykač po elektrárně touží, neboť pro jeho firmy vzešlé ze zprivatizované Mostecké uhelné představuje zdroj snadného zisku. Vršanská uhelná, kterou Tykač vlastní prostřednictvím jedné ze svých společností v kyperském daňovém ráji, má díky Počeradům zajištěn odbyt pro své nízkovýhřevné hnědé uhlí z blízkého povrchového dolu Vršany. Což ostatně potvrzuje i poslední výroční zpráva Vršanské uhelné, podle níž téměř pětaosmdesát procent uhlí z dolu odebírá právě ČEZ — a drtivá většina míří po železnici rovnou do Počerad.

Počerady, postavené na konci sedmdesátých let, jsou však silně zastaralé. Stejně jako Chvaletice, Dětmarovice a další podobné elektrárny proto nebudou s to po roce 2021 plnit nové evropské limity pro znečištění ovzduší. ČEZu se do modernizace starých uhelných bloků příliš nechce a v úvahu tak přicházejí v zásadě jen dvě možnosti: odstavení, nebo privatizace.

„Jde o strategické rozcestí,“ vysvětluje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. „Pokud to Česká republika myslí s ochranou klimatu alespoň trochu vážně, měla by vyslat investorům v energetice jasný signál. Měla by využít svých práv majoritního vlastníka a elektrárnu uzavřít. Nejde totiž jen o rozvoj obnovitelných zdrojů. Když nebudeme souběžně zavírat ty fosilní, nebudou nám k ničemu,“ dodává.

Uhlobaron, který by chtěl provoz elektrárny prodloužit až o desítky let, ji má nyní možnost získat díky smlouvě na dodávky uhlí, kterou s ČEZem uzavřel v roce 2013. V té jsou zakotveny také dvě opce pro odkup. První polostátní gigant odmítl uplatnit v roce 2016. Podruhé se Tykač pokusil získat elektrárnu přede dvěma lety. Pokus o diskrétní obchod v hodnotě deseti miliard korun mu ale nevyšel. Proti se ostře postavila veřejnost i minoritní akcionáři ČEZu, a prodej nakonec zamítla dozorčí rada společnosti.