Nedaleko Pardubic ležící elektrárna Chvaletice ani po rekonstrukci třetího a čtvrtého bloku nebude splňovat emisní limity pro znečišťování ovzduší toxickými látkami. Žádá proto o výjimku, která by jí měla umožnit vypouštět vyšší než povolené množství oxidů dusíku a rtuti. Společnost Sev.en EC — patřící pod Severní energetickou uhlobarona Pavla Tykače — usiluje, aby elektrárna fungovala i po roce 2020.

Proti udělení výjimky se stavějí ekologické organizace v čele s Greenpeace, stejně jako místní iniciativy pardubických občanů kolem sdružení Zastavme elektrárnu Chvaletice. Ekologové považují žádost o výjimku za skandální a chtějí jejímu schválení zabránit. Plánují se proto účastnit správního řízení, jež je tentokrát — na rozdíl od modernizace dvou bloků v roce 2016 — vedeno v režimu takzvané podstatné změny a může se do něj zapojit i veřejnost.

Důvody pro žádost o výjimku jsou dle prohlášení představitelů elektrárny především ekonomické. „K dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom snížil o pouhých 0,05 procenta pro okolí elektrárny a maximálně o 0,02 procenta pro město Pardubice," uvedl generální ředitel společnosti Václav Matys. V absolutních číslech má ovšem být růst emisí signifikantní. Kupříkladu rtuti by mělo zařízení po výjimce vypustit 421 kilogramů za rok, namísto povolených 118 kilogramů.

Tykač se spolehl, že výjimku dostane

S jeho tvrzení ovšem nesouhlasí Robert Hrdina, předseda pardubického spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice. „Citovanou studii jsme neměli příležitost vidět. Obecně se situace nezhorší jen v Pardubicích a Chvaleticích, ale i ve stovkách dalších obcí a měst daleko za hranicemi Pardubického kraje. Severní energetická mohla elektrárnu zmodernizovat pořádně, aby emisní limity plnila. Na to se ale ve snaze ušetřit vykašlali a spolehli se, že opět dostanou výjimky. To je naprosto nepřijatelné,“ shrnul.

Také podle Jana Rovenského z Greenpeace elektrárna již při plánování první rekonstrukce věděla, že emisní limity nebude splňovat. Do rekonstrukce investovala menší objem finančních prostředků, protože sázela na to, že se jí spolu s dalšími uhelnými firmami podaří vylobbovat nižší limity znečištění, než jaké nakonec začnou po roce 2020 platit v celé Evropské unii.

„Neplatí výmluva, kterou se Sev.en pokouší použít, tedy že investovali peníze s cílem zlepšit životní prostředí a potom se najednou změnily limity a museli by investovat znovu. Oni investici prováděli v době, kdy se nové limity připravovaly, věděli o nich a neúspěšně lobbovali proti nim," dodal Rovenský ve vyjádření pro ČTK.

O Chvaletice se vedou spory dlouhé roky

Elektrárnu, v níž se spaluje hnědé uhlí z povrchového dolu ČSA poblíž prolomením limitů ohroženého Horního Jiřetína, koupila Tykačova společnost v roce 2013. Přestože se původně počítalo s jejím uzavřením, ČEZ ji uhlobaronovi odprodal za 4,12 miliardy korun. Pokud Chvaletice nedostanou výjimku, nebo neprojdou rekonstrukcí, nesplní evropské pro limity znečištění ovzduší toxickými látkami a budou muset být po roce 2020 uzavřeny.

Předmětem sporů je elektrárna již od roku 2016, kdy s cílem prodloužení provozu zahájila rekonstrukci třetího a čtvrtého bloku. Povolení tehdy získala od krajského úřadu v režimu takzvané nepodstatné změny, do řízení se proto nemohla zapojit veřejnost. Greenpeace tehdy na protest proti spornému postupu na několik dní obsadili chvaletickou chladící věž.

Ekologové dále upozorňují, že uhelné elektrárny u nás největší měrou přispívají ke změnám klimatu, a proto s jejich postupným odstavováním počítá také platná Státní energetická koncepce. Výjimky ovšem mohou umožnit, že v provozu zůstanou nejen Chvaletice, ale i další elektrárny — například o poznání větší a špinavější Počerady, o jejichž koupi Tykač v minulosti rovněž usiloval.

Proti možnosti starých elektráren žádat o výjimky se na jaře loňského roku vedle ekologických organizací postavila také řada vědců a lékařů. Úplné zrušení výjimek tehdy v Poslanecké sněmovně navrhovali Piráti společně s TOP 09 a KDU-ČSL. Iniciativa ovšem ve sněmovním výboru pro životní prostředí narazila na odpor politického hnutí ANO, ODS a Starostů. Piráti proto následně přišli s kompromisem, který omezoval možnost získat výjimky na pět let — tedy do roku 2025. I ten byl ale většinou hlasů politického hnutí ANO, ODS, SPD, ČSSD a KSČM smeten ze stolu.