Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělím zasedání schválila pravidelnou Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství v čele s Miroslavem Tomanem (nestr. za ČSSD). Rozsáhlý materiál konstatuje, že loňský rok nebyl pro české lesy vůbec příznivý. Na jejich stavu se negativně podepsaly vysoké teploty a nízké srážky, jež vedly k rozsáhlým poškozením zejména smrkových porostů a nárůstu objemu nahodilé těžby, jenž se meziročně téměř zdvojnásobil.

„Středoevropské lesy ohrožuje řada stresových faktorů. Nyní se navíc setkaly s výkyvy počasí způsobené klimatickou změnou. Ty měly vliv především na dvě dřeviny, které v České republice tvoří rozsáhlé homogenní porosty, — smrk a borovici,“ vysvětlil Pavel Rotter z Katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně s tím, že řešení stávajících problémů představuje zejména zvyšování druhové i věkové pestrosti lesů.

Rozsah stávající kůrovcem a suchem způsobené krize dobře ilustruje skutečnost, že v loňském roce bylo vytěženo na dvanáct milionů kubíků kůrovcového dříví, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2017, respektive téměř trojnásobek oproti roku 2016. Kůrovci na smrku se totiž na většině území vyskytovali v kalamitním stavu a s různou intenzitou zasáhli všechny okresy v České republice.

Zvýšený objem těžby spojený s potřebou zpracování napadeného dříví se výrazně promítl do jeho ceny. Ministerstvo zemědělství k tomu říká, že průměrný hospodářský výsledek na jeden hektar lesa se meziročně propadl o téměř dva tisíce korun a činil necelých osm set korun. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů proto od státu na podporu zalesňování požaduje sedm miliard korun.

„Trh s dřevem se prakticky zhroutil, některé sortimenty, například vláknina, jsou prakticky neprodejné,“ shrnul situaci v odvětví zahlceném kůrovcovým dřevem předseda Sdružení František Kučera na konci srpna. A varoval, že výrazný pokles cen za kubík dřeva může v konečném důsledku vést k tomu, že někteří vlastníci lesů se nebudou s to o pozemky řádně starat, což by rozsah kalamity ještě umocnilo.

Zpráva dále uvádí, že navzdory jistým pokrokům v oblasti snižování znečištění ovzduší, lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, tedy odlistění, která patří mezi nejvyšší ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie a v dlouhodobém sledování stále mírně narůstá. To ostatně potvrzuje i mezinárodní inventarizace ICP Forest, podle níž je zdravotní stav českých lesů, kde šedesát procent jehličnanů trpí závažnou ztrátou jehličí, dlouhodobě nejhorší v Evropě.

Odborníci proto dlouhodobě upozorňují, že cestu z krize představuje důsledná proměna lesního hospodaření. Novela lesního zákona, kterou v minulých týdnech schválila Sněmovna, však podle nich i části opozice takovou změnu nepřinese. Poslanci totiž většinově nepodpořili ty pozměňovací návrhy, které měly prodloužit lhůty k umělému zalesnění, zajistit vhodnější druhovou skladbu lesů, zredukovat úmyslné holoseče nebo zastavit proplácení takzvané újmy Lesům České republiky za omezení těžby v chráněných územích.