Potřebujeme sedm miliard, říkají lesníci. Trh se dřevem směřuje ke krizi

Jan Kašpárek

Dřevařský průmysl se ocitá v krizi a soukromí vlastníci lesů žádají stát, aby jim poskytl miliardy korun na zalesňování a obnovu oblastí zdevastovaných suchem a kůrovcovou kalamitou. Varují, že se jinak o lesy nebudou s to starat.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů žádá od státu sedm miliard korun na podporu zalesňování, potažmo obnovu oblastí zdevastovaných suchem a kůrovcovou kalamitou. Ministerstvo zemědělství, které dlouhodobě čelí kritice za neschopnost opatrovat české lesy, uvádí, že by potřebovalo navýšit rozpočet. Navíc chybí patřičná legislativa v podobě funkční novely lesního zákona, stejně jako koncepce pro řešení stávající kritické situace.

„Trh s dřevem se prakticky zhroutil, některé sortimenty, například vláknina, jsou prakticky neprodejné,“ shrnul situaci v odvětví zahlceném kůrovcovým dřevem předseda Sdružení František Kučera na čtvrteční tiskové konferenci. Problémy s obchodem podle něj mohou v konečném důsledku vést k tomu, že se někteří vlastníci lesů nebudou moci o pozemky řádně starat.

Na zalesňovací práce je dle Kučery pro příští rok zapotřebí sedm miliard. Vláda ale schválila podporu pro vlastníky lesů ve výši jen jedné a půl miliardy pro letošek a jedné miliardy na rok 2020. Další finance — až do celkové výše čtyř miliard — se podle ministerstva zemědělství mohou k lesníkům dostat skrze evropské dotační programy.

Rezort v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD) plánuje umírajícím lesům systémově pomoci novelou lesního zákona. Ta má mimo jiné rozšířit rámec povinností odborných lesních hospodářů či usnadnit přesun sazenic a semen mezi přírodními oblastmi. Ekologové a akademici ovšem namítají, že neřeší hlavní problémy českého lesnictví, jako je přetrvávající přístup k ekosystémům založený na zisku a související masivní výskyt smrkových monokultur neschopných odolat suchu.

„Pětadvacátá povrchní novela zákona o lesích jejich zdravotní stav nezlepší. Lesům by pomohlo, kdyby ministerstvo zemědělství v lesním zákonu řešilo skutečné příčiny dnešních problémů: tedy podpořilo lesy druhově a věkově pestré. Namísto holosečné těžby a sázení nepůvodních druhů stromů by vláda měla připravit změnu zákona, který péči o lesy vezme skutečně od semínek a kořenů,“ poznamenal již dříve vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA Jan Skalík.

Ekologové proto považují za zcela zásadní, aby novela prošla i s pozměňovacími návrhy Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Evy Fialové (ANO) a Radka Holomčíka (Piráti), které se zaměřují na rozvoj biodiverzity lesů, zastavení holosečí i zachování mrtvých stromů na místě, což pomáhá vyživovat porost a poskytuje útočiště řadě živočichů i rostlin.

Kvůli kůrovcové kalamitě se těží vůbec nejvíce dřeva za posledních sto let. V roce 2018 to bylo přes pětadvacet milionů kubíků, z čehož naprostá většina připadá na nahodilou a kalamitní těžbu. S tím, jak narostl objem, ale také rapidně klesl zisk z hektaru lesa. Ten se podle zatím nehotové Zprávy o stavu lesa za rok 2018 meziročně snížil na třetinu. V dlouhodobém horizontu je pokles ještě citelnější. Část dřeva z kalamit je totiž nekvalitní a vlastníci lesů jej musí prodávat za minimální ceny.

    Diskuse
    JK
    August 25, 2019 v 0.55
    „Trh s dřevem se prakticky zhroutil, některé sortimenty, například vláknina, jsou prakticky neprodejné.“

    Kecá. Dřevo se vyváží do Číny, která po poklesu importu z USA bere všechno a za slušné ceny. Navíc je za pusu zámořská doprava, vytěžuje se lodní prostor po čínských exportech, který by jinak zůstával nevyužitý. Jediná podmínka je, aby se to vešlo do kontejnerů ISO, proto se skoro všechno krátí na 12metrové výřezy. Ale i z nich jde pak vláknina vytřídit a nakrátit. Objem exportu do Číny letos už dosáhl téhož do Německa a Rakouska.

    Netvrdím, že se majitelům lesů v situaci katastrofy nemá pomáhat, ale lhaním si sympatie veřejnosti nezískají. A jestli se obce a soukromníci k těm kšeftům opravdu nedostanou, je to proto, že mají neschopné obchodníky.