Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů žádá od státu sedm miliard korun na podporu zalesňování, potažmo obnovu oblastí zdevastovaných suchem a kůrovcovou kalamitou. Ministerstvo zemědělství, které dlouhodobě čelí kritice za neschopnost opatrovat české lesy, uvádí, že by potřebovalo navýšit rozpočet. Navíc chybí patřičná legislativa v podobě funkční novely lesního zákona, stejně jako koncepce pro řešení stávající kritické situace.

„Trh s dřevem se prakticky zhroutil, některé sortimenty, například vláknina, jsou prakticky neprodejné,“ shrnul situaci v odvětví zahlceném kůrovcovým dřevem předseda Sdružení František Kučera na čtvrteční tiskové konferenci. Problémy s obchodem podle něj mohou v konečném důsledku vést k tomu, že se někteří vlastníci lesů nebudou moci o pozemky řádně starat.

Na zalesňovací práce je dle Kučery pro příští rok zapotřebí sedm miliard. Vláda ale schválila podporu pro vlastníky lesů ve výši jen jedné a půl miliardy pro letošek a jedné miliardy na rok 2020. Další finance — až do celkové výše čtyř miliard — se podle ministerstva zemědělství mohou k lesníkům dostat skrze evropské dotační programy.

Rezort v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD) plánuje umírajícím lesům systémově pomoci novelou lesního zákona. Ta má mimo jiné rozšířit rámec povinností odborných lesních hospodářů či usnadnit přesun sazenic a semen mezi přírodními oblastmi. Ekologové a akademici ovšem namítají, že neřeší hlavní problémy českého lesnictví, jako je přetrvávající přístup k ekosystémům založený na zisku a související masivní výskyt smrkových monokultur neschopných odolat suchu.

„Pětadvacátá povrchní novela zákona o lesích jejich zdravotní stav nezlepší. Lesům by pomohlo, kdyby ministerstvo zemědělství v lesním zákonu řešilo skutečné příčiny dnešních problémů: tedy podpořilo lesy druhově a věkově pestré. Namísto holosečné těžby a sázení nepůvodních druhů stromů by vláda měla připravit změnu zákona, který péči o lesy vezme skutečně od semínek a kořenů,“ poznamenal již dříve vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA Jan Skalík.

Ekologové proto považují za zcela zásadní, aby novela prošla i s pozměňovacími návrhy Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Evy Fialové (ANO) a Radka Holomčíka (Piráti), které se zaměřují na rozvoj biodiverzity lesů, zastavení holosečí i zachování mrtvých stromů na místě, což pomáhá vyživovat porost a poskytuje útočiště řadě živočichů i rostlin.

Kvůli kůrovcové kalamitě se těží vůbec nejvíce dřeva za posledních sto let. V roce 2018 to bylo přes pětadvacet milionů kubíků, z čehož naprostá většina připadá na nahodilou a kalamitní těžbu. S tím, jak narostl objem, ale také rapidně klesl zisk z hektaru lesa. Ten se podle zatím nehotové Zprávy o stavu lesa za rok 2018 meziročně snížil na třetinu. V dlouhodobém horizontu je pokles ještě citelnější. Část dřeva z kalamit je totiž nekvalitní a vlastníci lesů jej musí prodávat za minimální ceny.