Kůrovec včera, dnes a zítra

Současný rozsah kůrovcové kalamity v českých zemích ukazuje, že dosavadní způsob hospodaření Lesů České republiky se neosvědčil a jeho další prosazování by znamenalo další lhaní, podvody a překrucování reality ve prospěch soukromých zájmů.

Petr Pithart před časem napsal v Lidových novinách, že mnohé z problémů, které prožíváme, jsou původem z doby posledních křečí totality, takzvaného reálného socialismu. Tehdy dosáhlo svého vrcholu veksláctví, šmelinářství a pašeráctví. Dokresluje to tehdy rozšířená úvaha: „Je to všechno nemravné, je to založeno na šizení, na podvodech. Jenže to funguje, je to úspěšné.“ Tato vekslácká mentalita se bohužel prosazuje stále. Vzpomeňme jen Rathovu aféru či Babišovo Čapí hnizdo.

A tady mne to nutí vrátit se do doby blokády na Šumavě v roce 2011. Socioložka Hana Librová ve svém výzkumu doložila, že většina účastníků blokády tam nejela proto, že by jim šlo především o zachování bezzásahovosti v národním parku, ale proto, že nechtěli pasivně přihlížet „šizení a podvodům“.

Jako tiskový mluvčí blokády jsem se setkal snad s většinou účastníků a můžu potvrdit, že určitá část se až na místě samém „doučovala“ principy bezzásahovosti v národních parcích, ale přijeli s velmi jasným názorem na to, že arogance státní moci, lži, překrucování a podvody překročily všechny meze.

Kurovec3Šumava mohla pod záminkou "ozdravného kácení" dopadnout stejně. Foto Drevmag

Toto později potvrdily soudy všech stupňů, rozhodnutí České inspekce životního prostředí, stanovisko ombudsmana. Správa parku vedená diletantem Janem Stránským se tehdy zpronevěřila svému základnímu poslání chránit přírodu a otevřela park drvoštěpům. A jako „výrobní metodu“ použila sérii podvodů, překrucovaní a lhaní.

Díly blokádě se podařilo větší část porostů v první zóně Národního parku Šumava, napadených kůrovcem, ponechat bez zásahu a dnes je zřejmé, že to bylo jednoznačně nejlepší, co se dalo dělat. Teď už nikdo nepoukazuje na to, jaká „škoda“ či „kalamita tisíciletí“ se zde udála. Porosty se samovolně obnovují (zmlazují) a už jen málokdo věří hospodským báchorkám (šířených mimo jiné prezidentem), že stromečky tam sázeli ochránci přírody v noci za svitu reflektorů. Údajně proto, aby pak mohli ukazovat falešné zmlazení.

Kdyby mi někdo tehdy tvrdil, že za osm let budou samy Lesy České republiky navrhovat, aby byly některé napadené smrkové porosty v Moravskoslezském kraji ponechány bez zásahu, myslel bych si, že krutě vtipkuje. Ale je to realita. K ponechání se navrhuje větší výměra kůrovcem atakovaných smrkových porostů, než se podařilo zachránit před dřevorubci na Šumavě. Jak je to možné?

Dlouhodobé sucho spolu s kritizovaným obchodním modelem Lesů České repuliky způsobily, že lesníci nebyli schopni včas zareagovat na kůrovcovou gradaci v běžných hospodářských lesích. Cena smrkového dřeva poklesla natolik, že se už nevyplácí suché kmeny kácet a odvážet. A celé to bylo podkresleno mlžením a překrucováním skutečnosti, na což pak poukázala kontrola České inspekce životního prostředí.

Když se dnes podívám na zničené porosty Nízkého a Hrubého Jeseníku, tak mi zatrne. Nebýt blokády, mohla Šumava (pod záminkou „ozdravného kácení“) dopadnout podobně. Myslím, že je tady třeba vzdát hold Hnutí Duha a jmenovitě Jaromíru Bláhovi za to, že se dokázali postavit celému „veksláckému“ systému a zachránili na Šumavě divočinu.

Nevím, jak se globální změna klimatu spolu s gradací kůrovce podepíše na stavu našich lesů v nejbližších letech. Co ale vím jistě: další lhaní, podvody a překrucování už nás nezachrání. Je třeba si říci, že lesnictví prezentované hospodářským modelem největšího lesního hospodáře – Lesů České republiky – se neosvědčilo a všichni, co jej prosazovali a mastili si na něm kapsu, by měli být pohnáni k zodpovědnosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Průlomový výzkum University of British Columbia Středa, 20.Února 2019, 13:07:59

Pokud jde o budoucnost lesů, znovu bych chtěl upozornit na výzkum prováděný na University of British Columbia pod vedením profesorky Suzanne Simard.
Les je propojený, komunikující a spolupracující organismus a jeho pochopení a respektování může přinést obrovské zisky -- a to i v tom nejprofánnějším smyslu výnosů z těžby.

Ten výzkum je opravdu průlomový, pomocí různých metod už chápeme distribuci živin i informací mezi stromy (les není množství vzájemně si konkurujících jednotlivců, ale systém vzájemné péče a kontroly), funkci kořenového systému a navázaného podhoubí, vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy apod.
Je třeba zajímavé, že románová fikce J.R.R.Tolkiena o Entech, pastýřích stromů, není zas tak daleká od skutečnosti.

Osobně bych čekal, že české lesnické fakulty už dávno budou na tom výzkumu s U.of B.C. spolupracovat a rozvíjet ho pro místní podmínky...

Dobře je to přiblíženo v dokumentárním filmu Inteligentní stromy, který občas běží na Prima ZOOM, naposledy včera.

https://www.csfd.cz/film/462145-inteligentni-stromy/prehled/

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Film Středa, 20.Února 2019, 22:57:5

Když to zrovna vysílali na nějaké Primě, bude to ještě pár dní k vidění na jejich webu:
https://love.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.