Studie: Kůrovec nemění vodní poměry na Šumavě

Zákonodárci v čele s Tomášem Jirsou a Janem Velebou svolali na sobotu do Kvildy pochod k pramenům Vltavy. Chtějí protestovat proti bezzásahovému režimu v jeho okolí a nedávnému „vyschnutí“ pramene. Nová studie dokazuje, že akce postrádá důvod.

(vd)

25.09.2015 13:53

342797_mediafax_richard_benes

Situace na Šumavě není nijak odlišná od zbytku České republiky. Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho. Foto Richard Beneš, Mediafax

Nedávné přechodné rozšíření kůrovce ani uschnutí lesa v bezzásahových oblastech neovlivnilo k horšímu vodní bilanci šumavských povodí. Vyplývá to ze studie vědců z České geologické služby a Centra pro výzkum globální změny Akademie věd ČR.

S výstupy šetření by se možná měli seznámit politici v čele s Tomášem Jirsou a Janem Velebou, kteří svolávají na sobotu do Kvildy shromáždění občanů a pochod k pramenům Vltavy na protest proti bezzásahovému režimu v jeho okolí a nedávnému „vyschnutí“ pramene.

Studie dokazuje, že akce postrádá smysl. „O vodu na Šumavě a vysychání tamějších pramenů mají velkou starost i modravský starosta Antonín Schubert či senátoři Tomáš Jirsa a Jan Veleba. Zítra kvůli tomu organizují demonstraci na Kvildě a pochod k prameni Vltavy. Ačkoli je akce ve skutečnosti zbytečná, přejeme jim hezké počasí na výlet. Pramen Vltavy je stále krásné místo,“ komentuje plánovanou akci Jaromír Bláha z Hnutí DUHA”

„Třeba senátoři místo nepotřebných demonstrací raději příště navrhnou ministru Brabcovi, aby zrušil nepotřebné cesty a omezil tak ztráty šumavské vody. Návrh novely zákona o ochraně přírody z dílny ministerstva životního prostředí chce totiž zbytečné silnice v divočině dále nákladně udržovat,“ dodal.

Studie zkoumala, zda plochy lesů s uschlými dospělými stromy a mladým přirozeným zmlazením ovlivní vodní bilanci krajiny na příkladu povodí Modravského potoka. Právě to bylo kůrovcem ovlivněno nejvíc. Třetinu jeho území tvoří lesy ponechané přírodě s uschlými stromy, třetinu vykácené holiny a třetinu lesy nenapadené kůrovcem.

Srovnání průměrných ročních, maximálních i minimálních denních odtoků za posledních šedesát pět let ukázalo, že usychání starých stromů při proměnách lesů v bezzásahovém území žádný z uvedených parametrů v posledních letech na takto velkém území neovlivnilo. Nejnižší denní průtoky na Modravském potoce byly naměřeny v první polovině šedesátých a začátkem sedmdesátých minulého století.

Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho
„Situace na Šumavě není nijak odlišná od zbytku České republiky. Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho. A jak ukazuje analýza dlouhodobých dat z povodí Modravského potoka ponechání části lesů samovolnému vývoji, ale ani pečlivé lesnické hospodaření na to nemají žádný vliv,“ uvedl Jakub Hruška z Centra výzkumu globální změny AV ČR.

Dřívější výzkum na Šumavě se zabýval také vlivem změn lesů na vysychání půdy. Docenti Martin Hais a Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university měřili teploty půdy v kůrovcem napadených lesích ponechaných přírodě, na holinách i v nenarušených lesích v okolí Březníku.

Teploty půdy v nenarušených lesích a lesích s uschlými dospělými stromy kolísaly během dne v rozmezí pěti až deseti stupňů Celsia. Oproti tomu na holinách kolísaly během dne o třicet stupňů i více. Přes den stoupala teplota na holinách až k čtyřiceti stupňům, zatímco půda v lesích s uschlými stromy se zahřívala jen na dvacet stupňů a v nenarušených lesích na pouhých patnáct stupňů. Velké rozdíly teplot na holinách jsou přitom ničivé pro půdní život.

Největší narušení vodního režimu představují asfaltové a jiné zpevněné cesty v lesích, kde voda nemůže zasakovat a jež fungují doslova jako drenáž. „Vodní režim lesů nejvíce narušují cesty a také těžba a vytváření holin,“ tvrdí Bláha.

„Nové výsledky výzkumu ukázaly, že ponechání lesů přírodním procesům ani po napadení kůrovcem odtokové poměry vůbec nezměnilo. K udržení vody v šumavských lesích by nejvíce přispělo zrušení nepotřebných cest v území ponechaném přírodě. Ani návštěvníci tam nechtějí chodit ve vzácné šumavské přírodě po asfaltkách, ale po lesních pěšinách,“ uzavírá Bláha.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.