I u Ptačího potoka kůrovce likviduje patogen

Vratislav Dostál

Aktivisté, kteří monitorují situaci na Šumavě, prý nasbírali důkazy o tom, že patogen likvidující kůrovce je masivně rozšířen i v okolí Ptačího potoka. Zásahy v šumavských lesích jsou tak podle nich v konečném důsledku spíše prokůrovcovým opatřením.

Ekologičtí aktivisté, kteří monitorují situaci na Šumavě, podle mluvčího blokády těžby stromů napadených kůrovcem Vratislava Vozníka, nasbírali důkazy o masivním rozšíření patogenu likvidujícího kůrovce i v lokalitě Ptačího potoka.

Dřevorubci tam sice v pátek ukončili těžbu stromů zasažených kůrovcem, nicméně podle mluvčího parku Pavla Pechouška dělníci v místě asanovali více než 5000 stromů napadených kůrovcem — pokáceli je nebo z nich nastojato oloupali kůru.

Přitom podle lesníka a soudního znalce v oboru lesnictví Miroslava Kohela je na řadě lokalit napadeno velmi významné procento populace kůrovce — 85-90 %. V 50 % případů jsou přítomni i predátoři lýkožrouta smrkového, například pestrokrovečník.

„Pokud dojde k odkornění těchto kmenů, bude zlikvidován i patogen, který nebude mít možnost šířit se dále do prostoru a napadat další lýkožrouty v okolních stromech. I přispěním zmíněného patogenu mohla kůrovcová gradace pozbýt na intenzitě,“ uvedl k tomu Vozník.

Podle ekologů pak skutečnost, že vedení parku nechalo porážet stromy i v době, kdy v nich kůrovec evidentně sám odumírá vlivem infekce, je podle nich nejlepší důkaz, že skutečným důvodem kácení není proklamovaný „boj s kůrovcem“.

Kromě toho byly podle Vozníka nalezeny i stromy, jež byly pokáceny navzdory tomu, že nebyly kůrovcem napadeny. „Jelikož šlo o stromy bez kůrovce, které se nacházely v poli kmenů napadených, je možné předpokládat, že některé z těchto stromů mohly být odolnější než okolní porost,“ dodal mluvčí blokády.

„Oba nálezy ukazují na totální pochybení ze strany Správy NP Šumava, lesníků, kteří vyznačovali stromy ke kácení a neprovedli dostatečnou kontrolu porostů. Zásahy v lesích okolo Ptačího potoka jsou v konečném důsledku prokůrovcovým opatřením,“ nepochybuje Vratislav Vozník.

Na pět desítek aktivistů, kteří blokovali kácení stromů napadených kůrovcem v šumavské lokalitě Na Ztraceném, se pak v pondělí ráno zhruba na hodinu a půl sešlo před budovou ministerstva životního prostředí. Při poklidné demonstraci žádali odvolání ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského. Podle nich je ředitel nekompetentní a kácení umožnil protiprávně.

Lokalitu Na Ztraceném, pro kterou aktivisté používají název Ptačí potok, obsadili účastníci blokády 15. července. První dělníci pak přišli kácet 25. července. V průběhu blokády pak policie odvezla na služebny téměř 200 aktivistů.