Kácením nenávratně ničíte místní ekosystém, vzkázali Stráskému vědci

Podle expertů je kácení v nejcennějších částech Šumavy proti smyslu národních parků, neboť ty by měly ukazovat přírodu ve stavu co nejbližším tomu přirozenému. Vědci poukázali na fakt, že zničení ekosystému zahubí vzácné organismy a živočichy.

(vd)

01.08.2011 16:27

539133_mediafax_dobrin_stojcev

Stráský chce na Šumavě pokácet 68.000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Foto Dobrin Stojčev, Mediafax

Související

Kácení stromů napadených kůrovcem v bezzásahových zónách parku je proti smyslu národního parku. Těžba postiženého lesa výrazně zhoršuje možnost samoobnovy horského lesa, ke které zde spontánně masivně dochází a která dává příležitost ke vzniku přírodně velmi hodnotného lesního ekosystému.

Na tiskové konferenci to v pondělí řekli docent Jan Frouz a profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle jejich slov jsou i v oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde ekologičtí aktivisté brání už víc než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům.

Vědci poukázali na fakt, že kácením se nenávratně ničí ekosystém dané oblasti a zahubí tak velké množství vzácných organismů a živočichů. Profesor Pavel Kindlmann pak upozornil, že oblast Ptačího potoka, kde nyní dochází k nezákonné těžbě, právě do těchto výjimečných oblastí patří a vytěžením tisíců stromů dojde k devastaci vzácné podmáčené smrčiny.

Podle Kindlmanna má přitom ředitel šumavského parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park „vytvořit", nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.

Šumava je přitom podle Kindlmanna dlouhodobě nejvíce medializovaná v souvislosti s kůrovcem. „Ale máme tu přeci příklad severní Moravy nebo Slezska, kde lesníci bojují s kůrovcem už mnoho let a absolutně nikam to nevede. A zde přece nejsou žádné bezzásahové zóny a lesníkům nikdo nebrání používat proti kůrovci ty nejefektivnější metody,“ dodal.

„Stráský chce na Šumavě pokácet 68 000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách," uzavřel Kindlmann.

„Ředitel Stráský a jeho náměstek Mánek nejenže nerespektují platné zákony, ale neberou v úvahu ani názory předních vědců. Vedení národního parku je v rukou lidí, kteří evidentně nedisponují sebemenší odbornou způsobilostí a nadto soustavně porušují zákon, což je velmi nebezpečná kombinace,“ doplnil pak ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek.

Profesor Pavel Kindlmann a docent Jan Frouz tak se tak svými stanovisky přidali k dalším předním českým vědcům z oblasti ekologie lesa, lesnictví a mnoha dalších oborů, sdružených ve Stínové vědecké radě NP Šumava. Ti již dříve vyzvali ředitele šumavského parku, aby ukončil zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka.

Konferenci zorganizovalo Hnutí DUHA a Zelený kruh ve snaze nabídnout médiím vědecký pohled na problematiku kácení, který z debaty pod vlivem konfliktu na Šumavě vymizel.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.