Zákaz: smrky se smí těžit už jen z kalamit. Podle kritiků přišel pozdě

Na pilách, skladech i v lesích čeká milion kubíků znehodnoceného dřeva. Cena dřeva klesá, kůrovci se mezi polámanými stromy a v suchu množí. Zákaz ministerstva podle ekologů a vlastníků lesů přišel pozdě.

(pd)

15.09.2017 14:45

N1436796374_12882_9170

Jaromír Bláha: Překvapilo mě, že po celou dobu kůrovcové kalamity těžily Lesy ČR i zdravé dřevo. Foto Michal Šindelář, DR

Ministerstvo zemědělství vydalo zákaz těžby zdravých stromů. V platnost vejde na přelomu října a listopadu a trvat bude zřejmě do konce roku. Pily totiž nestíhají zpracovávat stromy polámané či napadené kůrovcem. K nadměrnému množství poškozených stromů přispěla i srpnová větrná kalamita v České republice, ale i v Polsku nebo v Bavorsku, cena dřeva vlivem přetížených pil a poškození stromů klesá. K podobným nařízením se uchýlily i sousední země.

Kůrovcová kalamita v České republice trvá již tři roky, škůdci se daří vlivem dlouhotrvajícího sucha. Podle ekologů a Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů přišlo opatření ministerstva pozdě a stát nepostupuje dostatečně razantně.

Zákaz se vztahuje na těžbu smrků a borovic, které sucho a škůdce snášejí nejhůře. Nevztahuje se na území národních parků, v nichž se ostatně nehospodaří. Kácet nepoškozené dřevo bude možné jen na základě povolení nebo rozhodnutí orgánů státní správy lesů. Výjimka se bude vztahovat i na těžbu vánočních stromků. Za porušení zákazu bude hrozit až milionová pokuta.

Podle odhadů leží na skladech, pilách a v lesích více než milion kubíků znehodnoceného dřeva. Zpracovat by se mělo do března 2018, věří ministerstvo. Vlastníci lesů nijak odškodněni nebudou, zažádat mohou pouze o standardní dotace, například na nové zalesnění.

Pozastavit těžbu doporučilo ministerstvo Vojenským lesům a Lesům ČR už na začátku září, oba správci tak prý učinili už v srpnu. „Prazákladní příčinou současné situace je sucho, suchem oslabené stromy se nedokážou škůdcům bránit. Je však třeba postupovat zodpovědně a kroky pečlivě zvážit. Opatření ministerstva přišlo v momentě, kdy se situace ukázala jako vážná,“ uvedl pro Deník Referendum Václav Lidický z Lesů ČR.

Zanedbání ze strany těžařů, dvacet let stará vyhláška
S tím však nesouhlasí Svaz vlastníků obecních a soukromých lesů, ani Hnutí DUHA. „Mě vlastně překvapilo, že Lesy ČR po celou dobu kůrovcové kalamity těžily i zdravé dřevo. Kvůli kůrovcovi se měly kácet stromy v národních parcích, kde přitom parazit představuje přirozenou součást prostředí. A v hospodářských lesích byly mezitím napadané stromy nepokácené, přestože tam je co nejrychlejší pokácení takových stromů jediným možným řešením,“ vysvětlil Deníku Referendum Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Lesy ČR hospodaří přibližně na polovině lesních pozemků v zemi, těžbu jim zajišťují subdodavatelé, s nimiž uzavírají pětileté kontrakty. Vlivem poškození cena dřeva klesá až na polovinu, nedodává se pak firmám nábytkářským, ale například papírnám. Lesy ČR proto opět posunuly termín pro odevzdání obálek do pětiletých tendrů, čekají na ustálení cen. Právě subdodavatelé podle Bláhy znamenají další problém. Ve snaze ušetřit na platech v lesích pracují i nekvalifikovaní dělníci a kalamitní dřevo se nedaří včas odstranit.

Zpracovávat přednostně znehodnocené dřevo ukládá správcům Lesní zákon. Podle Lidického jej Lesy ČR i každý slušný správce dodržují. Bláha oponuje, že na nynějším stavu má podíl i zanedbání ze strany těžařských firem: „Soudili jsme se kvůli tomu s Lesy ČR o informace. Vyšlo najevo, že některé firmy nechaly kůrovce vylétávat. Soukromí vlastníci by za něco takového dostali milionové pokuty.“

Stromy sužované kůrovcem by neměly být pouze pokáceny, ale i oloupány z kůry, aby se larvy nevyvinuly v dospělé jedince. Po větrných kalamitách se kůrovcovi přemisťuje mezi popadanými stromy ještě snadněji. Teď na podzim, kdy přišlo nařízení ministerstva, už ale kůrovec zůstává zalezlý v kůře a nemá takovou tendenci se množit.

Kromě nedostatku vláhy, kvůli němuž smrky nedokážou vyrábět pryskyřici, jíž by se bránily larvám škůdce, představuje problém i výsadba smrků v nižších a středních polohách. „Ministerstvo zemědělství nechává v platnosti dvacet let starou vyhlášku a nereflektuje změny klimatu. Smrky v nízkých polohách hynou a není důvod si myslet, že se situace změní,“ dodává Bláha.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.