„Oteplování klimatu je faktem,“ řekl generální ředitel státního podniku Lesy České republiky Daniel Szórád na debatě, kterou letos koncem března uspořádala sociálně-demokratická ekologická platforma Zvonečník spolu s Masarykovou demokratickou akademií. Generální ředitel Szórád, muž, který mimo jiné vedl polskou pobočku koncernu Ikea, byl distingovaný a otevřený, dával si záležet, aby bylo vidět, že otázky a různé názory vítá.

Působil dojmem člověka, který si uvědomuje, že lesy jsou státní, takže občanky a občané mají jaksi z podstaty právo se nejen ptát, ale i dostat odpověď. Další řečníci byli natolik věcní, že se s nimi těžko dalo nesouhlasit. Ale praxe v dalekých lesích si dál šla svou cestou.

Na čem se shodnou, a na čem vůbec ne

Na mnohém se lidé od lesů většinou shodnou. Klima se otepluje, za poměrně krátký čas to u nás udělá dva stupně. Jeden stupeň znamená posun druhů o stopadesát kilometrů severně a stopadesát metrů do výšky. Zatímco srážky zůstávají víceméně stejné, teploty stoupají.

A občas přijde výjimečné sucho, jako v roce 2015. Lesníci rozlišují vegetační stupně, podle složení stromů vhodných pro dané klima. Dnes u nás počítáme čtvrtý a pátý stupeň, do budoucna to může být první a druhý.

Pozorujeme u nás chřadnutí smrkového porostu, který navíc roste z více než třiceti procent na nepůvodních plochách, tedy níže, než by měl. Kůrovec je jen jeden z důvodů chřadnutí lesů, hlavní příčinou je změna klimatu. Smrkům, stromům pro horské oblasti, se v teplejších podmínkách samozřejmě nedaří.

Jednotlivé druhy stromů jsou daleko zranitelnější, než jsme byli v posledních desetiletích zvyklí. Lze jen obtížně předpovídat, který výkyv bude pro určitý druh životu nebezpečný. Momentální změny těžce snáší kromě smrku také jasan. Škody se ale šíří regionálně, v Českém lese srážek přibylo, na Moravě chybí. Bránit se můžeme změnou druhové skladby lesů a přírodě blízkým hospodařením.

A na čem se lidé od lesů neshodnou? Viditelným projevem neshody jsou události, jako byla kůrovcová kalamita na Moravě v roce 2016. Pro Lesy České republiky důsledek změny klimatu, pro Hnutí Duha odpovědnost těch, kdo nechali kůrovce vylétat, a otevřeli tak možnost rekordní těžby čtyř milionů kubických metrů dřeva.

Hlavní neshoda ale tkví hloub, než jsou jednotlivé případy selhání, jednotlivé krádeže dřeva nebo časově a regionálně ohraničené ničení lesní půdy.

Manažeři obvykle chtějí racionální argumenty. Ty je v lesním hospodaření možné uplatňovat pro určitý čas a určitou oblast. Data je třeba sbírat alespoň čtvrtstoletí.

Nebo lze argumentovat zahraničními zkušenostmi. Nebo nereagovat na manažerskou výzvu k racionalitě, trvat na tom, že les je partner, a že záleží na tom, jak se do lesa volá.

Inženýr Ferkl a nepasečný les

Inženýr Vladislav Ferkl napsal knihu, kde shrnul zkušenost více než čtvrtstoletí nepasečného lesního hospodaření na čtyřech stech hektarech v oblasti Kolokočná spadající pod Lesní závod Konopiště.

Ferkl mluví o dohodě s přírodními podmínkami, akceptuje, že jeho lesní protějšek je živý. Těžba v nepasečném lese se děje opakovaným výběrovým způsobem. Probíhá zde obnova a výchova, usměrňování procesů.

Takto pěstěný les má bohatě strukturovanou druhovou skladbu, a je méně zranitelný. Ferkl tvrdí, že vytěží 280 až 300 kubických metrů z hektaru. O dvacet procent víc, než v okolních lesích s pasečným hospodařením. V lese navíc plynule stoupají zásoby. Klesají náklady na zalesňování, les se obnovuje sám.

Lidská práce se pak může přesunout k činnostem, které lesníci nazývají „výchovné“. Cílený prořez, regulaci jednotlivých druhů, snahu o optimální výšku a velikost, tedy také o světlo v lese.