Vláda projedná politiku životního prostředí. Je málo odvážná, tvrdí ekologové

Návrh Státní politiky životního prostředí přinese do roku 2020 dílčí zlepšení. Avšak podle ekologů jí chybí opatření, která by nejen přinesla větší zlepšení životního prostředí, ale také zabránila ekonomickým škodám a hospodářství posílila.

(vd)

15.11.2016 15:09

42873

Ochrana přírodních procesů je jedním z pilířů ochrany biologické rozmanitosti, ale Státní politika ji vůbec nezmiňuje. Foto Martin Čarek, Mediafax

Aktualizace Státní politiky životního prostředí pro roky 2012 až 2020, kterou ve středu projedná vláda Bohuslava Sobotky, požaduje výměnu starých uhelných kotlů a zavádění čistších paliv do veřejné i individuální dopravy. A přestože dokument kritizuje nehospodárné využívání zdrojů, nepožaduje odstavování zastaralých uhelných elektráren, které způsobují masivní znečištění a tím i každoroční mnohamiliardové ekonomické škody, které platí stát. Upozorňují na to ekologové.

„Státní politika životního prostředí – pokud se naplní – přinese do roku 2020 dílčí zlepšení. Ale chybí jí razantnější opatření, která by nejen přinesla větší zlepšení životního prostředí, ale také zabránila ekonomickým škodám a naopak hospodářství posílila,“ říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.

„Zastaralé uhelné elektrárny způsobují zejména škody, zatímco větrné turbíny a střešní solární elektrárny by pomohly obcím a občanům. Nezdravé lesy nevydrží změnu klimatu, proto je nezbytné je ozdravit. Státní politika také nepřináší účinná opatření pro rozhýbání stagnující recyklace odpadů, která je pod evropským průměrem,“ dodává.

V oblasti rozvoje čistých zdrojů energie se Státní politika v následujících čtyřech letech zaměří na dílčí zlepšení a slibuje, že stát bude podporovat obnovitelné zdroje pro domácnosti a zateplování domů. Pokud chce podle ekologů stát pokračovat v zlepšování prostředí i do budoucna, musí už teď zavést rozumnou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny a odbourat překážky pro střešní solární elektrárny.

Státní politika zmiňuje přípravu tzv. antifosilního zákona, který by životnímu prostředí i ekonomice pomohl. „Ale není to nic nového, jeho přípravu už vláda nařídila v březnu a má ji v programovém prohlášení. Resort životního prostředí s jeho předložením vládě váhá a zvyšuje tak riziko, že zákon za této vlády již nebude přijat,“ upozorňují ekologové.

Připomínají také, že lesy nejsou zdravé a nepřirozená druhová a věkové skladba dřevin ohrožuje jejich budoucí stabilitu – zejména v měnícím se klimatu. Avšak státní politika nenařizuje přírodě blízké hospodaření a urychlenou změnu na přirozenou druhovou a věkovou skladbu. „Převládající a nepřirozené smrkové monokultury způsobují přemnožení škůdců, kteří působí v lesích velké škody. Nová politika ani nepreferuje záruku udržitelného hospodaření,“ uvádějí dále ochránci přírody.

V neposlední řadě vládě opět vzkazují, že zdejší recyklace odpadů stagnuje za evropským průměrem, kolem třetiny celkového množství. „Státní politika však opět stanovuje nízký cíl pro recyklaci – kolem osmatřiceti procent, zatímco Německo a další evropské země jsou již na úrovni šedesáti procent a vláda slíbila v programovém prohlášení se jim přiblížit.“

Dokument sice předpokládá zvýšení skladovacího poplatku, ale nepožaduje motivační recyklační slevu pro obce s velmi vysokou mírou třídění odpadů nebo velmi malým množstvím zbytkového odpadu. „Pokud by Státní politika měla vést k zvýšení recyklace, musela by navrhovat úpravu Plánu odpadového hospodářství ČR a krajských odpadových plánů (které kopírují nízký recyklační cíl) a také odpadový zákon jasně zacílený na motivaci obcí k třídění odpadů. Nic z toho však neobsahuje,“ tvrdí ekologové.

V neposlední řadě si všímají toho, že pro divokou nespoutanou přírodu je v ČR vyčleněno pouze 0,3 procenta území. „Ochrana přírodních procesů je také jedním z pilířů ochrany biologické rozmanitosti, ale Státní politika ji vůbec nezmiňuje,“ píše se v prohlášení hnutí DUHA, které navrhuje na základě odborné studie vyčlenit několik větších území o rozloze minimálně deset čtverečních kilometrů, kde by se mohla divočina vyvíjet bez lidských zásahů, ale otevřeně obdivu vnímavých návštěvníků.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.