Ministerstvo zemědělství káže listnáče a sází smrky

Pokrytectví úřadu, který nese odpovědnost za stav českých lesů, získává novou dimenzi.

Úředníkům Ministerstva zemědělství nemohlo za několik posledních let uniknout, že rozpad stejnověkých smrkových porostů je takového rozsahu, že jakákoliv snaha o jeho zastavení je předem prohraným bojem. Přesto se nadále tváří, že to zvládne a odmítá řešit příčiny krize lesů. Stejně jako posledních dvacet let.

Už na konci devadesátých let bylo přitom lesníkům hospodařícím v exponovanějších regionech severní Moravy jasné, že monokulturám odzvonilo. Od roku 2015 se pak lýkožrout ze severovýchodu Moravy postupně šíří do zbytku republiky.

Dle vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce může jen letos kůrovcová kalamita postihnout půl milionu hektarů smrkových lesů u nás, tedy polovinu jejich celkové rozlohy. V loňském roce se vytěžilo nejvíc dřeva v zaznamenávané historii, 23 milionů metrů kubických. Naplňují se tak ty nejméně optimistické scénáře, které odborníci politikům předkládají už od 90. let.

Za kritický stav lesů nese odpovědnost Ministerstvo zemědělství, které nyní navíc dokonce sveřepě brání v jeho zlepšení. Foto Miroslav Kutal, Hnutí Duha

Pro úředníky Ministerstva zemědělství ale tento vývoj žádnou potřebu změny kurzu neznamená. I v minulém roce byl smrk nejčastěji vysazovanou dřevinou, tvoří sedmatřicet procent veškerého zalesnění.

Ale nejde jen o smrk. Změnit je potřeba způsoby hospodaření - nedělat úmyslné holoseče, pěstovat lesy nejen druhově pestré, ale i věkově a strukturálně rozrůzněné. A omezit přemnoženou spárkatou zvěř, která většinu vysázených listnáčů a jedlí sežere.

Ministerstvo už před lety dostalo zadání vládou schválené lesnické politiky připravit nový lesní zákon, aby podporoval druhově a věkově pestré lesy, a upravit zákon myslivecký. Potud teorie. Jak to dopadlo v praxi?

Ministerstvo zemědělství teď připravilo nic neřešící novelu, která se na současný stav našich lesů neohlíží. Práci, na kterou měli lidé z Ministerstva zemědělství několik let, proto vzali do rukou někteří poslanci a poslankyně. Připravili řadu pozměňovacích návrhů, které naplňují zadání lesnickou politiku, Národní lesnický program i programové prohlášení vlády a zajišťují:

  • obnovu lesů ekologicky a klimaticky vhodnými dřevinami,
  • podporu přirozené obnovy lesů prodloužením lhůt k zalesnění,
  • omezují úmyslné holoseče,
  • zabraňují nepřiměřenému poškozování lesní půdy při těžbě a degradaci půdy nadměrným odvozem těžebních zbytků do spaloven
  • nastavují mechanismy plánování a kontroly lovu spárkaté zvěře tak, aby mohly odrůstat mladé listnáče a jedle.
Úředníci se však zachovali jako dítě, kterému na písečku berete autíčko. Tvrdošíjně všechny návrhy odmítají a argumentují potřebou širší diskuze k těmto poslaneckým pozměňovacím návrhům.

Patrně zaspali uplynulé diskuze, na kterých se přesně tyto změny řešily. A ze kterých vzešly požadavky na právě takové změny, které poslanci a poslankyně obsáhli do svých pozměňovacích návrhů.

Většina poslanců a poslankyň Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí, kteří novelu lesního zákona společně s navrhovanými pozměňovacími návrhy před pár dny projednávali, bohužel většině těchto výmluv od ministerských úředníků uvěřila. Návrhy na změny vedoucí k věkově a druhově pestrým lesům tak nepřijali.

Nyní je na všech zákonodárcích Poslanecké sněmovny, aby se na plénu po parlamentních prázdninách za lesy postavili oni. Stojí o to již přes 43 000 lidí podepsaných pod výzvou Zachraňme lesy a spolu s tím, jak se lesy dále rozpadají, stoupá tento počet každým dnem.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jindřich Kalous - důchodce

Čtvrtek, 27.Června 2019, 13:24:31

Aktivisté z Hnutí Duha a lesničtí odborníci z Mendelovy university tento stav předpověděli už před 25 lety. A ještě horší je, že Pepům Koblihům režimní hlásné trouby a prádelny mozků namlátily do palic, že za tu situaci může Hnutí Duha, které bráněním kácení v NP Šumava v r. 2011 zavinilo rozšíření kůrovce po celém územní ČR. To už je fakt chucpe.

Nemáme přemnoženého kůrovce. Máme přemnožený smrk. Ale především se nám extrémně přemnožila lidská blbost.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Mimo téma článku Pátek, 28.Června 2019, 09:46:27

"Změnit je potřeba způsoby hospodaření - (...) omezit přemnoženou spárkatou zvěř, která většinu vysázených listnáčů a jedlí sežere."

Spárkatá zvěř žije v lese a požírá stromky. Člověk žije na zeměkouli a od spárkaté zvěře se až tak neliší. Někteří lidé z toho vyvozují potřebu humanizace mathusiánství. To znamená, že nesmíte říct napřímo o co vám jde.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Mimo téma Sobota, 29.Června 2019, 08:29:10

Zdá se (mi), že problém je v lidské mysli a ne v "systému". Indián se nechce mít lépe, indián zjistí, že je ve skutečnosti stromem a jako strom touží být v souladu se světem.

Středověký člověk možná netoužil mít se lépe (úplně mu stačilo mít se dobře). Možná zjistil, že je ve skutečnosti dítětem Božím a toužil být v souladu s Bohem.

Pak se něco stalo (reformace, osvícenství), člověk si začal myslet, že když se mu daří lépe než těm ostatním, že je v souladu s Bohem, že jeho materiální úspěch je známkou Boží přízně, známkou toho, že on patří k těm vyvoleným a ne k těm zatraceným. A ti, kdo podle této logiky začali patřit k těm, kteří měli být navždy zatraceni, začali chtít měnit systém. Jenže ta snaha o změnu systému byla vlastně jen racionalizovanou agresivitou, která reagovala na tu "Weberovu protestantskou morálku".

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.